Klimatická rozbuška českého předsednictví

První velká zkouška českého předsednictví EU je tady, a to i přesto, že formálně vedou Evropu až do ledna Francouzi. Na blížícím se summitu OSN o klimatických změnách v Polsku to budou ale právě Češi, kdo může sehrát klíčovou roli. Už teď to přitom vypadá, že Evropě to skutečně „osladíme“.

K polské Poznani se upírají pohledy desítek světových politiků a vědců. Summit OSN, který tu proběhne už za necelé dva týdny, se totiž koná na pozadí největší ekonomické krize posledního století. Právě Poznaň by měla jasně říci, jak moc se tahle situace promítne do celosvětového boje s globálním oteplováním.

Už teď je jasné, že ve hře je hodně. V těsné návaznosti na summit plánují politici EU schválit dlouho připravovaný „klimatický balíček“. Výsledky ovlivní i podobné ambice prozatím váhajících asijských země a jasněji bude i o pozici Spojených států v předvečer nástupu nového prezidenta.

Evropa až dosud platila za tahouna jakýchkoli mezinárodních opatření týkajících se právě klimatických změn, ať už jde o snižování skleníkových plynů nebo využití obnovitelné energie. Ambiciózní je EU i tentokrát – kromě rozšířeného obchodování s emisními povolenkami pro průmyslové podniky jde i o takzvaný „dvacítkový slib“. Podle něj by měly evropské země do roku 2020 využívání minimálně 20 procent své energie z obnovitelných zdrojů a o stejnou sumu snížit i množství vypouštěných emisí CO2.

Podobné závazky tu už padly, nově mají být ale ve hře i pořádně tučné pokuty pro ty státy EU, které slib nesplní. Otázka je jasná: jakou roli v téhle první lize globální politiky může sehrát desetimilionový stát ze středu Evropy?

I když to tak na první pohled nevypadá, Česko se může skutečně stát důležitým jazýčkem na vahách. Právě teď totiž v rámci EU vrcholí diskuse o tom, zda „klimatický balíček“ přijmout, nebo s odvoláním na ekonomickou krizi shodit na pár měsíců či dokonce let pod stůl.

Blížící se summit OSN v Poznani bude událostí paradoxů, minimálně proto, že hostící země Polsko právě v těchto dnech vrcholí s přípravami na „antiklimatickou koalici“, která by měla přijetí balíčku v EU zablokovat. A jasnou podporu polskému „NE“ už vyjádřilo dalších pět východoevropských zemí. Právě Česko je jednou z nic. Na rozdíl od jiných východoevropských nebo třeba pobaltských zemí jsou ale čeští politici ve svých prohlášeních opatrní a tuzemský ministr životního prostředí dokonce hovoří o tom, že plány EU mohly být ambicióznější.

Zatím není jasné, jak ostře se rozpor uvnitř EU vyhrotí, a zda se balíček přece jen neschválí s určitými ústupky, jak to připouští i některé západoevropské země. Češi se svými polskými kolegy otázky energetiky pravidelně řeší, navíc pokud se otázka klimatického balíčku nerozlouskne nyní, budou to právě oni, kterým spadne složitá agenda po novém roce na stůl při jejich předsednictví.

V jistém slova smyslu je tak na české politiky přichystaná první zkouška z velké diplomacie. To, zda budou v Poznani jen tiše sedět či se aktivně zapojí do vyjednávání, napoví mnohé i o blížící se evropské „pololetce“.