Příliš bezpečná letadla

Když jsem se před pár měsíci ptala na Letecké fakultě ČVUT v Praze jednoho z instruktorů, jestli by byl schopen odpilotovat letadlo sám bez druhého důstojníka, s úsměvem odpověděl: „Já to odlítám v pohodě, jen nevím, co se bude dít, až si budu muset odběhnout.“ Optimista by řekl, že nic - a možná by nebyl daleko od pravdy. 

Pilot Boeingu 777 Tom Casey americké NBC News řekl, že při letu z New Yorku do Londýna spočítal, kolikrát se dotkl řízení. Během celého letu dospěl k číslu sedm včetně vzletu a přistání. Letadlo prý vlastně letělo samo a krásně. Jeho slova jen potvrzují nejnovější zprávy agentury pro leteckou dopravu FAA (Federal Aviation Administration), podle které se piloti až příliš spoléhají na automatické systémy letadla.

Důsledkem této přehnané důvěry částečně mohla být i havárie letu Air France v roce 2009. K ní došlo poté, co při špatném počasí zamrzla zařízení měřící rychlost proudícího vzduchu – to vyřadilo autopilota a nechalo tři piloty, ať si se situací poradí sami. Příčina této tragédie jistě plyne i z množství dalších faktorů, nicméně je statisticky potvrzené, že příliš mnoho zabezpečovacích systému vede k falešnému pocitu jistoty. 

Již před více než deseti lety řešili odborníci problém: pomalu tehdy klesal počet cyklistů, zároveň prudce stoupal počet lidí, kteří používali helmy - a přitom se zvýšil počet úrazů hlavy o 10 procent. Helma jim totiž poskytla pocit, že i když pojedou o něco rychleji a riskantněji než obvykle, nemůže se jim nic stát. Podobné výzkumy se týkají i rodičů, kteří vozí své děti velice opatrně až do chvíle, než jim pořídí dětskou autosedačku; pak mají pocit, že mohou dupnut na plyn. 

Argumentovat podobným chováním u letadel se může zdát poměrně přehnané – pravděpodobnost fatální nehody se pohybuje těsně nad nulou a s pomocí psychotestů jsou na posty pilotů vybíráni muži a ženy bez sklonu riskovat. Přesto musí FAA a celá letecká doprava vyřešit, jak zkombinovat pohodlné a bezpečné řízení letadla s tím, aby se z pilota nestal ten, kdo jen oznamuje, jaké je počasí v cílové destinaci, ale aby byl stále schopen zvládat kritickou situaci. 

Jelikož je letectví technologicky dál než jiné formy přepravy, naznačuje vývoj, jakým směrem se budou ostatní odvětví ubírat – i tady se můžeme přes zvyšování komfortu a jistoty dostat až k dosažení hranice, kdy již pocit bezpečí není bezpečný. Čím dál častěji se kupříkladu testují nejrůznější asistenční systémy automobilů upozorňující na nedostatečnou vzdálenost mezi vozy či na chodce na cestě. I pro ně by tedy měla platit zpráva FAA, jež naznačuje, že budoucnost techniky by neměla být ve snaze zbavit člověka zodpovědnosti a nutnosti sledovat okolí, ale „jen“ v hledání rovnováhy.