Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Glosa

Trestní zákoník 2.0

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil se chystá do vlády s novým návrhem trestního zákoníku. Představil ho netradičně – tři měsíce nechá návrh viset na webu ministerstva, aby k němu mohl kdokoli zaslat e-mailem připomínky. „Je to historický okamžik,“ říká sebevědomě. Má pravdu, ale pod jednou podmínkou – že se z toho okamžiku stane pravidlo.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) se chystá do vlády s novým návrhem trestního zákoníku. Představil ho netradičně – tři měsíce nechá návrh viset na webových stránkách ministerstva, aby k němu mohl kdokoli zaslat emailem své připomínky. „Je to historický okamžik,“ říká sebevědomě ministr. Má pravdu, ale pod jednou podmínkou - že se z toho okamžiku stane pravidlo.

Účast veřejnosti na legislativním procesu bylo dlouhou dobu téma hlavně pro nevládní organizace, které si nastavením pravidel snažily vybudovat lepší postavení pro ovlivňování zákonů. Do značné míry se jim to podařilo: například Hnutí Duha je dnes při tvorbě ekologických norem respektovaným partnerem, jehož názor se minimálně bere vážně. To je samozřejmě skvělé, ale v praxi hlavně pro profesionály z nevládek. Běžný člověk bude asi těžko docházet na ministerstvo nebo do sněmovny a nosit si domů stohy paragrafů, aby je po nocích louskal a ráno nosil ministrům opoznámkované. Jiří Pospíšil správně pochopil, že v tomhle směru dává internet mnohem lepší možnosti.

Na síti má zkrátka k navrhovanému zákonu každý okamžitý přístup a není nic snazšího než sdělit úřadům svůj názor. Čemu to může prospět? Nedá se asi čekat, že ministerstvo zohlední všechny připomínky k zákoníku, kterých mohou být stovky. Mohlo by sáhnout k úpravám návrhu v případě, že se nějaké volání po změně objeví častěji a bude dobře vyargumentované. Také zpětná vazba, do jaké míry má trestní zákoník podporu veřejnosti, může být ministrovi užitečná. A hlavně – laičtí i odborní čtenáři z řad právníků mohou vyhmátnout řadu chyb, které vznikly čistě nepozorností. Vloudí se do lecjakého zákona a občas dokážou nadělat zbytečnou škodu. Vzpomeňme, jak při narychlo schvalované novele zákona o České televizi předkladatelé zapomněli v paragrafech zmínit Český rozhlas, takže na čas přestal legálně existovat.

Skutečný smysl zveřejňování návrhů na webu bude mít ve chvíli, kdy se z něj stane běžná praxe ve všech rezortech i ve sněmovně. Zrovna trestní zákoník totiž nepotřebuje bdělé oko veřejnosti tak nutně: oproti návrhu, který poslanci schvalovali loni, je jen jemně pozměněn a paragrafy o tunelování, kvůli nimž neprošel, v něm chybějí – bude záležet na poslancích, jestli je doplní. Ale najde se řada norem, kterým by otevřená spolupráce s veřejností vysloveně prospěla – například připravovaný volební zákon.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].