Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Glosa

Do kina pro zprávy

Americký film žije zahraniční politikou. Aspoň se to zdá z výběru soutěžních filmů na prestižní festival v Benátkách. Největší pozornost poutají dva snímky, které se přímo zabývají válkou v Iráku. Vyhmátli pořadatelé počátek nové vlny angažovaného filmového umění?

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt

Americký film žije zahraniční politikou. Aspoň se to zdá z výběru soutěžních filmů na právě odstartovaný prestižní festival v Benátkách. Snímků reflektujících aktuální situaci ve světě je v soutěži o poznání více než v minulých letech. Největší pozornost poutají dva, které se přímo zabývají válkou v Iráku. Vyhmátli pořadatelé počátek nové vlny angažovaného filmového umění? Nebo je v tomto případě přání ředitele přehlídky Marca Muellera pouze otcem myšlenky?

Jakási revoluce je každopádně na obzoru. Mueller považuje svůj podnik za seismograf nových kinematografických trendů, který zachycuje i malé otřesy, které ovšem mohou vyústit ve velké filmové zemětřesení. Na Lidu se bude v tomto smyslu největší pozornost věnovat filmu oscarového režiséra Paula Haggise (Crash) s názvem In The Valley of Ellah, který vypráví na skutečných událostech založený příběh o vraždě vojáka navrátivšího se z iráckého pekla do Spojených států, nebo novému počinu amerického veterána Briana de Palmy, který nese název Redacted. Ten se údajně na příkladu několika osudů mariňáků bojujících v Iráku zaměřil na způsob, jakým média ovlivňují obraz konfliktu.

Nejsou to jediné dva hollywoodské filmy, které se v poslední době kriticky zabývají situací na Středním východě. Hodně se očekává od snímku The Kingdom režiséra Petera Berga, který už má na kontě třeba satiru z první americké invaze do Iráku s názvem Tři králové. Část losangeleské filmové smetánky je silně antibushovsky naladěná a neváhá nadšeně podporovat projekty odhalující špinavou tvář zpackané války.

Díky digitálním technologiím se nyní filmy navíc dají vyrábět rychleji a s omezeným štábem. Guerillové natáčení v přirozených lokacích se pak dá sestříhat do působivého paradokumentárního tvaru. Zdá se, že film najednou naplňuje poptávku po autenticitě, kterou divákům nedopřávají televizní zprávy. Že skutečně dochází k jakési změně paradigmatu, kdy hraný film začíná komentovat a doplňovat zpravodajství, si čeští diváci budou moci ověřit už za pár týdnů v kinech – až do nich vstoupí nový počin Michaela WinterbottomaMocné srdce. Jde o pečlivou, věrnou rekonstrukci případu Daniela Pearla, uneseného novináře, kterému v Pákistánu po několika týdnech věznění sťali hlavu islamističtí extrémisté. Příběh je vyprávěn ze subjektivního pohledu Pearlovy manželky, ale je maximálně věcný, faktický, brání se tomu, aby zastával jakékoli hodnotící stanovisko. Ohání se iluzí objektivity, které není těžké podlehnout. Jako by cílem jeho vzniku bylo rozvést mediální kauzu, která před lety hýbala světem – ukázat, jak funguje život v chaotické pulsující aglomeraci Karáčí, což televizní reportáže z principu neumožňují.

Nevím, jestli má ředitel benátského festivalu pravdu, a ani to, jak vypadají obě „irácká“ želízka v boji o Zlatého lva. Možná jde o náhodnou módní vlnu. Ale možná není daleko doba, kdy bude úplně běžné chodit do kina na hrané filmy proto, aby měl člověk přehled o tom, co se ve světě děje.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].