Informační servis

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) je hlavní podezřelá z dotačního podvodu v kauze kolem agentury CzechTourism. Podle opoziční ODS, TOP 09 nebo České pirátské strany by proto měla na funkci rezignovat, píše iDnes.cz. Ministryně podle České televize rozhodovala v roce 2016, kdy byla náměstkyní, o výdajích agentury CzechTourism ve prospěch „vyvolených osob“ a mimo standardní úřední postup. Vyplývá to ze soudního příkazu k domovní prohlídce, kterou policisté prováděli u Dostálové doma a po které si odvezli její služební počítač.

Nehospodárně se měla chovat i při nákupu reklamy v nejvýznamnějších vysílacích časech, například při hokejových mistrovstvích či motocyklových závodech. Podezřelé jsou smlouvy agentury CzechTourism za 38 milionů korun. Dostálová, za kterou se postavil premiér Babiš, obvinění odmítá. Dalšími podezřelými jsou odvolaný ředitel odboru regionálního partnerství v CzechTourismu Aleš Pangrác a podnikatel, který se podílel na prezentaci závodů na okruhu v Mostě.

Před klíčovým hlasováním britského parlamentu o brexitové dohodě, které se uskuteční příští úterý, premiérka Theresa May varovala, že ve hře je stále i možnost, že Británie z Evropské unie vůbec neodejde. Pokud dohodu, kterou vyjednala s Bruselem, poslanci neschválí, může podle ní země odejít zcela bez dohody, ale může také v EU zůstat. Soudní dvůr EU ve čtvrtek mezitím oznámil, že den před hlasováním britských zákonodárců zveřejní svou odpověď na otázku, zda může Británie jednostranně stáhnout své oznámení o odchodu z EU. „Jsou zde tři možnosti: jednou je opustit Evropskou unii s dohodou… dalšími dvěma jsou ty, že ji opustíme bez dohody a že nebudeme mít vůbec žádný brexit,“ řekla Mayová rádiu BBC. „Je jasné, že v Dolní sněmovně jsou lidé, kteří chtějí brexit zhatit… a zvrátit rozhodnutí britského lidu. A to není správné,“ dodala premiérka.

Na otázku, zda by se mohlo hlasování o dohodě její vlády s Bruselem odložit, Mayová opakovaně odpověděla vyhýbavě. Naznačila ale, že jedná se zákonodárci o možnosti, která by umožnila parlamentu získat kontrolu nad spuštěním takzvané irské pojistky. Ta se týká možného budoucího uspořádání na hranici mezi Irskem a Severním Irskem v případě, že se Británie s EU po brexitu včas nedohodne na budoucích vztazích. Stávající podoba irské pojistky je nepřijatelná zejména pro severoirské unionisty, kteří svými deseti hlasy umožňují Mayové vládnout a zároveň kategoricky odmítají jakékoli rozdíly mezi statusem Severního Irska a zbytku Spojeného království.  Podle listu The Sun roste mezitím odpor proti dohodě vyjednané Mayovou také mezi konzervativními poslanci. Zatímco ještě nedávno se hovořilo o devíti desítkách vládních zákonodárců, kteří chtějí hlasovat proti, nyní jich je podle The Sun již více než sto.

Evropský parlament bude příští středu večer diskutovat o možném střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Bod „Střet zájmů a ochrana evropského rozpočtu: případ České republiky“ na program poslední letošní plenární schůze prosadili evropští Zelení s podporou největší frakce v europarlamentu, tedy evropských lidovců. Europoslanci by si měli vyslechnout stanoviska Evropské komise i Rady EU, nebudou však přijímat závěrečnou rezoluci. „Střet zájmů je tady zřejmý, jsou ohroženy finanční zájmy Evropské unie. Myslíme si, že je proto třeba jednat. A diskuse na plénu europarlamentu k tomu pomáhá vytvořit dodatečný politický tlak,“ řekl belgický europoslanec za Zelené Bart Staes.

Připomněl, že Evropský parlament dění kolem českého premiéra a s ním spojených kauz sleduje už od roku 2014. „V mnoha případech jsme varovali, že kolem Babiše je mnohé špatně, je to skutečně specifický případ,“ dodal.  V posledních týdnech už jméno českého premiéra i skupiny Agrofert zaznělo v europarlamentu v souvislosti s jeho možným střetem zájmů několikrát, hlavně na jednání výboru pro rozpočtovou kontrolu. Europoslanci chtěli od několika členů Evropské komise vědět, jak unijní exekutiva naložila s dopisy české pobočky nevládní organizace Transparency International. Ta upozornila, že Babiš by i poté, co skupinu Agrofert přesunul do svěřenských fondů, mohl být ve střetu zájmů tak, jak střet zájmů definují nová unijní pravidla platná teprve od srpna. Pohled nevládní organizace na konci listopadu podpořil také interní rozbor právní služby samotné komise.

Bezpečnostní rada státu vzala na vědomí výroční zprávu o extremismu v Česku za rok 2017 v původním znění, které připravilo ministerstvo vnitra, uvedl podle CT24 ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Zprávu tak nyní může projednat vláda. Projednávání zdržovaly výhrady Pražského hradu, kterému měly vadit zmínky o hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Tvrdil, že text je předpojatý a tendenční. Podle poslance SPD Radka Kotena však nemá zpráva žádnou významnější váhu – a prý neznamená, že by jeho strana byla extremistická.

