Informační servis

Elektronická evidence tržeb se rozšíří i na další obory, například na řemeslníky nebo lékaře. Někteří menší podnikatelé budou mít možnost evidovat tržby bez připojení k internetu. Současně s tím se některé služby nebo vodné a stočné přesunou do desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty, platí to i pro audioknihy a elektronické knihy. V pátek to v novele zákona o evidenci tržeb i přes odpor opozice schválila Sněmovna. V závěrečném hlasování ji podpořilo 102 poslanců, zapotřebí jich bylo 96. Hlasovali pro ni poslanci ANO, ČSSD a KSČM. Předlohu nyní dostane Senát. Dá se očekávat, že senátoři k ní budou mít výhrady a zřejmě ji Sněmovně vrátí.

Za podpory vládní ČSSD a přes nesouhlas ministerstva financí poslanci při závěrečném hlasování vyřadili z povinnosti evidovat tržby sociální služby, evidenci tržeb nebude podléhat ani předvánoční prodej sladkovodních ryb. EET začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení a od března 2017 pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Třetí fáze měla začít 1. března 2018 a týkat se měla stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, prodeje na farmářských trzích či služeb účetních, advokátů a lékařů. Od června 2018 se měli zapojit i vybraní řemeslníci. Ústavní soud ale v prosinci 2017 začátek třetí a čtvrté etapy zrušil. Řekl, že nejsou protiústavní, ale mohou začít až po důkladnějším zvážení dopadů a vymezení výjimek přímo v zákoně, nikoliv jen ve vládním nařízení.

V pátek ve čtyři hodiny se naplnila lhůta, dokdy bylo možno podat stížnost na průběh voleb do Evropského parlamentu. Jeden podnět k Nejvyššímu správnímu soudu podle zjištění deníku Aktuálně.cz podal Lukáš Wagenknecht, který se profesně věnuje auditu a od loňského podzimu je nestranickým senátorem za Českou pirátskou stranu. Staví podání na tom, že je premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš ve střetu zájmů. Ze souběhu jeho vlivu podle Wagenknechta mohli neférovým způsobem těžit v evropských volbách právě kandidáti hnutí ANO.

Impulsem pro sepsání stížnosti byla auditní zpráva, již poslala do České republiky minulý týden Evropská komise. Hlavním předběžným zjištěním kontrolorů je, že Babiš stále uplatňuje vliv v holdingu Agrofert. Senátorova úvaha je následující: pokud Babiš ovládá Agrofert pobírající státní i evropské subvence, vyvstává otázka, zda z těchto peněz netyje i premiérovo hnutí. A zda tato situace neohýbá férovou volební soutěž. „Podle mého má ANO výhodu ve volbách, Babiš pro volby používá svá média, vede v nich permanentní kampaň. A ANO volby nakonec vyhrálo,“ vysvětluje.

Ministryně Jana Maláčová (ČSSD) a Alena Schillerová (za ANO) a předsedkyně Asociace krajů Jana Mračková Vildumetzová (ANO) se dohodly na dofinancování sociálních služeb. Miliardu korun na platy pošlou krajům půl na půl jejich ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstvo financí, regiony dostanou dále peníze z evropských fondů, k dispozici je 1,5 miliardy korun na tři roky. Ministerstvo práce na vybrané sociální služby poskytne dále 447 milionů. Kraje požadovaly na sociální služby dvě miliardy korun.

„Podařilo se nám zajistit 200 milionů na financování sociální práce na obcích, 166 milionů pro ohrožené děti na obcích a 81 milionů pro výpadek v sociálních službách v rámci tzv. nadregionálních sociálních služeb, jedná se zejména o pomoc lidem s autismem a roztroušenou sklerózou,“ uvedla Maláčová před tím, než spolu se Schillerovou o dohodě informovaly sněmovnu. První peníze by kraje měly dostat počátkem srpna. Návrh na uvolnění financí projedná vláda 17. června, ministerstvo práce pak vypíše dotační programy. „Pokud rozhodneme na vládě 17. června, tak kraje obdrží finanční prostředky na začátku srpna v nejkratší možné lhůtě,“ dodala Maláčová.

