Pedagog varoval před devalvací měny. A byl zatčen

Finanční krize má své důsledky už i ve vnímání samotných demokratických principů. Alespoň tak by se dal interpretovat případ lotyšského univerzitního pedagoga Dmitrijse Smirnova. Smirnov zveřejnil v listopadu v místních novinách článek o tom, že národní měna lat bude v nejbližší době devalvovat. Radil tak lidem převést si své úspory do jiné měny.

Po tomto vyjádření Smirnova zatkla lotyšská bezpečnostní policie, která se obvykle zaměřuje na teroristy a organizované zločince. Smirnov byl dva dny vězněn, a poté bez obžaloby zase propuštěn. V rozhovoru pro BBC uvedl, že jej policie podezírala z destabilizace finančního systému. „Měl jsem strach. Nejsem právník, ale taky si nemyslím, že by mohl být člověk zadržen za svůj názor vyřčený v novinách,“ uvedl.

Policie se k případu nechce příliš vyjadřovat. V zaslaném sdělení pouze uvádí: „Bezpečnostní lotyšská policie obdržela stížnost od kontrolní finanční instituce, na základě které jsme postupovali.“ Samotný případ odmítl komentovat také mluvčí premiéra a sdělil médiím pouze, že „podporují svobodu názorů zakotvenou v ústavě“.

Problém s demokratickými principy

Zadržení Smirnova vypovídá o napjaté situaci v zemi, přesto zákrok policie vzbuzuje kontroverze. „Vysokoškolský pedagog by měl objevovat nové skutečnosti a jeho pozice jej předurčuje k tomu, aby je také prezentoval veřejnosti,“ postavil se za Smirnova v rozhovoru pro Respekt.cz děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Jiří Schwarz. Podle něj je takové zatčení v rozporu s demokratickými principy. „Situace by byla jiná, kdyby byl členem bankovní rady. Zde by pak hrozil konflikt zájmů. V tomto případě ale udělal dobře, že článek zveřejnil,“ doplnil Schwarz.

Stejný názor má politolog a ředitel Občanského institutu Roman Joch. „Trochu problematické je to, že předkládal lidem návod, který by mohl k té devalvaci vést. Přesto by ale měly být takové názory chráněny,“ řekl Respektu.cz. Podle Jocha by v tomto případě měla mít primát ochrana svobody slova. Smirnov by mohl být stíhán pouze v případě prozrazení státního tajemství nebo nabádání k poškozování práv druhých. „A ani jedno se nestalo,“ myslí si Joch.

Lotyšské úřady zřejmě postupovaly v rámci zákonných možností. Také české právo umožňuje dvoudenní předběžné zadržení. Důsledky takového zákroku ale můžou být dlouhodobější. Samotný Smirnov pro BBC uvedl, že už by nikdy takový článek publikoval. Ale to nemusí platit obecně. „Spíše než aby to ostatní zastrašilo, může to vyvolat vlnu protireakcí v podobě demonstrací a výzev k pádu vlády,“ varuje Joch.

Hospodářské problémy

Lotyšská ekonomika byla po Islandu zřejmě druhou nejvíce zasaženou. Podle posledních údajů Eurostatu kleslo tamější hospodářství ve třetím čtvrtletí meziročně více než o 4 procenta a místní centrální banka předpovídá pro příští rok pokles dokonce o 5 procent. Ještě před necelým rokem rostla lotyšská ekonomika téměř dvouciferným tempem. „Lotyšsko využívá už přes deset let fixovaného kurzu na euro. Je to pro ně důležitá kotva, ale na druhé straně jim to způsobuje větší ekonomické cykly,“ vysvětlil pro Respekt.cz analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

V období konjunktury se tak lotyšská ekonomika přehřívá, v období recese naopak klesá více než by bylo obvyklé. Lotyšsko již požádalo Mezinárodní měnový fond a Evropskou komisi o pomoc ve výši přesahující 2 miliardy dolarů (přibližně 8 procent HDP). „Půjčka by Lotyšsku měla pomoci udržet kotvu pevné měny. Pokud by svou měnu devalvovali, mohlo by to vést k enormní nedůvěře v domácí měnu a z malé řízené devalvace by se mohla stát velká neřízená,“ tvrdí Sobíšek.

Právě devalvaci, před kterou varoval Smirnov, vyžaduje po Lotyšsku Mezinárodní měnový fond. Chce tak podpořit lotyšské exportéry. Pobaltská země totiž v minulých letech příliš spoléhala na příliv zahraničních investic, a neudělala si žádné rezervy. Nyní investoři začínají své investice stahovat, a tento trend bude určitě pokračovat. „Lotyšská vláda má obrovské dilema. Buď přijmout podmínky mezinárodního fondu a změnit svou více než dekádu fungující hospodářskou politiku nebo hledat alternativu jak se vypořádat s problémy bez půjčky,“ doplnil Sobíšek.