Rada se naposledy zprávou zabývala na svém minulém zasedání 18. září, kvůli nedostatku času ji ale nestačila projednat. Média upozorňovala, že projednání nabírá zpoždění, protože v posledních letech vycházel dokument obvykle v květnu.  Někteří politici v posledních dnech apelovali, aby se BRS sešla kvůli pondělním výročním zprávám Bezpečnostní informační služby a Vojenského zpravodajství, kde zazněla varování před ruskými a čínskými špiony, kteří mimo jiné působí na ruském a čínském velvyslanectví.

Rakousko chce od roku 2020 zakázat většinu plastových tašek a sáčků. Výjimku by měly tvořit pouze ty, které jsou biologicky zcela odbouratelné. Příslušný návrh zákona ve středu schválila vláda, informovala ministryně pro udržitelný rozvoj Elisabeth Köstingerová, do jejíhož portfolia patří i ochrana životního prostředí. Ušetřit by to podle ní mělo až 7000 tun plastového odpadu ročně. „Existuje dostatečné množství alternativ k plastovým sáčkům,“ uvedla Köstingerová, podle níž je Rakousko po Francii a Itálii teprve třetí členskou zemí Evropské unie, která má v úmyslu úplný zákaz umělohmotných tašek a pytlíků. Zákaz by se měl dotknout všech neekologických plastových tašek a sáčků, které mají držadla či otvor pro úchop. Kromě biologicky odbouratelných tašek by výjimku měly dostat i ty stabilní z tvrdého plastu, které nabízejí například některé obchody s nábytkem.

Podle ministerstva pro udržitelný rozvoj je v Rakousku jen v obchodech s potravinami ročně v oběhu zhruba 430 milionů plastikových sáčků a tašek. To odpovídá zhruba 5000 až 7000 tun umělohmotného odpadu ročně, který by po zákazu nevznikl. Obzvlášť velké množství odpadu podle ministerstva vzniká z lehkých mikrotenových sáčků používaných při nákupu ovoce a zeleniny. Kromě plastových sáčků a tašek chce rakouská vláda zakázat také přidávání mikroplastů do kosmetiky a prostředků na úklid. Organizace na ochranu životního prostředí Greenpeace avizovaný zákaz přivítala, varovala ale zároveň před tím, aby se sáčky a tašky z umělé hmoty jednoduše nahradily výrobky z papíru či bio-plastu. Skutečným řešením příznivým k životnímu prostředí jsou podle ní jen tašky a pytlíky na více použití.

V Austrálii byl ve středu zatčen Chris Dawson, někdejší rugbyová hvězda, středoškolský učitel a muž podezřelý už 36 let z vraždy své první manželky. Starou kauzu oživil proslulý podcast Učitelův miláček, ve kterém novináři listu The Australian prošli do detailů Dawsonův život, obnažili všechny nesrovnalosti ve vyšetřování dávného případu a našli nové důkazy. Jejich práce, kterou fascinovaně sledovalo 27 miliónů posluchačů na celém světě, nakonec přinesla ovoce.

Lynette Dawson (33) zmizela ze svého domova v Sydney a od svých dvou malých dcer počátkem ledna 1982. Její manžel napřed rodině tvrdil, že si odjela někam odpočinout a „dát se dohromady“. Policii její zmizení nahlásil až o týdny později s vysvětlením, že zřejmě odešla k nějaké náboženské sektě. Krátce poté se do domu nastěhovala jeho studentka a chůva obou dětí, se kterou Dawson – jak vyšlo najevo – udržoval už minimálně rok mimomanželský poměr.  Jeho ženu Lynette už každopádně od ledna 1982 nikdo nespatřil a nikdy se nenašlo ani její tělo. Dawson se samozřejmě stal podezřelým, nicméně od začátku stál na svém, že s jejím zmizením nemá nic společného, a policie nikdy nesehnala dost důkazů, aby ho mohla obvinit.

https://www.youtube.com/watch?v=9CpVmrAt5Y0

To se teď nepochybně změnilo: Dawson, který je potřetí ženatý, byl náhle zatčen ve svém domě v australském státě Queensland a úřady v Novém Jižním Walesu, kde došlo ke zmizení Lynette D., ihned požádaly o jeho vydání; očekává se, že bude každou chvíli obviněn z vraždy své první manželky.

Na vývoji se podle všech zpráv o případu zásadně podepsal podcast Teacher's Pet, v němž novináři listu The Australian  nově a do hloubky mapovali celý případ. Vysílání vzbudilo celosvětovou pozornost, pořad pravidelně sledovalo skoro třicet miliónů lidí a někteří z nich poskytli novinářům dosud neznámá svědectví. Ta nakonec vedla policii ke znovuotevření věci.

„Dílky skládačky zapadly do sebe,“ komentoval Dawsonovo zatčení policejní komisař  Mick Fuller. „Samozřejmě, bylo by ideální, kdyby se nám podařilo najít tělo oběti - ani ne tak kvůli dalším důkazům, jako kvůli rodině. Myslím, že my už k uzavření případu pozůstatky oběti najít nepotřebujeme. Vyřešili jsme řadu vražd, u kterých nám chybělo tělo.“ Policie se současně omluvila za chyby v předchozím vedení případu a poděkovala médiím za podstatnou pomoc, která vedla k objevu důležitých důkazů.