Slavia vs. Prčice
Pochopitelná slávistická euforie z nového stadionu a získání titulu po dvanácti letech zastírá holý fakt, že se na českou ligu nedá dívat.
Pochopitelná slávistická euforie z nového stadionu a získání titulu po dvanácti letech zastírá holý fakt, že se na českou ligu nedá dívat.
Měl to být svátek nejpopulárnějšího sportu u nás. Po letech neslavných peripetií byl konečně dostavěn moderní stadion v Edenu. Věčně druhá Slavia na něm měla potvrdit svůj dlouho očekávaný triumf. Jenže ani před plnými ochozy se „sešívaní“ nedokázali vzedmout k výkonu na víc než na půl plynu. K titulu stačilo pohlídat si remízu se slabým Jabloncem, kterému už o nic nešlo. Místo exhibice se ovšem natěšení diváci dočkali utrápeného antifotbalu bez nasazení. Člověk by odpustil hráčům nepřesné přihrávky, absenci nápadů při přechodu do útoku nebo trestuhodné neproměňování šancí. Tohle všechno by se dalo přičíst nervozitě při klíčovém zápase sezony, jak o ní mluvil po zápase slávistický trenér Karel Jarolím. Kdyby ale minimálně polovina týmu utkání doslova neodchodila.


Ne, česká liga nesnese v ničem měřítka třeba s takovou anglickou Premier League. Ani v technických kvalitách hráčů, ale ani v jejich přístupu k nadprůměrně placenému zaměstnání. V Británii se jezdí po zadku od první do poslední minuty, ať je zápas rozhodnutý nebo ne. Odměnou jsou padesátitisícové návštěvy. Sportovní analytici se předhánějí v hledání důvodů, proč v Česku chodí na fotbal méně lidí než na hokej. Shodují se v tom, že jedním z důvodů je atmosféra na stadionech, kterou často ovládne hrstka křiklounských rowdies, kvůli nimž je například o strach vzít na fotbal děti, které se v hokejových halách po boku tatínků objevují rozhodně častěji. Ochota funkcionářů něco s tímto problémem dělat – třeba právě po vzoru Anglie – je tradičně nízká, možná i proto, že tvrdé jádro chuligánů má v mnoha týmech silné vazby na hráče a přímo ovlivňuje politiku klubů. Hlavní důvod je ale v tom, že sledovat výkony českých ligových fotbalistů je utrpením, na které už jeden musí mít buď opravdu silné klubové cítění nebo náturu masochisty.
Na sobotní zápas se do Vršovic přišlo podívat přes dvacet tisíc fanoušků. Přibližně takový počet lidí se ve stejný den vydal na tradiční pochod do Prčic. V příjemném jarním počasí byl výlet do přírody jednoznačně lepší volbou. Slávisté se teď opájejí vyprodaným stadionem a sní o tom, že taková návštěva nebude v budoucnosti výjimkou. Tým kolem Karla Jarolíma se ale bude muset hodně snažit, aby ho diváci v příštím ročníku neposlali tam, kam se každý rok v květnu vydávají tisíce rekreačních turistů.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].