Vláda odsouhlasila jmenování Livie Klausové a Vladimíra Remka velvyslanci na Slovensku a v Rusku. Podle Lidových novin schválili ministři jednomyslně kandidáty prezidenta Miloše Zemana 31. července, tedy ještě před hlasováním o důvěře. Vzhledem k pravděpodobným předčasným volbám lze ovšem očekávat i změnu na postu šéfa diplomacie. Nejpravděpodobnějšími kandidáty na místo v Černínském paláci jsou tak buď Lubomír Zaorálek (ČSSD) nebo Karel Schwarzenberg (TOP09) – a oba již v minulosti jmenování Klausové a Remka kritizovali.
Schwarzenberg vedl ještě coby ministr zahraničí vleklý spor s prezidentem. Tvrdil, že velvyslanci by měli být profesionální diplomati. Zeman se navíc podle něj chtěl Klausové odměnit za to, že jej podpořila v prezidentské volbě. Zaorálek se v tomto sporu postavil za svého rivala z TOP09, když prohlašoval, že o jménech velvyslanců by měl rozhodovat ministr zahraničí.
Nedávné rozhodnutí vlády proto svorně považují za chybné. „Bohužel se potvrzuje riziko takzvaných odbornických vlád. Jiří Rusnok nereprezentuje žádnou politickou stranu. Zodpovídá se jen prezidentovi, jehož velvyslance prosazuje. To je podle mě naprosto špatně,“ říká Zaorálek. „Vím, že existuje něco jako politické nominace, ale ty musejí mít nějakou logiku. Tady ji ale dlouhodobě nevidím,“ doplňuje místopředseda ČSSD.
Schwarzenberga vývoj událostí nijak nepřekvapil. „Tato vláda byla ustanovena k tomu, aby plnila veškerá přání prezidenta Zemana. On si to přál, tak to splnila.“
Pokud by po volbách opět stanul v čele české diplomacie, neznamenalo by to nicméně automaticky změnu ve vedení českých ambasád v Rusku či na Slovensku. „Nejdříve bych se podíval na to, jak svou práci dělali. Kdyby ji dělali dobře, proč bych je měl odvolat?“ říká předseda TOP09.
Zaorálek se pak k případnému odvolání obou velvyslanců odmítá vyjádřit konkrétněji. „Nemohu dnes dávat žádná vyhlášení, aniž bych se nedopouštěl stejné chyby, jakou udělali ministři a prezidenti, kteří tady byli přede mnou. Je třeba s tím skončit. Až se to stane, tak se to stane, ale není možné o tom mluvit dopředu,“ říká.
K odvolání diplomatů každopádně dochází výjimečně. V České republice jich skončilo předčasně jen několik. Například v roce 2002 odvolal tehdejší ministr zahraničí ve vládě Miloše Zemana Jan Kavan velvyslance v Pákistánu a Afghánistánu Petra Přibíka. O rok později pak Cyril Svoboda stáhl z Kuvajtu Janu Hybáškovou. Oba velvyslanci skončili, protože kritizovali členy české vlády za nekompetentnost. Trochu jiný byl příběh Ondřeje Havlína, který byl odvolán, protože se nevhodně vyjadřoval na adresu Bulharska a jeho představitelů.
Zaorálek i Schwarzenberg se shodují, že odvolání velvyslanců je velice citlivou záležitostí. „Bylo by to trošku nezvyklé, ale už se stalo, že velvyslanci byli odvoláni,“ připouští Schwarzenberg. Ministr zahraničí ale musí podle něj myslet také na dobrý obraz České republiky ve světě.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
