Začíná hra o britskou budoucnost v EU a soudržnost Británie

Zatímco politologové předpovídali nejtěsnější volby v historii Spojeného království, voliči dali najevo, že nadále důvěřují konzervativnímu premiérovi Davidu Cameronovi. Podle nejnovějších upřesněných odhadů získají konzervativci dosavadního premiéra Davida Camerona 329 křesel, což jim zajistí většinu v Dolní sněmovně. Deník Guardian píše, že jde o vůbec největší překvapení v poválečné historii země. 

Kdo prohrál?

1. Agentury průzkumu veřejného mínění. Výsledky jsou úplně jiné, než se čekalo. Průzkumy se přitom dělaly systematicky celé měsíce, jejich výsledky se průměrovaly, vytvářely se pečlivé křivky. Všechno ukazovalo na remízu, v posledních hodinách dokonce agentury hlásily silný finiš labouristů, kteří měli být lehce ve vedení. Když BBC zveřejnila úderem desáté svůj “exit poll” - sofistikovaný průzkum vytvořený na základě dotazování voličů opouštějících volební místnosti - nikdo šokující výhře konzervativců nemohl uvěřit. Zjevně nervózní autor průzkumu čelil v přímém přenosu otázkám, jestli si je opravdu jistý, že se nesekl. Nakonec se ukázalo, že byl ještě málo radikální. Zaskočeni byli i sami vítězové, některá média citovala anonymní zdroje z nitra konzervativní strany, podle nichž se vedení na alternativu vládnutí bez koaličního partnera ani pořádně nepřipravovalo.

2. Pak samozřejmě labouristé a liberální demokraté. Labouristé přestali existovat ve Skotsku, liberálové prakticky v celé Británii. Labouristé před sebou mají debatu, co dál. Strana uhnula po odchodu Tonyho Blaira doleva, jenže to nevyšlo. Liberálové jsou po pěti letech v koalici prakticky zničenou stranou.

3. UKIP. Získali zřejmě více než 3 miliony hlasů, vyneslo jim to jednoho poslance (Nigel Farage prohrál a zřejmě definitivně odchází). UKIP vnesla do britské politiky přistěhovalecký populismus a posílila euroskeptiky, ale nakonec si ji možná budou Britové pamatovat coby stranu, jejíž výsledky v kontrastu se skotskou SNP (1,5 milionu hlasů, 56 poslanců) donutily zemi provést reformu volebního systému.

Vítězové:

1.

Rozhodně Nicola Sturgeon a Alex Salmond, vůdčí postavy Skotské národní strany. Skotsko se mentálně naprosto odtrhlo od zbytku Spojeného království. Anglie volí konzervativce – tedy pokračování opatrné ekonomické politiky, snižování deficitu (snad), škrty. Skotové jsou přesně opačným směrem: SNP je dosti výrazně nalevo od labouristů, kteří byli na Angličany příliš levicoví.

Konzervativci míří k referendu o odchodu z EU, Skotové o tom nechtějí ani slyšet. Pokud je dlouhodobým cílem SNP samostatnost Skotska, lepší výsledek si nemohli přát: navzdory tomu, že Skotsko je v podstatně jednotné, zasedne v Londýně vláda, která má na severu jediného poslance. Obě části UK se evidentně pohybují protisměrně. Příští rok jsou ve Skotsku místní volby, do kterých může jít SNP s návrhem opakovaného referenda o samostatnosti. Výsledek v tuto chvíli vypadá docela předvídatelně.

2. Konzervativci, alespoň v tuto chvíli. Výsledky předčily očekávání, k vládnutí nebudou zřejmě potřebovat koaličního partnera. Bude to ale velmi slabá vláda s mizivou většinou. Je představitelné, že premiér Cameron bude mít problém protlačit parlamentem třeba i zákon o evropském referendu. Pány situace se stanou jednotliví konzervativní poslanci. Zaděláno je na dramatické a nestabilní vládnutí ve chvíli, kdy se hraje o členství v EU a zachování společného státu se Skoty.

V každém případě to bylo drama. A podle všeho ještě dlouho bude.