Informační servis

Podnik holdingu Agrofert přijde minimálně dočasně o jeden ze zdrojů národních dotačních peněz. Náměstek Státního fondu životního prostředí Leo Steiner Hospodářským novinám potvrdil informaci, že kvůli možnému střetu zájmů bývalého vlastníka Agrofertu premiéra Andreje Babiše (ANO) pozastavil proplacení jednoho z projektů lihovaru Ethanol Energy v Kutné Hoře. Chce počkat do vyřešení konfliktu zájmů předsedy vlády. Obdobně bude postupovat, pokud mu na stole přistanou další případy firem z holdingu. Podle něj jde o běžný postup a v tuto chvíli opatření dolehlo na část jedné konkrétní dotace.

Rozhodnutí se netýká evropských dotací, ale českých. Kontroloři v předběžných auditech Evropské komise zaslaných do Česka píší, že Babiš porušuje český i evropský zákon o střetu zájmů, a Agrofert proto nemá na dotace nárok. Brusel preventivně už vloni proplácení dalších dotací Agrofertu pozastavil. Babiš i holding se hájí, že postupují legálně a že jsou v dokumentech chyby. Agrofert převedl Babiš do svěřenského fondu a tvrdí, že tak nemá na firmu vliv. Minulé pondělí poslali Piráti osm dopisů úřadům a institucím, aby dodržovaly zákon o střetu zájmů. Jeden mířil i na Státní fond životního prostředí. Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka uvedl, že o pozastavení proplacení nemá společnost informace.

Francouzský bankéř Matthieu Pigasse a český miliardář Daniel Křetínský exkluzivně jednají o odkoupení podílů španělské mediální skupiny Prisa ve společnosti Le Monde Libre. Ta kontroluje skupinu Le Monde, jež vydává stejnojmenný deník. Agentuře AFP to sdělil Pigassův holding Le Nouveau Monde, v němž český magnát drží zbývajících 49 procent. Transakce, která by měla být dokončena na podzim, podle AFP způsobuje napětí mezi zmíněnými investory a dalším klíčovým akcionářem deníku Xavierem Nielem. Pokud by odkoupili podíl Prisy, která vydává mimo jiné madridský deník El País, získali by Pigasse a Křetínský 46procentní podíl v Le Monde Libre. V současnosti drží 26 procent.

Niel uvedl, že si „nedovede představit, že se Křetínský snaží získat kontrolu za našimi zády“. „Považoval bych to za útok na redakci deníku a další akcionáře,“ dodal. Podíl Prisy v Le Monde Libre činí 20 procent. Společnost loni utrpěla těžkou ztrátu a  zdá se, že je odhodlána se podílu v Le Monde Libre zbavit. Tandem Pigasse-Křetínský podle AFP ujistil, že „jedná v zájmu skupiny Le Monde Libre a jejích spolupracovníků“ a jeho cílem je „stvrdit naprosté respektování vydavatelské i novinářské nezávislosti, zachování rovnováhy a plurality a různorodosti akcionářů“.  Zvýšení kapitálu Pigasse a Křetínského v Le Monde by potvrdilo velké ambice českého magnáta ve Francii, který zde množí své investice ve francouzských médiích a průmyslu. To ale podle AFP budí obavy.

Ústavní soud ve středu zamítl návrh skupiny senátorů, kteří požadovali v něm zrušení části školského zákona, podle níž lze odmítnout žádost nové školy o zapsání do rejstříku v případě, že daná škola nevyhovuje státnímu nebo krajskému záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy. Skupina osmnácti pravicových senátorů uvedla, že ustanovení brání svobodnému vzniku soukromých škol a stát si tímto přivlastňuje monopol na vzdělávání. Soukromé vzdělávací zařízení by podle nich měly být součástí demokratického systému České republiky. „Ústavní soud dospěl k závěru, že návrh není důvodný,“ uvedl však soudce zpravodaj Vladimír Sládeček.

