Stavba Kaplického knihovny vyvolává mnoho otazníků

Tuto neděli to bude přesně jeden rok od vyhlášení mezinárodní architektonické soutěže na novou budovu Národní knihovny, kterou vyhrál projekt britského ateliéru Future Systems pod vedením Jana Kaplického.

Už tedy rok trvají tahanice kolem toho, zda Kaplického návrh (kromě Kaplického jsou pod ním podepsáni také Volkan Alkanoglu,Maria Jose Castrillo,Misha Kitlerova,Filippo Previtali,Georg Roetzl), který má stát na pražské Letenské pláni, bude realizován.

Soutěž byla napadena Českou architektonickou komorou pro neregulérnost, Kaplický prý nedodržel původní zadání soutěže, kdy skladovací prostory pro knihovní fondy umístil do podzemí. Antimonopolní úřad (ÚOHS) stížnost již dvakrát odmítl s tím, že není v jeho kompetenci posuzovat mezinárodní soutěž.

Mezinárodní unie architektů (UIA) v polovině minulého roku konstatovala, že došlo k drobným pochybením, ale že porota jednala s „nejlepšími úmysly vybrat projekt maximálně vyhovující podmínkám zadavatele“. Pro příští mezinárodní soutěže bude více dbát na zadání podmínek, aby co nejméně omezovaly porotu ve svém rozhodování.

Na tahu je antimonopolní úřad

Ve středu měl Pracovní tým Národní knihovna, ve kterém je primátor Pavel Bém (ODS), ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek i architekt Kaplický, rozhodnout, zda bude projekt realizován. Bém oznámil, že se expertní skupina právníků neshodla na tom, zda je možné na základě výsledků mezinárodní soutěže vypsat veřejnou zakázku. Podnět k ÚOHS podal zřizovatel Národní knihovny, ministerstvo kultury. Primátor dodal, že expertní skupiny památkářů ani architektů proti vybudování knihovny nic nenamítají.

Podle Béma by měl mít možnost přihlásit se do veřejné zakázky na realizaci stavby za několik miliard korun každý. Původní odhady hovořily o ceně dvou až tří miliard korun, zaznívají však hlasy, že by se konečná částka mohla vyšplhat až na dvojnásobek. Problémem je, že obdobná stavba takového rozsahu a při použití nových materiálů ve světě neexistuje.

Například během realizace budovy Kunsthausu ve Štýrském Hradci (fotografie k nahlédnutí ZDE), která rovněž bývá uváděna jako příklad blobismu v architektuře a získala přezdívku „přátelský vetřelec", se investor potýkal s vysokými stavebními náklady.

Sporné pozemky

Na podzim minulého roku byla jednou z námitek odpůrců stavby knihovny nevyjasněnost pozemků, na kterých má stát. Upozorňoval na to především pražský magistrát. „To se určitě nevyřešilo,“ řekl Respektu.cz mluvčí magistrátu Jiří Wolf. „Vyřešilo, nevyřešilo. Máme dojem, že tady žádný problém nebyl, že byl uměle vyvolán,“ nesouhlasí mluvčí Národní knihovny Kateřina Nováková.

Sporných dva tisíce metrů čtverečních leží na jižním okraji pozemku a měly by být vyměněny za stejnou výměru na západě. Podle Národní knihovny to problém není, protože se jedná o asfaltovou plochu pro parkování autobusů, ačkoliv je v územním plánu označena jako zeleň.

Panorama Prahy

Expertní skupina památkářů se shodla, že Kaplického návrh knihovny závažně nenaruší panorama Prahy. Z nábřeží by to neměl být žádný problém, z mostu Legií je jedno místo, kdy by knihovna mohla zasahovat do výhledu Kramářovy vily a z Petřína je také jedno místo, kdy by knihovna byla na okraji panoramatu Pražského hradu. Uvedl to pro Respekt.cz člen expertní skupiny památkářů. Nepřál si však zveřejnění jména, protože o jednáních expertního týmu podle dohody komunikuje pouze magistrát.

Ze zprávy, uveřejněné na stránkách magistrátu, vyplývá, že se památkáři zabývali fotografiemi, které byly pořízeny po vztyčení jeřábu do výšky 48 metrů. To by měla být výška knihovny. Pro srovnání výška Národního divadla je 36 metrů. Podle zdroje Respektu.cz se památkáři dohodli na kompromisu, kdyby však knihovna byla o deset metrů nižší, nebyl by s narušením panoramatu Prahy žádný problém. Vrchní část knihovny počítá s vyhlídkovou kavárnou, která by měla být na úrovni zeleně Letenské pláně. (Vizualizace Národní knihovny ZDE)

Tunel Blanka

Další možnou komplikací by mohla být blízkost podzemní části knihovny s právě budovaným tunelem Blanka. Statické zajištění podzemní části knihovny by mohlo stavbu prodražit. Mluvčí Národní knihovny tuto námitku odmítla s tím, že již při zadávání soutěže, byli soutěžící upozorněni na výstavbu tunelu a jeho výstup na Letné. „Ti, kteří se soutěže účastnili, měli nějaké zadávací parametry a v těch se již s tunelem počítalo,“ řekla pro Respekt.cz Nováková. To možná také vysvětluje skutečnost, proč měla být knihovna podle původního zadání na povrchu.

Expertní skupina architektů nicméně požaduje, aby byla vypracována komplexní studie proveditelnosti stavby v případě, že bude uznána platnost mezinárodní soutěže. „To žádáme i my, protože bez této studie se nedá přesně říci, kolik bude knihovna stát a zda se celá stavba nezbortí,“ uvedla Nováková. Národní knihovna však musí počkat, až dostane od magistrátu s konečnou platností „zelenou“ pro výstavbu, dodala.

Oddalování rozhodnutí

Kaplický je oddalováním rozhodnutí rozladěn. Hodlá čekat měsíc a pak chce zažalovat pražský magistrát nebo Národní knihovnu u mezinárodního soudu. Stěžuje si na to, že se z knihovny stalo politikum. Nicméně stále pevně doufá, že nakonec bude „chobotnice barvy šampaňského“ na Letné stát. „Chápu, že je pan Kaplický už naštvaný, je na konci sil, všechno toto zdržování stojí peníze,“ vysvětluje výrok Kaplického Nováková.

Rovněž ředitelka Novodobých fondů a služeb NK Bohdana Stoklasová, která je členkou pracovního týmu, má pro znechucení Kaplického pochopení a připomíná, že průtahy ohrozí především knihy.

"Nelibost pana architekta nad dalším časovým zdržením chápu a s ohledem na svoji odpovědnost za plnící se skladiště i sdílím. Jeho zmínku o možnosti žaloby nikterak nehodnotím, je to jeho věc. Faktem je, že v případě, že nedojde k uzavření smlouvy do dvou let od vyhlášení výsledku soutěže, dle ustanovaní UIA mu přísluší odškodné," uvedla Stoklasová pro Respekt.cz.

Předseda zelených Prahy 7 Ondřej Mirovský, který stojí v čele iniciativy Zachraňme Letnou, politickému tlaku kolem výstavby knihovny nerozumí. Rozhodnutí o výstavbě nové budovy Národní knihovny mělo podle něj padnout již před pěti lety. „Je tu milion nevyřčených věcí,“ míní Mirovský.

Kromě knihovny se počítá na Letné s oceanáriem a Národním stadionem. „Původně jsme se obávali, že by výstavba knihovny vyvolala další stavební činnost,“ řekl pro Respekt.cz. „Ve světle plánovaných projektů je ale knihovna nejmenším zlem,“ domnívá se Mirovský.