V pátek, den po oslavách 75. výročí spojeneckého vylodění v Normandii, nastává dlouho očekávaný „den D“ i pro britskou premiéru Theresu May. Bezprostředně poté, co končí jako šéfka Konzervativní strany, se nicméně pro ni ani pro Británii příliš věcí nezmění. V úřadu zůstane, dokud nebude vybrán její nástupce z řad konzervativců; podle dosavadních informací bude znám o měsíc později. Nový premiér tak bude mít na vyřešení brexitového patu zhruba tři měsíce času.

O post šéfa konzervativců a nepřímo tak i premiérské křeslo se přihlásil neobvykle vysoký počet jedenácti zájemců. V podstatě jediným jasným favoritem volby je bývalý londýnský starosta a ministr zahraničí Boris Johnson. V případném druhém kole by se mohl utkat se stávajícím ministrem zahraničí Jeremym Huntem nebo životního prostředí Michaelem Govem. Tématem, které kandidáty definuje, je podle očekávání odchod Velké Británie z Evropské unie a postoj k případnému „divokému“ brexitu bez dohody; t Ten nevylučuje právě Johnson. V této situaci britský deník The Times s odvoláním na nejmenovaný vysoce postavený evropský zdroj uvedl, že Německo a další členské státy EU podpoří další odložení brexitu do jara bez ohledu na to, kdo v premiérském křesle vystřídá Theresu May.

Soudy budou muset znovu projednat spor mezi ČSSD a dědici právníka Zdeňka Altnera kvůli odměně za pomoc s vysouzením Lidového domu. Rozhodl o tom Nejvyšší soud, který tak vyhověl dovolání strany. Podle něj bylo neurčité ujednání o Altnerově nároku na deset procent z ceny, kterou do té doby vybrala strana z nájmu Lidového domu. Pro sociální demokracii to znamená, že nemusí platit 338 milionů korun, které jí pravomocně přikázal zaplatit Městský soud v Praze v březnu 2016. Původní dluh byl 18,5 milionu, o dalších více než 300 milionů vyšplhal na úrocích. Nicméně i tak podle HN strana čelí propadu v hospodaření zapříčiněném zejména neúspěchy ve volbách a hledá další úsporná opatření.

„Těší mě, že soud dal za pravdu sociální demokracii,“ reagoval na rozhodnutí soudu předseda ČSSD Jan Hamáček. Poslanec ČSSD a právník Ondřej Veselý prohlásil, že věřitelem je nyní sociální demokracie. Podle něj v roce 2000 zaplatila přes 50 milionů korun a nic nedluží. Zdeněk Altner před třemi lety zemřel a ve sporu pokračují jeho děti. Příběh odměny za to, že se ČSSD vrátil Lidový dům, začal v roce 1997, kdy Altnera přivedl do ČSSD tehdejší místopředseda strany Ivo Svoboda a uzavřel s ním smlouvu, že v případě, že získá Lidový dům pro ČSSD, dostane Altner 50 milionů korun a k tomu navíc deset procent vybraného nájemného z pronajatých prostor. V roce 2000 pak Ústavní soud její vlastnictví Lidového domu potvrdil.

Seriál HBO o jaderné katastrofě v ukrajinském Černobylu se stal diváckou senzací, kterou superlativy zahrnuli i filmoví kritici. Prokremelská média nicméně pětidílné drama označují za americkou propagandu plnou chyb a faktických nesmyslů. Ruská televize NTV chystá vlastní seriál, podle kterého může za výbuch reaktoru agent CIA.
„Jen my máme právo mluvit o naší historii, je hanba, že příběh o sovětských hrdinech natočila americká televize,“ parafrázují The Moscow Times, proč prorežijní média referují podrážděně.

V ruských novinách a televizi se objevují i příspěvky, které seriál HBO označují za americkou propagandu s jediným cílem - očernit a zpochybnit konkurenceschopnost Rosatomu, který stojí v čele tamního civilního a vojenského jaderného průmyslu. Alexandr Koc, který Černobyl navštívil a z místa napsal řadu reportáží, tvrdí, že v pětidílné sérii je spousta nesmyslů a nepravd - od zasklených balkonů na sídlišti v Pripjaťi až po havárii vrtulníku hasícího hořící reaktor. Nehoda se sice podle Koce stala, ale až o pár měsíců později. „Z hlediska propagandy je to dokonalý film,“ napsal.  Televize Russia-24 zase poukazuje na údajný omyl HBO, která v seriálu tvrdí, že sovětské úřady odmítly přiznat chybu a že jejich neochota vedla k tragickým následkům.