Podle soudu úkol státu v tomto směru spočívá právě v určité regulaci zřizování a fungování neveřejných základních a středních škol, a to mimo jiné proto, že tyto školy plní pouze doplňkovou formu vzdělávání vedle „páteřního“ systému veřejných škol. Ministerstvo podle senátorů často odmítá povolovat nové školy s argumentem, že veřejných škol je v dané oblasti dostatek. Regulaci škol založenou pouze na kritériu kapacity senátoři odmítají jako neústavní, protože nezohledňuje účel, pro který jsou soukromé školy ústavně chráněny. Podle Ústavního soudu ale omezení vzniku nestátních škol založené na kapacitních důvodech ve svém důsledku nepřináší obecný zánik nestátních škol.

Připravenost Česka podílet se na společném evropském řešení migrace se podle německého ministra vnitra Horsta Seehofera blíží nule. Tento dojem si prý odvezl z nedávné návštěvy Prahy. Řekl to na tiskové konferenci v Berlíně, kde se také jasně přihlásil k povinnosti zachraňovat migranty ze Středozemního moře. Nemáme vůbec žádné evropské řešení," konstatoval . „Byl jsem teď také často na cestách ve východní Evropě, naposledy v Praze. Připravenost tam podílet se na evropském řešení se blíží nule,“ uvedl.

Nynější způsob rozdělování běženců ale podle něj nemůže být dlouhodobým řešením. Poslední rok podle svých slov opakovaně zažívá třeba to, že mu v pátek odpoledne jeho úřad přinese informace týkající se lodě se zachráněnými uprchlíky ve Středozemním moři, a pak se po telefonu snaží s dalšími státy domluvit, kdo jich část převezme. „To je typický úkol (evropského) komisaře,“ míní. Za možné řešení považuje variantu, že se uzavře dohoda se zeměmi, které se na přerozdělování běženců v podobných případech budou ochotny podílet. Na Seehoferova slova reagoval český ministr zahraničí Tomáš Petříček. Podle něj je Česko připraveno pomoci ve společném evropském řešení migrace, odmítá ale kvóty na rozdělování uprchlíků mezi členské země Evropské unie.

Bezmála dva roky trvá čekání na soudní proces s podezřelými z vraždy, která otřásla nejen Maltou, kde se odehrála. Na podzim 2017 byla před svým domem zavražděna třiapadesátiletá maltská investigativní novinářka Daphne Caruana Galizia. Krátce poté byla zadržena trojice mužů – bratři George a Alfred Degiorgiové a jejich známý Vincent Muscat. Pár dní před vypršením zákonné lhůty je státní zástupce navrhl obžalovat. Kdy začne soudní proces, ovšem stále není jasné. Policie zatím neukončila vyšetřování, protože trojici nepovažuje za objednavatele atentátu.

V Ostravě ve středu začíná další ročník hudebního festivalu Colours of Ostrava. V jednom aspektu bude přehlídka, na níž vystoupí třeba legenda The Cure, jiná než předchozích šest ročníků. Bude na ní chybět jeden z dosavadních výrazných sponzorů, mamutí koncern Agrofert, který před časem do svěřenského fondu převedl premiér Andrej Babiš (ale který podle nedávné analýzy Evropské komise stále ovládá).

Agrofert spolupráci s festivalem přerušil sám loni na podzim, oficiálně z finančních důvodů, rozhodnutí však předcházel velmi sledovaný a diskutovaný krok zpěváka Tomáše Kluse přestat vystupovat na akcích podporovaných právě Agrofertem. Letos se tedy ukáže, jestli měl pravdu hudební kritik Respektu Pavel Turek, když předpovídal, že finanční výpadek může být pro Colours komplikací při přípravě, ale zároveň šancí. "Mecenáš se špatnou pověstí může kulturní podnik poškodit více než peníze, které s jeho odchodem zmizí,“ napsal.