Informační servis

Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě jmenoval Lubomíra Zaorálka (ČSSD) ministrem kultury. Při jmenování zdůraznil, že by byl rád, kdyby se Zaorálek věnoval především péči o kulturní památky. Zaorálek uvedl, že se nejprve seznámí s chodem resortu a poté začne řešit urgentní záležitosti. Mezi nimi jmenoval nízké platy kulturních pracovníků, péči o památky nebo personálie Národní galerie. Při uvedení do funkce pak Zaorálek, který byl dříve ministrem zahraničních věcí, uvedl, že se chce zaměřit především na prezentaci české kultury v zahraničí. Po 27 dnech tak v čele resortu kultury opět stojí člen vlády a končí čtvrtroční krize, která odstartovala 15. května poté, co předchozí ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) oznámil rozhodnutí podat demisi.

Zeman však na jeho místo odmítal jmenovat nominanda sociální demokracie Michala Šmardu. Strana tak nakonec zvažovala i odchod z vlády a spolu s opozicí kritizovala Zemana, že porušuje Ústavu. Zaorálek, jenž Šmardu nahradil, se vrací do vlády necelé dva roky poté, co ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) šéfoval české diplomacii. Jak řekl již dříve, plánuje i revidovat některé kroky svého předchůdce. Údajně zváží jmenování nového generálního ředitele Národní galerie, znovu projedná rozpočet ministerstva na příští rok a zabývat se bude i fungováním Ústřední knihovnické rady, jejíhož šéfa Víta Richtra odvolal Antonín Staněk během svého posledního dne ve funkci.

Vláda brazilského prezidenta Jaira Bolsonara oznámila, že odmítne 22 milionů dolarů (511 milionů korun), které jí nabídly státy G7 na hašení rozsáhlých požárů amazonského pralesa. Ty letos devastují o 83 procent více Amazonie než loni; brazilské úřady již napočítaly téměř 80 tisíc požárů. Bolsonaro však nabídku považuje za zásah do suverenity Brazílie. „Nemůžeme přijmout, že prezident Macron podniká neodůvodněné útoky na Amazonii, které maskuje ideou ‚aliance‘ zemí G7 na ‚záchranu‘ Amazonie, jako bychom byli kolonie nebo země nikoho,“ uvedl na svém Twitteru.

Brazilský ministr životního prostředí Ricardo Salles sice podle agentury Reuters označil finanční pomoc od zemí G7 za vynikající a potřebnou. Brazilská vláda však vzápětí oznámila, že peníze na hašení požárů odmítne. Do francouzského prezidenta Macrona se kvůli penězům od zemí G7 pustil také šéf Bolsonarova úřadu Onyx Lorenzoni. „Nedokáže ani zamezit očekávatelnému požáru v kostele, který je součástí světového dědictví, a chce dávat naší zemi lekce,“ prohlásil s odkazem na dubnový požár katedrály Notre-Dame v Paříži. Brazilský ministr zahraničí Ernest Araujo zase označil mezinárodní snahu pomoci s hašením požárů za „uměle vytvořenou ‘krizi‘, která je záminkou pro zavedení mechanismů vnější kontroly nad amazonským pralesem.“ Posléze se nicméně objevila informace, že země pomoc přijme, pokud se Emmanuel Macron omluví.

Odsouzený lobbista Roman Janoušek má do příštího jara přerušený výkon trestu kvůli závažným zdravotním problémům, na svobodě však zdravotních doporučení nedbá. Zjistil to vrchní soud v Praze, který posuzoval Janouškovu žádost o prominutí zbytku trestu, a v rámci řízení nechal lobbistu sledovat policií. Podle zjištění vyšetřovatelů si údajně nemocný Janoušek vyjel na kole, navštívil galerii, nebo si zašel na plovárnu – to vše bez doporučeného zdravotnického doprovodu. I na základě těchto zjištění soud před několika týdny potvrdil, že opětovné zamítnutí Janouškovy žádosti o prominutí zbytku trestu bylo "správné a důvodné.“

Janoušek byl odsouzen na 4,5 roku za ublížení na zdraví a řízení pod vlivem návykové látky, když v roce 2012 opilý úmyslně srazil ženu v pražské Michli. Za mřížemi zatím strávil zhruba rok a čtvrt. Lobbistovi byl trest přerušen díky posudku olomoucké fakultní nemocnice, podle kterého u něj po operaci hlavy existuje riziko těžkého poranění mozku, kvůli němuž by ho pobyt ve vězení ohrožoval na zdraví i životě.  Posudek také uvádí, že Janouškův stav vyžaduje „neustálý doprovod a dohled poučené osoby,“ ten však lobbista na svobodě nedodržoval a „zvládl i poměrně fyzicky náročnou činnost“ v tropických teplotách na konci července. Závěry policejního vyšetřování nyní pražský soud postoupil do Brna, aby je měli tamní soudci k dispozici při rozhodování o dalším přerušení Janouškova trestu.

