Informační servis

Antonín Staněk (ČSSD) končí ve funkci ministra kultury, ale protože prezident Miloš Zeman stále odmítá jmenovat jeho nástupce, dočasným řízením resortu od 1. srpna pověřil dosavadní šéf ekonomického náměstka Reného Schreiera. Podle právníka Marka Antoše tento však stav odporuje zákonu, podle nějž v čele ministerstva musí být člen vlády. Současná situace, kterou kritizuje i opozice, může podle něj vést až k soudním sporům. Rovněž předseda ČSSD Jana Hamáčka míní, že vše může vyústit do mimoústavního stavu: ekonomický náměstek není zástupcem sociální demokracie, pověření řízením úřadu je tedy podle něj Staňkovým rozhodnutím.

Premiér Andrej Babiš (ANO) si prý rozpor s kompetenčním zákonem si uvědomuje, nechce však porušit koaliční smlouvu. Přechodné řízení ministerstva náměstkem nepovažuje za problematické, prioritou je jednání o rozpočtu. Vystřídání Staňka dlouhodobě naráží na odpor prezidenta. Tomu se nelíbí, že dominant ČSSD, místopředseda strany Michal Šmarda, prý nemá dostatečnou erudici v kultuře. Až v půli srpna Zeman sdělí, zda ho jmenuje. Spor postupně vyústil ve vládni krizi, kdy ČSSD mluví o porušování ústavy a hrozí odchodem z kabinetu.  Strana odůvodnila odvolání napjatou situaci v resortu kultury, kdy byli mimo jiné odvoláni šéfové Národní galerie Praha a olomouckého Muzea umění. Staněk nicméně na odchodu řekl, že ministerstvo předává ve výborné kondici a že už má i návrh rozpočtu, v němž požaduje miliardu navíc.

Miliardář Martin Shenar půjde před soud. Podle obžaloby zkrátil daň při prodeji projektu na solární park v Ralsku na Českolipsku, který od něj koupila polostátní společnost ČEZ. Při prodeji v hodnotě stovek milionů Shenar podle žalobců neodvedl daň, a stát tak údajně připravil o více než 70 milionů korun. Shenar obvinění z krácení daní, které přišlo v roce 2017, již odmítl s tím, že si na něj bude stěžovat.

Ralská elektrárna je největší fotovoltaikou v Česku. ČEZ si ji později nechal postavit za více než 5 miliard korun od firmy Amun.Re, v jejímž vedení figuroval opět Shenar, ale také dřívější advokáti lobbisty Ivo Rittiga.  Shenar nebyl ani jediným majitelem firmy, patřila mu pouze polovina akcií, druhou vlastnila kyperská firma s neznámými majiteli. Spekulovalo se o tom, že by za ní ve skutečnosti mohl stát právě Rittig, ale ten to vždy odmítal.

Ruští policisté od úterní noci podnikají rozsáhlé razie v bytech lidí, kteří se zúčastnili sobotní demonstrace v Moskvě.  Agentura TASS popsala domovní prohlídky jako masové, provádí je příslušníci ozbrojených protiteroristických útvarů kontrarozvědky FSB. Přesný počet prohlédnutých bytů nicméně není znám. Policisté zabavují datové nosiče, tablety, počítače. „Zajímá je jakákoli informace o účastnících akce a způsobu, jakým byla svolána,“ píše TASS. Policie se také pokouší vypátrat spojení mezi organizátory skrze sociální sítě. Při raziích měli být zadrženi koordinátor hnutí Levý bok Vasilij Kuzmin a aktivista Kirill Žukov.

Ruská policie viní organizátory a účastníky demonstrace z provokování masových nepokojů, porušování veřejného pořádku a útoku na úřední osobu, za což jim hrozí až patnáctileté vězení. Demonstrace byly reakcí na to, že moskevské volební komise vyřadily z voleb do zastupitelstva patnáct kandidátů opozice - neuznaly totiž část podpisů pod jejich kandidaturou. Poté se ale začali ozývat lidé, jejichž podpisy byly vyškrtnuty, a někteří byli i falešně prohlášeni za mrtvé. Volby by se měly uskutečnit v září. Případ nabral v úterý obrátky, když vyšetřovatelé údajná provinění některých demonstrantů přehodnotili na trestný čin a zahájili trestní stíhání. Neobvykle tvrdý policejní zásah vyvolal námitky v Rusku i v zahraničí.

