Přichází e-období

Pokud nechce občan v současné době přijít o možnost zvolit si své zástupce do parlamentu nebo zastupitelstva, musí si plánovat dovolenou, často se vracet někdy i stovky kilometrů do místa trvalého bydliště (pokud si nezažádá o volební průkaz), lidé v zahraničí pak musí cestovat i tisíce kilometrů na české zastupitelství.

Tyto komplikace by v budoucnu mohly odpadnout. Ministr vnitra Ivan Langer s předsedou Českého statistického úřadu (ČSÚ) Janem Fischerem v pondělí podepsali memorandum o přípravě koncepce a testování elektronických voleb. Testování by se mohlo uskutečnit v roce 2010 během senátních voleb. (Text memoranda ZDE)

Mluvčí ČSÚ Roman Prorok připustil, že se jedná o jednu z nejvýznamnějších změn v agendě jejich úřadu. Kolik bude celý proces stát nebyl zatím schopen odhadnout, vše je teprve na začátku, ještě nebyl ani vybrán šéf pracovní skupiny, která bude mít zavádění e-voleb na starosti.

„Registr voličů bude souviset se sčítáním lidu (v roce 2011). Z registrů obyvatel vyplyne i registr voličů,“ řekl Respektu.cz Prorok. Technické zajištění celého projektu by měl mít na starosti právě ČSÚ. „Se zpracováním voleb máme osmnáctiletou zkušenost,“ dodal. Odmítl však komentovat, jaký vliv na voliče a jejich případnou účast budou mít e-volby. „Jsme apolitická instituce.“

Vedoucí projektu e-Stat.cz Edvard Kožušník pro Respekt.cz uvedl, že se na přípravě projektu nepodílí. „Podle mého názoru je nejdříve nutná odborná a politická diskuze. Jakýkoliv záměr jednoho ministerstva bez veřejné, odborné a politické diskuze bude dopředu odsouzen k neúspěchu a spíše myšlenku poškodí. V tomto směru vím, že předseda Senátu PČR chce zorganizovat kulatý stůl předsedů politických stran na téma „Přímá volba prezidenta“ a „možnost elektronické volby“.“

Ochrana osobních údajů

Kamenem úrazu by mohla být ochrana dat. Již nyní poslanci a řada odborníků kritizovali zákon o takzvaném e-Governmentu. (zkráceně e-GOV) (Více v článku Respektu Cena za pocit bezpečí). E-volby by zase měl umožnit elektronický občanský průkaz. Jaká bude jeho podoba není zatím jasné.

„Elektronické doklady bývají založeny na čipové technologii,“ řekl Respektu.cz komisař Rady Evropy pro ochranu dat Karel Neuwirt, který je rovněž spolupracovníkem e-Statu. Obecně pak platí, že čím vyšší koncentrace dat v jednom dokladu, tím je vyšší riziko zneužití těchto dat. „Je otázka, jaké údaje mají být v tom čipu zapsány, protože kapacita je dnes už velká.“

Dalším problémem by mohl být radiofrekvenční čip, který lze načíst i na dálku bez vědomí jeho držitele. Takové jsou zabudovány v nově vydávaných pasech. Podle Neuwirtha už existují experimenty, které umožňují číst tato data až na sto metrů. „U normálního čipu musíte kartu vložit do čtečky,“ dodal bývalý předseda Úřadu na ochranu osobních údajů s tím, že držitel karty ví, kdy byla data načtena.

Vláda schválila Langerův návrh zákona o tom, že se propojí všechny registry občanů. Nyní jich existuje 239. Hrozí ale riziko, že si úředníci budou prohlížet i údaje, které jim vůbec nepřísluší vidět. „Může se stát, že se s nějakým úředníkem pohádáte a on, aby se vám pomstil, si na vás najde třeba to, komu platíte alimenty, kdy jste někoho srazil autem nebo jestli máte hemeroidy," připustil s nadsázkou v Respektu Neuwirt.

Totéž si myslí i Kožušník. „Jedná se o problém bezpečnosti identifikace. Problémům ale jde kvalitním řešením (legislativně, právnickým a technickým) předejít.“

Langrův úřad navrhuje, aby se jako identifikátor užívalo desetimístné identifikační číslo. Nyní se používá ve státní správě mnohdy rodné číslo, které podle ministerstva zase odhaluje datum narození a pohlaví. Náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček kritiku odmítá, je rád, že se vůbec toto znění zákona podařilo mezi ministerstvy prosadit. Kožušník upozornil na skutečnost, že z návrhu zákona vypadlo ustanovení o tom, že by občan měl být informován, kdo a za jakým účelem do jeho registru vstupoval.

Vláda argumentuje tím, že by se do roku 2013 mohlo ušetřit zaváděním e-Governmentu až 20 procent nákladů na chod veřejné správy.

Vzor Estonsko, Rakousko

Estonsko umožnilo poprvé volit elektronicky v komunálních volbách v roce 2005 (tuto možnost využila asi dvě procenta voličů), v parlamentních volbách v roce 2007 se zvýšila volební účast na 61 procent, elektronicky volila již tři procenta voličů. Hlavním argumentem bývá to, že se voleb zúčastní i mladí voliči. Příště by už mohli Estonci volit i pomocí SMS zpráv.

V oblasti e-Governmentu naopak lidé spojení s projektem e-Stat.cz doporučují následovat příkladu Rakouska. To vytvořilo centrální úřad (u nás se hovořilo o takzvaném kompetenčním úřadě), který elektronickou komunikaci mezi občanem a státní správou zaštiťuje. Neuwirt navrhuje, že by měl každý občan na elektronické kartě generické číslo, které samo o sobě není nikde uchováváno. Jednotlivé úřady by si z tohoto čísla vygenerovaly pouze část – sektorové číslo, které by jim umožnilo přístup k požadované části informací.

„Technicky je vše možné. Změna v přístupu však vyžaduje změnu v myšlení politiků, lobbistických skupin. Není jednoduché to zavést,“ povzdechl si Neuwirt. „Když to máte správně legislativně ošetřeno, tak toho „Velkého bratra“ nevytvoříte. Kopírujete pouze daný stav,“ domnívá se Kožušník, i když připouští, že již dnes orwellovský Velký bratr vlastně existuje. „Když znáte dostatečný počet lidí, tak si o vás zjistí také množství věcí z papírových dokumentů.“