Výbuch při raketovém testu na ruské vojenské základně na pobřeží Bílého moře, po kterém se do ovzduší uvolnila radiace, nemusel souviset s testem rakety na jaderný pohon, jak tvrdila Moskva. Norský expert na atomovou bezpečnost poukázal, že pokud se po explozi ve vzduchu objevily izotopy barya, stroncia a lanthanu, o čemž informovala ruská státní meteorologická služba, musel vybuchnout jaderný reaktor. „Izotopy pocházejí z jaderné řetězové reakce. Je to důkaz,“ řekl serveru The Barents Observer Nils Bohmer, který působí jako šéf výzkumu v norské vládní agentuře na bezpečné uchovávání vyhořelého jaderného odpadu.

K výbuchu došlo 8. srpna na polygonu na pobřeží Bílého moře u malého města Něnoksa v Archangelské oblasti na severu Ruska. Ministerstvo obrany tehdy oznámilo, že došlo k nehodě na střelnici, při které zemřelo několik lidí. Nejdříve nepodalo žádné oficiální vysvětlení, proč výbuch způsobil zvýšení radiace. Pak ruské úřady oznámily, že k explozi došlo po nepodařeném testu, který zahrnoval i „zdroj izotopů kapalné pohonné jednotky“. Podle Bohmera je to nesmysl. Na sociálních sítích se po výbuchu objevily zprávy o zraněných a údajně hospitalizovaných v Moskvě kvůli ozáření. Podle dalších zpráv v zóně exploze pracovali specialisté na sběr radioaktivního odpadu. Moskva také postupně vypnula čtyři senzory zařazené do mezinárodní sítě Organizace pro kontrolu úplného zákazu jaderných zkoušek.

Podle nejnovějšího průzkumu agentury Median by volby v současnosti vyhrálo hnutí ANO s preferencemi 29,5 procenta voličů. Od července si tak mírně polepšilo, podobně jako druzí Piráti, kteří se již druhý měsíc za sebou drží na pozici nejsilnější opoziční strany a vystoupali na 14,5 procenta. Mírně si přilepšila také ODS s 13 procenty a TOP 09, která se vrátila nad pětiprocentní hranici. Ostatní strany si naopak pohoršily, nejvíce ČSSD, která spadla z červencových 8 procent na 6,5 procenta. V mírném poklesu pokračovala také KSČM, která je na tom s šesti procenty stejně jako v květnu. Úroveň výsledku z minulých voleb si udržuje SPD, jež se s 8,5 procenta pohybuje na pomyslné „bramborové“ příčce. Ve sněmovně by podle průzkumu zůstalo devět uskupení. Nové politické hnutí Trikolóra, které založil poslanec Václav Klaus, mělo podle Medianu dvě procenta preferencí.

Median zjišťoval i podíl pevného jádra voličů jednotlivých stran a podíl všech lidí, kteří volbu dané strany zvažují. Nejvyšší volební potenciál má dlouhodobě ANO, které by v případě hlasů všech voličů, kteří jeho volbu vážně zvažují a nevylučují účast u voleb, mohlo získat kolem 32,5 procenta. Zisk přesvědčených voličů by mu stačil na zhruba 19,5 procenta. Volební potenciál Pirátů činí podobně jako v červenci 21,5 procenta, u ODS 17 procent. Občanští demokraté ale mají o něco silnější jádro přesvědčených voličů. SPD by mohla získat hlasy 12 procent voličů, přesvědčených je ale jen polovina z nich. V těsném závěsu jsou starostové s volebním potenciálem 11,5 procenta, ale jen tříprocentním voličským jádrem. „Starostové jsou často stranou druhé volby,“ uvedla agentura.

Stránky thajského královského paláce přestaly v úterý fungovat kvůli zahlcení návštěvníky. Úřad na nich totiž umístil biografii a fotografie královy milenky, přestože je zveřejňování detailů ze soukromí královské rodiny v Thajsku krajně neobvyklé. Oficiálním titulem „královy družky“ se pyšní třiačtyřicetiletá Sineenat Wongvajirapakdi, která je kromě toho také pilotkou, zdravotní sestrou a bodyguardkou. Titul jí 67letý monarcha udělil v červenci, pouhé dva měsíce poté, co pojal za manželku 41letou Sutchidu Tidčaj.

Na více než šedesáti fotografiích je královská konkubína k vidění v kokpitu thajské vojenské stíhačky, při pilotování vrtulníku nebo při střelbě ze samopalu. Podle vyjádření thajského paláce přikázal zveřejnění fotek i vypracování mnohastránkové biografie sám thajský král  Mahá Vatčirálongkón. Ten nastoupil na trůn v květnu 2019 po smrti svého otce, který zemřel v roce 2016. Jen pár dní před korunovací se Vatčirálongkón nečekaně počtvrté oženil, a to se zmíněnou Sutchidou Tidčaj, bývalou velitelkou královské ochranky. O současné královně se toho však – na rozdíl od jeho milenky -  příliš mnoho neví; krom faktu, že před nastoupením ke králově ochrance pracovala jako letuška. Thajský král má za sebou již tři rozvody a pro svůj život výstředního záletníka se u thajských obyvatel netěší takové oblibě jako jeho otec, píše server Aktuálně.