Informační servis

Britská premiérka Theresa May ustála vzpouru poslanců své vlastní konzervativní strany, informuje iHned.cz. Jejich pokus vyslovit jí  nedůvěru selhal – za premiérku se postavila většina poslaneckého klubu konzervativců. Dvě stě zákonodárců uvedlo, že důvěru má, 117, že ji nemá. Premiérka přitom ještě před začátkem hlasování oznámila, že britské konzervativce do řádných voleb v roce 2022 už nepovede. Zmínila také, že do 21. ledna příštího roku chce s Bruselem vyjednat variantu irské pojistky, kterou by sdíleli i severoirští unionisté, kteří menšinovou britskou vládu posporují. EU nicméně odmítá změny již dojednaného textu smlouvy.

Británie je ale i po hlasování na pokraji politického chaosu, politici se nedokážou shodnout na způsobu vystoupení z Evropské unie. Thresa May o tom bude ve čtvrtek vyjednávat s lídry ostatních států EU na summitu v Bruselu. Britská premiérka chce, aby země Unie souhlasily se změnami v dohodě o podobě brexitu, kterou s nimi dojednala minulý měsíc. Důvodem je fakt, že tuto dohodu nedokáže prosadit doma v parlamentu. Proti chce hlasovat nejen opozice, ale i třetina jejích konzervativců. Těm vadí hlavně ustanovení týkající se hranic mezi Irskem, které jako samostatný stát zůstává v EU, a Severním Irskem, jež je součástí Spojeného království a z Unie odchází.

Poslanec SPD Miloslav Rozner vzbudil před rokem rozruch a sérii trestních oznámení svými výroky, jimiž zpochybňoval existenci i násilnou povahu  koncentračního tábora v Letech, jež označil za „neexistující pseudokoncentrák“. Trestněprávní dohru však bude možná mít celá věc pro Roznera až nyní. Jak informoval deník Právo, policie požádala sněmovní mandátový a imunitní výbor (a v konečném důsledku celou sněmovnu) o vydání Roznera k trestnímu stíhání. Policie nejprve trestní oznámení odložila. Státní zastupitelství jí ale vrátilo případ k opětovnému prověření. Jak píše iDnes.cz, podle policistů se poslanec dopustil trestného činu veřejného popírání, schvalování či ospravedlňování genocidiy, na než trestní zákoník pamatuje trestem od šesti měsíců do tří let vězení.

Výbor bude o věci jednat příští úterý. Příležitost vyjádřit se k věci dostane i Rozner. Protože je členem imunitního výboru, bude vyloučen z jednání pro podjatost. Sněmovní plénum by mohlo o policejní žádosti rozhodovat na lednové schůzi. Bude zajímavé sledovat, jak se k tomu postaví jednotlivé strany – Rozner není mezi politiky zdaleka sám, kdo bagatelizuje utrpení Romů v koncentračních táborech. Jeho SPD už v prohlášení uvedlo, že zásah státního zastupitelství do případu nese znaky aktivismu a vyvolává otazníky nad objektivitou vyšetřování. Poslanci SPD budou hlasovat proti vydání. Respekt jako vůbec první upozornil v roce 1994 na tábor v Letech a na děsivé podmínky, v nichž žily a umíraly stovky českých Romů.

Šéfredaktorem Vltavy, třetího celoplošného programového okruhu Českého rozhlasu, už nebude Petr Fischer, jenž stanici řídil od prosince 2016. Generální ředitel René Zavoral se ve středu rozhodl neprodloužit mu smlouvu, uvedl Médiář.cz. “Důvodem je kombinace nesplnění úkolů, které Petr Fischer dostal před rokem a půl a které akceptoval, pokračující stagnace stanice, která provedla jen dílčí programové změny a nedokázala naplnit svůj potenciál mezi posluchači, a také ztráta důvěry,” prohlásil Zavoral prostřednictvím svého mluvčího Jiřího Hošny.

