Masivní odliv mozků nehrozí

První lékařská fakulta UK přišla se zajímavým projektem. Naučit doktorandy založit si vlastní firmu, která by prodávala jejich vědecké výsledky.

Podle vedoucího projektu Jiřího Valacha čtyři z pěti postgraduálních studentů nevyloučili, že budou pokračovat ve vědecké kariéře v zahraničí. V oblasti propojení vědy s praxí jsme podle něj o několik kroků za západní Evropou, která je ještě opožděna za Spojenými státy americkými. Děkan fakulty Tomáš Zima tvrdí, že studenti mají malé povědomí o využití spin-off společností na akademické půdě.

„Některá výzkumná střediska u nás nemají tolik prostředků, aby dokázala zabezpečit zázemí pro vědce, kteří by mohli realizovat své vědecké aspirace,“ vysvětlil Valach pro Respekt.cz, proč projekt vznikl. „Chtěli jsme ukázat americký příklad, který se dá přenést i do Evropy,“ dodal. Na projektu se tak podílela i americká biotechnologická společnost Genzyme, která studentům ukázala svou pobočku v Belgii. Projekt z poloviny financoval Evropský sociální fond, ze čtyřiceti procent státní rozpočet, desetinou se podílel pražský magistrát.

Co to je spin-off společnost

Je to právnická osoba, která vznikla odštěpením od mateřské instituce. Může to být komerční firma, univerzita, případně výzkumný ústav, akademie věd. Jejím cílem je komercionalizovat výsledky své práce.

Statistika, kolik v České republice existuje spin-off společností, které vznikly odštěpením od univerzity, neexistuje. Může jich být několik, maximálně desítka. Například kolem univerzity Cambridge, která je často uváděna jako příklad, takovýchto firem existuje kolem dvě stě padesáti.

Ukázat východisko

„Chtěli jsme studentům nabídnout nějaké východisko. Jak se zachovat v případě, pokud by studenti chtěli začít podnikat,“ řekl Valach. Podle něj sice studenti i jejich vyučující jsou zvyklí žádat a bojovat o granty, ale už neumějí komunikovat s případným soukromým investorem. „Jakmile se objeví slovo komerce, komercializace, tak už z toho mají strach.“

To se ostatně ukázalo během diskuse o Bílé knize, která má reformovat terciární vzdělávání. V návrhu se hovoří o větším propojení komerční sféry s univerzitním prostředím, například formou správních rad, jejíž členové by byli i zástupci podnikatelské sféry. Tento záměr narazil na drtivou kritiku představitelů vysokých škol. Rektoři se obávají, že bude ohrožena vědecká nezávislost vysokých škol.(Více v článku Samospráva univerzit má být omezena)

Děkan Zima zdůraznil, že i v západních zemích většinu prostředků vynaložených na studenta platí stát. „Nikdy soukromý sektor nehraje významný podíl na financování,“ řekl Respektu.cz. Stát by se tak neměl vzdávat odpovědnosti. S argumentem, že by mohla být ohrožena vědecká nezávislost univerzitní instituce souhlasí. „Když si něco zaplatíte, tak budete chtít dostat to, co jste si objednal,“ komentoval Zima vstup soukromého sektoru do financování školství. Proto by se měl podíl soukromých peněz v systému pohybovat okolo dvaceti procent, jak to je běžné v západních zemích Unie. „Univerzity by měly být samosprávné veřejnoprávní instituce,“ doplnil Zima.

Především trpělivost

V současném systému tak založení spin-off firmy možné je, člověk se ale musí obrnit trpělivostí. Záleží také na přístupu dané univerzity. To potvrdil Respektu.cz jeden ze spoluzakladatelů spin-off společnosti Clever Technologies, která spolupracuje s Fakultou biomedicínckého inženýrství ČVUT a právě s 1. LF UK. „Je to neuvěřitelný boj. S ČVUT jsme jednali tři roky,“ řekl Respektu.cz Radek Fiala. „Mimopražské fakulty jsou pružnější,“ dodává Valach. Samotní studenti tak podle něj mají zájem o konkrétní, zhuštěné informace, zdlouhavé přednášky a prezentace je nezajímají, všiml si během projektu Valach.

