Zahradil chce vyškrtnout mudžahídy ze seznamu teroristů
Europoslanec Jan Zahradil je přesvědčen, že jsou Lidoví mudžahedíni Íránu součástí legitimní exilové opozice. USA a Unie je mají na seznamu teroristických organizací.
Europoslanec Jan Zahradil a místopředseda sněmovního zahraničního výboru Tomáš Dub (oba ODS) uspořádali minulý pátek na půdě sněmovny diskusi na téma iránské opozice v Evropské unii. Na diskusi vystoupil i člen výboru Národní rady íránského odporu (National Council of Resistance of Iran – NCRI) Hossein Abedini, jehož součástí je i organizace Lidoví mudžahedíni Íránu (The People's Mujahedin of Iran – PMOI).
Tato organizace je však na seznamu USA i EU teroristických organizací. Jsou si toho pořadatelé vědomi?
“Samozřejmě to víme, ale s touto interpretací nesouhlasíme a snažíme se o to, aby byla PMOI vyškrtnuta,” řekl Respektu.cz Zahradil. Rovněž poslanec Dub tvrdí, že podporuje názor Zahradila a části Evropského parlamentu, aby PMOI byla uznána jako součást opozice proti současnému režimu prezidenta Ahmadínežáda.
A jak se k tomuto kroku staví zahraniční výbor, jehož je Dub místopředsedou? “Zatím jsme toto téma na výboru neprojednávali,” odpověděl pouze, “chceme rozpoutat diskusi na toto téma.”
Dlouhodobé téma v Unii
Europoslankyně Jana Hybášková (zvolena za ED), která se problematikou Blízkého východu dlouhodobě zabývá, je iniciativou Zahradila trochu zaskočena. “Je to složité téma. Intenzivně se o něm diskutuje již několik let na půdě EP,” řekla pro Respekt.cz.
“PMOI se soudila s Francií a Velkou Británií, kvůli zařazení na black list. Jejich ozbrojená odnož operuje na území Iráku. Jsou hodně militatní,” charakterizoval organizaci analytik Asociace pro mezinárodní otázky Cyril Bubmálek.
To potvrzuje i Zahradil. “Ve Velké Británii vyhráli soud a museli býti vyškrtnuti. Následně je však na seznam zapsala Francie.” Podle něj by se organizace měla očistit z toho důvodu, aby mohla podporovat odpor proti současnému režimu. S rozhodnutím soudu v Británii souvisí i to, že Evropský soudní dvůr rozhodl o anulování zmrazení účtů íránským mudžahídům.
Procedura zařazování na seznam
Hybášková však tvrdí, že problém je v proceduře zařazování na seznam teroristických organizací. “Organizace totiž musí být informována, že tam bude zařazena. Pokud není tato procedura dodržena, organizace to samozřejmě napadne u soudu. Nejedná se pak ale o vyškrtnutí ze seznamu, pouze o pozastavení členství,” zdůraznila europoslankyně.
PMOI nicméně charakterizovala jako nejlépe organizovanou organizaci, kterou sdružuje Národní rada íránského odporu. Ta však zaštiťuje jakékoliv exilové skupiny, které vystupují proti současnému íránskému režimu. PMOI sice podle ní není v radě největší, za to je nejvíce slyšet. Mudžahedíni prosazují rovnostářskou společnost, založenou na levicových hodnotách, ale pro dosažení svých cílů otevřeně hlásají ozbrojený boj. “Pro mnoho liberálních Íránců jsou nepřijatelní,” tvrdí Hybášková. Nejvíce jí však vadí, že vůbec není jasné, kdo a proč organizaci financuje. “To je pro mne asi největší otázka.”
Zahradil je ale přesvědčen, že je třeba o podpoře PMOI jednat, protože hrozí humanitární katastrofa. Jejich hlavní sídlo je v iráckém Ašrafu, kde žije na 3500 členů organizace. “Byla tam delegace Unie. Lze je spojovat s teroristy? Pokud je spojenci předají Iráku, ten je okamžitě vydá do Íránu, kde budou souzeni a popraveni,” varoval europoslanec.
Předběžná opatrnost
Martin Shabu, který se v Asociaci pro mezinárodní otázky věnuje terorismu a Iráku, tvrdí, že je třeba se k těmto organizacím stavět obezřetně. Může tedy podpora PMOI nějakým způsobem ohrozit zájmy České republiky?
„K zemím jako Írán nebo Irák nemáme rozvinutou diplomacii. Může to být chápáno i jako signál k NATO, koho podporujeme,“ prohlásil v rozhovoru pro Respekt.cz. Na druhou stranu připomněl i aktivity sociálních demokratů, když do parlamentu Lubomír Zaorálek pozval delegaci z Iráku. „Tam měli z pohledu mezinárodního terorismu také zajímavé hosty.“ Za zmínku stojí i kritizovaná cesta Jiřího Paroubka do Sýrie.
Shabu potvrdil, že se po chodbách Evropského parlamentu pohybuje mnoho různých exilových organizací, lobujících proti vládnoucím režimům jejich zemí. Ne vždy je jasné, zda své zájmy prosazují pouze mírovými prostředky a z jakých prostředků je jejich činnost financována.
„Parlament je pro ně zajímavé místo. Je to hlásná trouba pro 27 členských zemí. Stačí někde uvést, že jste jednali s europoslancem a dodává vám to jistou míru legitimity,“ řekl Shabu. Hybášková upozornila i na morální rovinu celého problému. „Kde je hranice mezi ozbrojenou rezistencí a kdy už můžeme hovořit o terorismu? “
Zahradil se hájí, že jeho snaha je motivována udržením při životě exilové opozice. „Národní rada íránského odporu je jedinou íránskou legitimní exilovou opozicí.“
Hybášková se naopak obává, aby to s podporou PMOI nedopadlo jako s podporou Tálibánců proti Sovětskému svazu, nebo podporou Sadrových milicí v Iráku. Nyní si s nimi Západ neví rady. „Na Blízkém východě neexistují zkratky. Když něco chcete udělat rychle a chytře, tak to dopadne katastrofou. Podpora PMOI je vytloukání klínu klínem.“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].