0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Glosa28. 2. 20106 minut

Smrt v zábavním parku

  • Autor: Martin Uhlíř
• Autor: Martin Uhlíř

Je to příběh malého chlapce, který miluje kosatky. Vyřezává ze dřeva obrys jejich ocasních ploutví, pádluje za nimi na širý oceán v mořském kajaku. Na jednu z nich si může téměř sáhnout, když se obrovský mořský tvor vymrští těsně před jeho člunem do vzduchu. Chlapec touží po tom, aby mohl s dravými velrybami pracovat, a věří, že když člověk chce, dokáže všechno na světě. Sen se mu splní, v dospělosti se stane cvičitelem kosatek v zábavním mořském parku.

Reklama
  • Autor: Martin Uhlíř
• Autor: Martin Uhlíř

Poněkud patetický příběh tvoří osu dvacetiminutové show

Believe

(Věř), pořádané každý den ve třech soukromých amerických mořských parcích Sea World (nacházejí se v Kalifornii, na Floridě a v Texasu).  a jejich cvičitelé. Ti během vystoupení na obrovských velrybách jezdí a létají s nimi vzduchem, šestimetroví savci vylézají z vody na plošinu téměř mezi diváky a rotují na ní kolem své osy. Hlavní hrdina zmíněného příběhu – nyní již dospělý cvičitel kosatek - si náhodně vybírá dítě z publika, přivádí jej do těsné blízkosti zvířete a předává mu své poselství o tom, že člověk má jít vždy za svým cílem. Představení nepostrádá humor – na pokyn trenérů kosatky v jednom okamžiku začnou na diváky stříkat vodu, používají k tomu své obrovské ocasy nebo vyskočí do vzduchu a dopadnou tak, aby sprška zasáhla co nejvíc lidí.

Měl jsem možnost shlédnout toto vystoupení minulé pondělí v kalifornském San Diegu (fotogalerie - zde) a netušil jsem, jaká tragédie se o dva dny později odehraje ve floridském parku. Náznaky pochybností tu však byly. Pozoroval jsem mohutná zvířata po skončení představení do poslední chvíle, v době, kdy pořadatelé už vyháněli návštěvníky ze stadionu. Velryby plavaly v bazénu, kde se show konala, a evidentně si to užívaly. Mnohatunoví savci vyskakovali z vody i bez pokynu trenérů, různě se o sebe otírali. Jeden z obrů měl v tlamě mrtvou rybu (kosatky dostávají ryby během představení za odměnu) a bavil se tím, že ji vyplivl několik metrů před sebe a pak ji bleskově „ulovil“, vždy znovu a znovu.

Další kosatka svou rybu položila na plošinu, kde postávalo několik mořských ptáků, a ve vodě číhala, zda si pro ni některý přijde a do léčky se chytí (v jednom ze sousedních bazénů, kde velryby tráví dobu, kdy nevystupují, plavaly tělesné pozůstatky racka, který zřejmě nebyl dost opatrný). Zdálo se, že hledím na neuvěřitelně silná, polodivoká zvířata, pro které je člověk zajímavý, leč poněkud křehký kamarád na hraní.

Potvrdilo se to minulou středu, kdy v parku Sea World v Orlandu na Floridě kosatka usmrtila cvičitelku. Zabil ji samec jménem Tilikum, který pro svou nevyzpytatelnost před diváky nevystupoval, do kontaktu se cvičiteli však přicházel. Veřejnost se díky vlně zájmu o nešťastnou událost dozvěděla, že hry s kosatkami přinášejí více rizika, než si lidé běžně uvědomují: Velryba napadla svoji trenérku již v roce 1971, tehdy to však skončilo šťastně. O dvacet let později to bylo horší, cvičitelka útok mořských dravců nepřežila – a jednou ze tří velryb, které tehdy plavaly v bazénu, byl právě Tilikum, v té době ještě mladík. Tento samec navíc ženu, kterou ve středu usmrtil, napadl již jednou, tenkrát jí však vážněji neublížil.

Někteří znalci se domnívají, že velryba nechtěla zabíjet ani tentokrát. Téměř sedmitunové zvíře uchopilo neopatrnou ženu, která s ním laškovala, za vlasy, stáhlo ji do hluboké vody a začalo si s ní po svém hrát. Úplně nevinná hra to ale nebyla, dle zpráv v americkém tisku se zvíře chovalo natolik agresivně, že se ostatní cvičitelé do bazénu neodvážili skočit a pokusit se kolegyni zachránit (žena zemřela na mnohočetná vnitřní zranění a utopení). Jiní experti pak dokonce tvrdí, že kosatka je příliš inteligentní na to, aby nevěděla, co dělá a jaké to bude mít důsledky. Další upozorňují, že každý kosatčí jedinec má jinou povahu; Tilikum je alfa samec všech kosatek v majetku Sea World, a může se tedy chovat jinak než ostatní zvířata. Neplatí to jen pro velryby: slonice v pražské zoo vozily před časem děti na zádech, zatímco k samci se nepřibližovali ani ošetřovatelé.

Na tom všem koneckonců nezáleží. Ať už se nešťastná událost odehrála z jakýchkoliv velrybích důvodů, vtírají se otázky o smyslu podobných představení. V oceánu plavou kosatky v areálu stovek kilometrů a tráví čas lovem a hrou. Zajetí neodpovídá jejich potřebám, i když se tu většina z nich narodila. Někdy vystupují v dost ponižujících rolích (alespoň naším, lidským pohledem): konkrétně v podniku zvaném „Dine with Shamu“ („Poobědvejte s kosatkami“), kdy za zvláštní vstupné usedají návštěvníci parku ke stolům rozestavěným na okraji bazénu, obědvají a kosatky plavou kolem a vystrkují hlavy z vody, odděleny nízkým plotem (divák se nemůže ubránit dojmu, že kdyby si mořští dravci zamanuli, režie oběda by se rychle změnila). Na druhou stranu, vystoupení „Believe“ je fascinující podívanou na souhru mezi člověkem a zvířetem a cvičitelé tvrdí, že mezi nimi a kosatkami existuje silná citová vazba; show by nikdy nemohla probíhat bez vzájemné důvěry a spolupráce mezi příslušníky obou druhů.

Měly by tedy být podobné mořské parky uzavřeny, případně se obejít bez cvičených savců? Zastánci těchto zařízení upozorňují na roli, kterou parky sehrávají ve vzdělávání a výchově veřejnosti. Pohladit si delfína v Sea World (to lze, jen si musíte připlatit), nebo prostě jen pozorovat delfíní výcvik je opravdu silný zážitek. Člověk pak může mít mnohem větší chuť zapojit se do kampaní třeba proti užití sonarů námořnictvem, což je věc, o které se nyní v USA hodně diskutuje a nedávno ji dokonce poprvé v historii řešil soud. V současné době se někteří američtí vědci snaží vedení mořských parků přesvědčit, aby se angažovalo za zákaz brutálního a nesmyslného lovu delfínů v Japonsku.

Věc tedy není jednoznačná. Diskuse o tom, za jakých podmínek (a zda vůbec) chovat kosatky a kdy se s nimi vrhat do vln, jsou bezpochyby na místě. Nelze ovšem očekávat, že by se díky nim něco rychle změnilo. Show v parcích Sea World představují velký byznys, který vyžaduje velké investice. Bez peněz návštěvníků by se rychle zhroutil a co pak s velrybami, zvyklými na nákladnou péči a přítomnost člověka?

Více fotografií Martina Uhlíře z návštěvy mořského parku si můžete prohlédnout ve fotogalerii.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].