Když koncem prosince roku 1999 Francii zasáhly uragány Lothar a Martin, nalezly Francouze v nedbalkách. Byly Vánoce, lidé vyspávali po sváteční večeři, což ale noční vichr, jenž dosahoval rychlosti až 200 km/h, pranic nezajímalo. Pod zřícenými střechami, větvemi stromů a převrácenými auty tehdy nelezlo smrt 92 obyvatel, škoda dosáhla desítek miliard franků. Za hlavního viníka těchto ztrát šokovaná veřejnost, média i politici označovali instituci Météo-France, jež údajně včas obyvatelstvo nevarovala.
Už tehdy se však ozývaly skeptické hlasy, zda by podobné varování nějak výrazněji změnilo tragické následky po běsnění tak ohromných přírodních sil, jež přesahují lidské možnosti úspěšné obrany. Odpověď přišla o jedenáct let později v podobě vichřice Xynthie, která se předminulou neděli protáhla Francií. Svým způsobem je poučná i pro Česko, byť nám nehrozí protržení mořských hrází, což se stalo v nejvíce postižených departementech Charente-Maritime a Vendée.
Tentokrát již od pátku meteorologové varovali, co se kdesi v dálce nad vodami Atlantiku zrodilo a žene na Francii. Přesně stanovili začátek bouře i koridor, kudy uragán zemí prosviští. V těchto částech byli zmobilizováni hasiči, policie, záchranná služba, do pohotovosti uvedená armáda. Z oceánu se rychle vraceli rybáři, zpevňovaly se mořské hráze, stavěly zátarasy z pytlů písku, ocelovými lany připoutávala plavidla v přístavech, majitelé domů zabedňovali okna. Pak Xynthie dorazila a pod tíhou uragánu o průměrné rychlosti 160 km/h se lidské úsilí hroutilo jako domeček z karet.
Když potom v pondělí prezident Sarkozy přelétal mořem zaplavená města a vesnice, zdevastované domy a přístavy, odkud vichr rozmetal lodě do okolních ulic, ohromeně prohlásil: „Jak se ve Francii v 21. století něco podobného může stát?“. Může, a nejen ve Francii. Vichru a dešti člověk neporučí. Propadat fatalismu však také nemusí. Nebýt včasného varování, škody by byly daleko větší. Na druhou stranu by „pán přírody“ mohl efektivněji používat svůj mozek. Jak se shodla většina francouzských expertů, kdyby se počítalo s rizikem staveb vybudovaných v přesně stanovených záplavových oblastech, za Xynthií by nezůstaly desítky utonulých a stovky zatopených domů, ale jen nevyhnutelně polámané stromy, zničené komíny, střechy a elektrická vedení.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
