Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Glosa

Až roztaje Himaláj

Máme tu další „klimatický skandál“ a tentokrát nad ním nelze mávnout rukou. Důvěryhodnost orgánu, který připravuje pro politiky zprávy o nebezpečí globálního oteplování, utrpěla docela velký šrám. Ukázalo se totiž, že tři roky staré varování týkající se himalájských ledovců není vůbec ničím podloženo.

Himálaj • Autor: Wikipedia
Himálaj • Autor: Wikipedia

Máme tu další „klimatický skandál“ a tentokrát nad ním nelze mávnout rukou. Důvěryhodnost orgánu, který připravuje pro politiky zprávy o nebezpečí globálního oteplování, utrpěla docela velký šrám. Ukázalo se totiž, že tři roky staré varování týkající se himalájských ledovců není vůbec ničím podloženo.

Před třemi lety vydal Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) již čtvrtou zprávu, v níž shrnuje příčiny změny klimatu, její dopady na naši civilizaci i možné strategie obrany. Mimo jiné se tu říká, že pokud se bude planeta ohřívat dosavadní rychlostí, roztají všechny ledovce v Himalájích s vysokou pravděpodobností už do roku 2035. Teď se však ukazuje, že tuto informaci panel převzal z článku v populárně vědeckém časopise New Scientist, jehož autor (žurnalista) ji získal od jistého, vcelku neznámého indického vědce během krátkého telefonického rozhovoru.

Pokud se to potvrdí, bude to skutečně velká ostuda. Panel by měl vycházet především z výzkumů publikovaných v recenzovaných vědeckých časopisech, tedy z článků, které procházejí oponenturou. New Scientist vůbec není odborný časopis, ale britský populárně vědecký magazín, který v tomto ohledu nelze brát vážně. Zmíněný indický vědec navíc nyní označuje svá tehdejší slova za spekulaci.

Nemá smysl líčit všechny peripetie, jimiž informace pronikla až do zatím poslední souhrnné zprávy IPCC, která před třemi lety vzbudila velkou pozornost (podrobně se kauze věnuje list Sunday Times). Důležité je, co aféra může znamenat pro současnou debatu o změně klimatu.

Lze samozřejmě najít argumenty na obranu klimatického panelu: Zpráva IPCC má tisíce stran a věta o himalájských ledovcích se neobjevuje v žádné její souhrnné části, ukrývá se na straně 493 jejího druhého dílu, v kapitole o Asii. Proto tak dlouho unikala pozornosti. Na omyl navíc upozornil kanadský vědec Graham Cogley, který rozhodně nepatří ke klimatickým skeptikům, jen se snaží o to, aby diskuse nevycházely z mylných předpokladů; není pochyb, že himalájské ledovce skutečně tají, ale rozhodně ne tak závratnou rychlostí, aby kompletně zmizely už během čtvrtstoletí. Stovky metrů mocné ledovce dlouhé desítky kilometrů, s oblastmi, v nichž se akumuluje led, položenými v nadmořských výškách nad pět tisíc metrů, hned tak nezmizí. I tak ale může mít jejich tání závažné následky například v Indii a Číně. Vlády obou zemí berou velmi vážně nebezpečí příchodu dlouhých období ničivého sucha a jistě dobře vědí, proč.

Přes všechny „polehčující okolnosti“ kauza zasluhuje mimořádnou pozornost - na rozdíl od nedávného rozruchu kolem odcizené emailové korespondence, který byl spíš bouří ve sklenici vody. Odhalila totiž trhlinu v samých základech, na nichž důvěryhodnost panelu spočívá: v metodě, jíž dává dohromady informace. Pokud by politici a veřejnost přestali této metodě věřit, pak by nezbylo než rezignovat, zapomenout na snahu klimatické změny omezit a přestat usilovat i o včasná adaptační opatření. Museli bychom pak složit ruce do klína a čekat, co budoucnost přinese.

S nápravou nelze otálet až do další souhrnné zprávy IPCC, která vyjde za několik let. Panel OSN by měl co nejrychleji vybrat několik nejdůležitějších tvrzení, která se stále větší mírou jistoty opakuje už roky, a podrobně vysvětlit, o co je opírá, z jakých informací a výzkumů vychází. Jen tak lze získat otřesenou důvěru zpět.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].