Severní Korea ve středu ráno místního času  otestovala další rakety. Šlo o dvě balistické střely krátkého doletu, které uletěly přibližně 250 kilometrů. Uvedl to generální štáb jihokorejské armády. KLDR testy nepotvrdila, ale ani nepopřela, poznamenala agentura AFP. Střely odstartovaly směrem do Japonského moře a při letu dosáhly maximální výšky 30 kilometrů. Do výsostných vod Japonska ale nedoletěly. Japonské ministerstvo obrany upozornilo, že jakýmkoliv raketovým testem KLDR porušuje rezoluce OSN.

Testované rakety byly zřejmě podobného typu jako střely, které KLDR vypustila ve stejné oblasti minulý čtvrtek. Ty uletěly přibližně 600 kilometrů a dosáhly výšky 50 kilometrů. Jde zřejmě o nový typ rakety s vlastnostmi, jaké má ruský systém Iskander.  Rakety označované KN-23 jsou navrženy tak, aby byly schopny během letu manévrovat a uniknout zasažení obrannými raketovými systémy, uvádějí experti. Severokorejský diktátor Kim Čong-un se 30. června sešel v demilitarizované zóně mezi oběma Korejemi s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dohodli se na obnovení rozhovorů o odstranění jaderného arzenálu z Korejského poloostrova. Rozhovory totiž stagnují od neúspěšného únorového summitu v Hanoji. Poprvé se oba vůdci setkali loni na historickém summitu v Singapuru.

Izraelský bezpečnostní kabinet vydal povolení k výstavbě 715 bytů pro Palestince v okupované části Západního břehu Jordánu. Jde o první povolení tohoto druhu od roku 2016 a krajní pravice i organizace židovských osadníků za to vládu kritizují. Povolení jsou vydána pro takzvanou oblast C, která tvoří 60 procent Západního břehu a podle dohod z Osla spadá plně pod kontrolu Izraele. Spolu s tím vláda povolila postavit na Západním břehu dalších 6000 bytů pro židovské osadníky. Nezvyklá vstřícnost vlády vůči Palestincům, pro které se stavební povolení vydávají jen výjimečně, může podle izraelských médií souviset s tlakem Washingtonu a blížící se návštěvou poradce Bílého domu pro Blízký východ Jareda Kushnera. Zeť prezidenta Donalda Trumpa má přijet do Izraele jednat o mírovém plánu pro Blízký východ.

Izrael je ve světě kritizován za demolice palestinských domů v oblasti C, což má zabránit přirozeném rozšiřování palestinského osídlení. Minulé mírové rozhovory počítaly s tím, že na Západním břehu a v Pásmu Gazy vznikne palestinský stát, výstavba osad na okupovaném území je v rozporu s mezinárodním právem. Izraelský list Jediot Achronot napsal, že Trump hodlá v Camp Davidu uspořádat konferenci pro arabské vůdce a předat jim americký mírový plán.

Japonská vláda změnila názor a napodruhé odsouhlasila přelomový výzkum, jehož cílem je, aby v myších a krysách rostla lidská slinivka. Stane se tak prvním kabinetem v dějinách, který posvětil vznik zvířecího embrya obohaceného o lidské buňky, napsal časopis Nature. Vědci předpokládají, že by se geneticky upravená laboratorní zvířata mohla stát zdrojem lidských orgánů určených pro transplantace. Počet lidí potřebujících transplantaci totiž převyšuje počet dárců.

Podobné studie kombinující geny lidí a zvířat v embryích už sice existují, doposud se však z těchto pokusů nenarodilo jediné zvíře; březost byla vždy ukončena. Nyní vědci do embryí hlodavců vloží lidské kmenové buňky a následně embrya transplantují do těl dospělých samiček, které je donosí. Pokud by se nicméně do mozku embryí dostalo příliš mnoho lidských buněk, musel by být výzkum z etických důvodů přerušen.  V Japonsku se už nyní zvedla vlna kritiky. Biolog Jiro Nudeshima zabývající se etickými otázkami ve vědě se podle webu ČT24 obává, že lidské kmenové buňky se mohou změnit na mnoho typů a není jasné, jak výzkum dopadne; navíc orgány hlodavců nebudou odpovídat velikosti těch lidských.