Zavoral Fischerovi vyčítá, že nejen nezvedl poslechovost, ale upřednostnil v programu aktuální publicistiku nad hudbou, kterou se Vltava dlouhodobě profiluje, a dopustil medializaci důvěrných interních informací. Fischerova nástupce hodlá oznámit na nadcházející schůzi Rady Českého rozhlasu, ve středu 19. prosince. Oznámil také, že mu nabídl, aby dál s rozhlasem spolupracoval na Vltavě a Plusu. Na Fischerovu obranu a setrvání ve funkci vznikla nedávno petice Za otevřenou Vltavu, již podepsaly stovky tvůrců.

Už stačí jen podpis prezidenta Miloše Zemana. V Senátu ve středu dopoledne neprošla žádná změna ohledně poslaneckého návrhu na úpravu platů. Základní plat zákonodárců tak bude podle zákona o platu představitelů státní moci od 1. ledna 2019 celkem 82 400 korun hrubého. Dosud je to 75 900 korun hrubého. Kdyby poslanci do systému platů nezasáhli, plat by naskočil na 90 600 korun hrubého.  Řada senátorů měla k postupu poslanců a ministrů výhrady, ovšem nebylo jich nakonec tolik, aby poslaneckou verzi vrátili zpět k dalšímu projednání. A to přesto, že vrácení doporučil senátní hospodářský výbor.

Prošel tak nakonec návrh první vlády Andreje Babiše, která přišla už na jaře s návrhem, aby platy politiků od ledna 2019 nevzrostly o dvacet procent, tedy dramaticky více, než všem státním zaměstnancům, ale „jen“ o 9 procent. Vláda ve středu zároveň schválila zvýšení platů policistů, hasičů a příslušníků Vězeňské služby. Od nového roku by měli najít na výplatní pásce o stovky korun víc; u lidí, kteří dělají nejnáročnější práci, pak půjde o tisíce. Ministerstvo vnitra se netají tím, že tak chce nalákat nové zaměstnance.

Noční můra bezpečnostních složek z posledních let – masový útok na lidi v předvánočním čase – tentokrát nastala ve francouzském Štrasburku. Střelec, kterým je podle policie mnohokrát trestaný kriminálník Chérif Chekatt, začal střílet v úterý večer nedaleko vánočních trhů na Gutenbergově náměstí v centru města a podle svědků u toho provolával slávu Alláhovi. Zřejmě se tak potvrdily dřívější obavy úřadů, že se Chekatt ve vězení zradikalizoval.

Tří lidé při útoku zemřeli (přesněji dva zemřeli a jeden leží v nemocnici ve stavu mozkové smrti) a třináct jich bylo zraněno. Přestože byl při přestřelce s policisty zraněn, podařilo se mu uprchnout. Pátrání provází řada bezpečnostních opatření - třeba zesílené hraniční kontroly či vyšší ostraha veřejných míst). Opatření dopadla i na Evropský parlament, který tento týden zasedá právě ve svém štrasburském sídle. Od středečního rána rána nicméně pokračuje v programu.

Jak informuje server BBC, uplynulou sobotu zemřela v třiadevadesáti letech Evelyn Berezin. Její jméno zřejmě málokomu bude znít povědomě, nicméně šlo o programátorku, jíž se přičítá autorství vůbec prvního počítačového textového editoru. Firma této v Bronxu narozené dcery ruských Židů a vystudované fyzičky editor představila v roce 1971. Mimo jiné také díky úspěchu editoru se společnost Redactron rozrostla z devíti na bezmála 500 zaměstnanců a v roce 1976, kdy ji Berezin prodala, byla magazínem BusinessWeek zařazena mezi top firmy.

Jak připomíná deník The New York Times, počítačové editory byly velké, pomalé a hlučné - tehdy ještě nešlo o počítačový program, ale samostatný přístroj. Bylo však možné na nich text přepisovat či přehazovat bez nutnosti jej dokola opisovat a složitě pořizovat jeho kopie jako na psacích strojích.