Ministr Chládek chce chovancům ukázat tvrdou ruku

Nad ránem 25. března napadli dva kluci ve věku 14 a 15 let vychovatele ve výchovném ústavu Králíky, jednoho z nich bodli šroubovákem. Do ústavu vyrazil ministr školství Marcel Chládek (ČSSD), aby tu vyhlásil éru represe. Jenže věc není tak jednoduchá. Na Chládkově ministerstvu leží dokumenty o tom, že tento ústav je špatný. Neumí s problémovými dětmi pracovat. Dokumenty navíc říkají, že tu děti bili a zavírali na drsnou samotku.

Mizerný ústav

Nepřemýšlejme, jak děti trestat, Zabývejme se příčinami. Do těchto dvou vět se dá shrnout obsah otevřeného dopisu, který po incidentu v Králíkách poslal ministru Chládkovi někdejší úředník ministerstva, dnes ředitel ústavu v Šumperku Tomáš Polák.

Loni v únoru totiž ministerstvo dostalo alarmující zprávu. Ředitel Diagnostického ústavu Bohumín (koordinuje činnost výchovných ústavů) Marek Czaniecki na základě podnětů některých zaměstnanců a dětí vyrazil do Králík na kontrolu. Ve „zprávě z návštěvy“ napsal, že zařízení bývají při vážných poruchách chování či po útěku děti zavírány na „útěkářskou místnost“ a není s nimi pracováno. Místnost neodpovídá zákonu. Chovanci jsou příležitostně trestáni fyzickými tresty (fackování, bití prutem), což potvrdilo shodně a na sobě nezávisle několik dětí i zaměstnanců.

Začátkem března 2013 jela spolu s Czanieckim do Králík úřednice ministerstva Soňa Cpinová. Úřad pak poslal do ústavu ještě školní inspekci; také ona Králíky kritizuje. „Chybí skupinová terapie, arteterapie, zážitková pedagogika, sociální práce či psychoterapeutická činnost,“ stojí v inspekční zprávě z loňského června. „Ředitelka nezajistila programy, které by rozvíjely osobnost dětí, nepracuje s nimi speciální pedagog ani psycholog.“

Rytíř znovu na scéně

Ministerstvo začalo na ústav tlačit, aby se zlepšil - nebo ho uzavře. Ředitelka Králík Drahoslava Horsáková na ministerstvo několikrát přijela, obvykle jednala s lidmi, kteří tu měli na starost ústavní péči – zmíněným Tomášem Polákem, Soňou Cpinovou či Michaelou Hejnou.

Úředníci byli prý z jejího vystupování zděšeni. „Při každé ze tří návštěv se teatrálně zhroutila a rozplakala,“ píše nyní v otevřeném dopise ministrovi Tomáš Polák s tím, že „v čele takového zařízení by ale měla stát silná a vyrovnaná osobnost.“ A upozorňuje, že podle jeho informací nemá ředitelka ani dostatečnou praxi pro práci s problémovými dětmi. Dělala mistrovou na učilišti a pak ve vězeňství.

Ředitelka prý selhala, i pokud jde o personální politiku. „Nepovedlo se jí dát dohromady profesionální a stabilní tým,“ píše Polák. „Cirkulace zaměstnanců není normální. Několik zaměstnanců raději odešlo nebo jsou v pracovní neschopnosti, než aby působili pod jejím vedením.“ Zároveň Horsáková najímá lidi nekvalifikované. Polák jako jeden příklad za všechny uvádí Jana Rytíře.

Před pár lety byl tenhle statný muž s mohutným knírem mediálně velmi známý. Zastupoval proti energetickému gigantu ČEZ stovky drobných klientů, kteří měli zkušenost s „komandem“ na potírání černých odběrů. Pak se ale někdejší policejní vyšetřovatel a později advokát Rytíř se svými klienty ve zlém rozešel. Vinili ho, že si na nich jen „udělal jméno“, ale ve skutečnosti nic nedělal; proces, který měl rozjet, vůbec nezačal. Dva bývalí klienti ho navíc podezírali, že vzal od ČEZ úplatek, to se ale u soudu neprokázalo.

Teď se tedy s Rytířem setkáváme na televizních obrazovkách znova, tentokrát v roli mluvčího, preventisty a právníka ústavu v Králíkách. A jak sám přiznává, hlavním důvodem, proč ho ústav zaměstnal, je jeho známost s ředitelkou: „Přátelíme se dlouhá léta, její první manžel byl můj spolužák ze školy. Nabídla mi místo.“

Nemuselo se to stát

„Událost, která se stala v Králíkách, považuji samozřejmě za neakceptovatelnou,“ píše dále Tomáš Polák ministrovi Chládkovi. „Ale jsem dobře obeznámen s poměry v Králíkách a právě v nich vidím příčinu. Znalost příčin, proč k takovému činu v Králíkách došlo, je v tuto chvíli důležitější než hledání způsobu, jak trestat děti, které se toho činu dopustily. Tyto děti totiž do našich zařízení přicházejí proto, že mají problém. A takto by se s nimi mělo pracovat – odborně pracovat. Snažit se jim pomoci, nikoliv je trestat. Pokud by to takto fungovalo v Králíkách, kdyby pozitivní motivace převažovala nad tou negativní, odměna nad trestem, jsem přesvědčen, že by k této situaci nedošlo.“

Jenže ministr Marcel Chládek tohle slyšet nechce. Místo výše zmíněných dokumentů vytáhl ze šuplíku dopis ředitelky Drahoslavy Horsákové. Loni v listopadu psala úředníkům, že ředitel diagnostického ústavu Czaniecki, který u ní dělal kontrolu, udržuje „nadstandardní vztahy“ s dětmi. Dopis nadepsala slovy: „Předání materiálů k podezření ze zneužívání dítěte.“

Ministr naopak při nedávné návštěvě Králík ohlásil, že vychovatelé musí mít větší ochranu a děti je třeba přísněji trestat. Jako odstrašující příklad nekonání za svých předchůdců uvedl, že úředníci nic nedělali s kamarádskými vztahy ředitele Czanieckého a dětí.

Chládkův konstrukt nastíněný na tiskové konferenci v Králíkách zní: „Přílišné sblížení mezi chovanci a zaměstnanci atmosféře nepomůže. Nabudou dojmu, že si mohou vše dovolit. Nesmí se už stát, že přijde nějaký dopis a úředníci ho vezmou na lehkou váhu. Možná, kdyby ho nevzali na lehkou váhu, nebyli bychom svědky napadení šroubovákem do krku.“

Více o výchovném ústavu v Králíkách a kauze napadení čtěte v textu Temný případ v pasťáku v novém vydání Respektu 18/2014, který vychází v pondělí 28. dubna (digitálně je k dispozici už od neděle na iPad/iPhone, čtečkách Amazon Kindle a také v audio verzi).