Zkušenosti mohou být odlišné s univerzitami v regionech. Například v Jihomoravském kraji. Tam spolupracují Masarykova univerzita, VUT a Mendelova univerzita. Radim Kocourek z Jihomoravského inovačního centra, které podporuje inovativní projekty a provozuje Technologický inkubátor VUT, rovněž nedokázal počet spin-off firem v ČR odhadnout. „Zatím to nejde hladce a trvá to,“ řekl Kocourek pro Respekt.cz. Nicméně podle něj v Česku vzniká jedna až dvě firmy ročně, v Cambridgi to odhaduje až na patnáct firem ročně. Záleží však na definici spin-off firmy. „Pokud si doktorand založí firmu a použije své znalosti z univerzity, může být ten počet i vyšší.“

Zaklínadlo spin-off

Radek Fiala uznává, že v dnešní době samotný výraz spin-off funguje jako takové zaklínadlo. Pokud se použije v nějakém projektu, je veliká šance, že žadatel dostane grant. „Problém je však se spolufinancováním. Když máte spoluúčast 25 procent a chcete realizovat projekt, který už něco významně posune, třeba za deset milionů, tak je opravdu problém ty dva a půl milionu korun sehnat.“

„Možnosti jsou určitě lepší, než před deseti lety. Začínají projekty na udržení kvalitních studentů u nás a nalákání zahraničních studentů naopak do ČR,“ domnívá se nicméně Kocourek.

Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu láká zahraniční studenty, kteří nepocházejí ze zemí Unie. Především z Bosny a Hercegoviny, Srbska a Ruska. „Dáváme přednost zájemcům o doktorandské programy. Nedostatek českých zájemců je především u přírodovědných a technických oborů,“ sdělila pro Respekt.cz Eva Janů, která má v centru zahraniční studenty na starosti. Na tento akademický rok udělili stipendia pro 31 studentů, z toho bylo 10 doktorandů.

Trend se obrací?

Ředitelka odboru mediální komunikace AV ČR Dagmar Dvořáková potvrdila, že si akademie žádné statistiky o odchodech českých vědců do zahraničí nedělá. „Situace je rozhodně jiná, než před třemi, čtyřmi roky. Ale i ti, kteří odešli do zahraničí, se po pěti šesti letech vracejí,“ zdůraznila pro Respekt.cz. Pak tu se zkušenostmi získanými v zahraničí budují vlastní vědecký tým. „Určitě to není trend, že odcházejí. Situace se obrací.“

„Někteří kolegové se vrací, ale podmínky, které jsou v zahraničí, jsou významně lepší z hlediska podpory vědecké práce. Spin-off firmy mohou ukázat kolegům, že jejich práce má přímý dopad do praxe,“ tlumil přílišný optimismus děkan Zima.

Fiala má následující osobní zkušenost. Jeho kamarád vědec se po několika letech vrátil z USA, měl řadu nápadů, které chtěl uplatnit v české univerzitní realitě. „Viděl, jak tam běžně funguje transfer vědeckých výsledků do praxe.“ Narazil však na tolik administrativních překážek, že jej nadšení přešlo a odešel do privátního výzkumného centra. „Problém je, že univerzity často řídí vědci, ne manažeři,“ tvrdí Fiala.

Upozornil však, že zakládání spin-off firem není lékem na vše. Například důležité výsledky základního výzkumu se jen obtížně dají okamžitě komerčně „prodat“. Podle Fialy by univerzity měly mít komerčně úspěšné spin-off firmy, které by finančně podporovaly právě projekty v rámci základního výzkumu.

Co humanitní obory?

Takovýto koncept potvrdil i Zima. „Z jednoho úspěchu můžete financovat jak základní výzkum tak další projekty.“ Nevýhodu má řada oborů, které nejsou komerčně využitelné. Hovoří se hlavně o humanitních disciplínách. „Třeba excelentní výzkum českých egyptologů. Umíte si představit soukromý subjekt, pokud nepůjde o nějakého altruistu nebo nadaci, že si objedná výzkum v Abúsíru?“ ptá se Zima.

Podobu české vědy a výzkumu by v příštích pěti letech mělo rovněž změnit šedesát miliard, které země získá v rámci bruselského operačního programu. Z něj by měly být financovány především velké projekty s přesahem do okolních zemí. (O šedesáti miliardách pro český výzkum z Bruselu čtěte článek Za jeden provaz)