Taktika Gazpromu: Nedáte 250 dolarů, zaplatíte přes 400

Jako téměř každoročně touto dobou řeší Rusko s Ukrajinou spor o dodávky plynu. A jako vždy se k jeho řešení upínají zraky Evropanů. Unie totiž od Ruska odebírá přibližně čtvrtinu svých plynárenských potřeb, a velká část putuje právě přes Ukrajinu. „Rusko používalo dodávky plynu tradičně jako politický nástroj, ale nakolik hraje svou úlohu politika v tomto sporu, nelze odhadnout,“ uvedl pro Respekt.cz ředitel Občanského institutu a politolog Roman Joch.

Zahraniční média se pozastavují nad vyjednávací taktikou ruského plynárenského gigantu Gazprom. Deník New York Times upozorňuje na to, že původně Gazprom nabídl Ukrajině pro letošní rok cenu 250 dolarů za tisíc kubických metrů plynu. V loňském roce ale Ukrajina platila pouze necelých 180 dolarů, a chtěla tedy kompenzaci v podobě větších poplatků za tranzit plynu do Evropy. Gazprom na to reagoval zvýšením ceny na 418 dolarů a podle agentury Reuters s odkazem na ředitele firmy Alexeje Millera už dokonce žádá 450 dolarů.

Cukr a bič

Taková cena už odpovídá běžné úrovni, kterou účtuje Gazprom svým evropským partnerům. „Gazprom se snaží dlouhodobě zvyšovat ceny zemím, které nabraly západní kurz,“ řekl Respektu.cz analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka. Plynárenský gigant navíc viní Ukrajinu z krádeže plynu směřujícího do Evropy. Pokles dodávek už totiž oznámilo několik evropských zemí včetně Česka. Nižší odběr tak hlásí Maďarsko, Polsko, Bulharsko nebo Rumunsko. Představitel Gazpromu v Bulharsku Igor Jolkyn navíc upozornil na to, že se snížené dodávky do Bulharska projeví následně i v Řecku a Makedonii. Pokles dodávek už oznámilo také Turecko.

Největší dodavatel plynu v Česku, společnost RWE Transgas, v neděli obdržela o pět procent méně plynu. V pondělí už ale firma očekává podle posledního vyjádření tiskového mluvčího Martina Chalupského dodávky v plné výši. „RWE má nasmlouvané dodávky na 30 let, a neobávám se, že by Češi současnou krizi nějak pocítili. I za studené války Rusko plyn dodávalo,“ tvrdí analytik Procházka. Podle něj navíc k dohodě dojde nejpozději do konce týdne. „Každým dnem totiž obě strany ztrácí.“

Mírné výpadky podle Chalupského společnost pokryje ze zásobníků a z norských dodávek. „Pokud by úplně vypadly dodávky z Ruska, tak jsme ze zásobníků schopni přežít řádově týdny. Pokud budou výpadky do 20 procent, bez problémů přečkáme topnou sezónu,“ sdělil Respektu.cz Chalupský.

Situaci uklidňuje také tiskový mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský. Ve vyjádření zaslaném redakci Respektu.cz uvádí, že „v podzemních zásobnících na území ČR je aktuálně uskladněno přibližně 1,9 miliardy m3 zemního plynu“. Současná kapacita zásobníků činí 3,1 miliardy kubíků, což pokrývá spotřebu zhruba na 3 měsíce. V příštích letech by se ale měla razantně zvýšit. „V příštích třech letech chceme rozšířit kapacity až o třetinu,“ prozradil Chalupský. Další zásobníky chtějí postavit Moravské naftové doly ve spolupráci se společností Velex, kterou vlastní z většiny Gazprom. Celková kapacita by tak měla dosáhnout 4,3 miliardy kubíků.

Pozadí sporu

Gazprom může využít současný spor k získání větší podpory pro výstavbu alternativních plynovodů do Evropy (South Stream a North Stream). Představitelé firmy to sice popírají, ale Rusku se vzhledem k poklesu cen komodit včetně plynu zúžil manévrovací prostor pro vyjednávání o stavbě těchto plynovodů. „Můžou to dokonce dát na chvíli k ledu,“ myslí si Procházka. Novým plynovodům, které nevedou přes Ukrajinu, hraje do karet i zastaralá infrastruktura přepravních kapacit přes Ukrajinu. „Až se to jednou pokazí, může říct Gazprom tak dost, teď budeme dodávat jinudy,“ upozorňuje Procházka. Evropská alternativa v podobě plynovodu Nabucco vedoucím z Ázerbájdžánu přes Turecko až do Rakouska zatím naráží na neshody politiků.

Rusko-ukrajinský spor přitom může být testem jednoty Evropské unie. Unie v čele s českým předsednictvím sice tvrdí, že nechce zasahovat do obchodních sporů mezi Ruskem a Ukrajinou, druhým dechem ale vyzývá k co nejrychlejšímu nalezení řešení. „Česko už od rusko-gruzínského konfliktu prohlásilo energetickou politiku vůči Rusku jako svou prioritu, a mohlo by tak sehrát roli sjednotitele názorů v Evropě,“ tvrdí Joch.

Vůbec tak podle něj nevadí, že je Česko malou zemí, a nastupuje po mediálně úspěšném předsednictví Francie. „Navíc máme relativní luxus alternativních dodávek ze severu, takže nemusíme být pod žádným tlakem,“ dodal. Pokud by se Unie rozhodla přestat odebírat plyn z Ruska, měla by v krátkém období alternativu v podobě zkapalňování plynu z Ázerbájdžánu a jeho přepravou tankery. Bylo by to ale dražší, a politická rizika by se prakticky nezměnila.