Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Fokus

Máme bodový systém i lepší auta, ale horší řidiče-nováčky

Nehodovost klesá, ovšem na Evropu to pořád nestačí

Od ledna do června zemřelo na českých silnicích podle neoficiální statistiky 243 lidí. Dívat se na to můžeme dvěma způsoby. Jde o nejlepší výsledek od roku 1970. Z druhé strany i přes dlouhodobý trend snižování počtu obětí dopravních nehod patří české silnice stále k nejnebezpečnějším v Evropě. 

Příčina nízkého počtu letošních dosavadních obětí je prozaická – počasí. „Delší zima a více dešťů s sebou nesou jednak nižší frekvenci dopravy, jednak se jezdí pomaleji a čím pomaleji se jezdí, tím méně se na silnici umírá,“ vysvětluje vedoucí oddělení BESIP Roman Budský. Nejrizikovější měsíce v roce – červenec a srpen - nás však teprve čekají.

BESIP_spot.asf.jpg
BESIP_spot.asf.jpg • Autor: Respekt

Počet lidí, kteří zemřou na českých silnicích, klesá pravidelně už pět let. Tady je důvodů několik. „Může se jednat o výsledek dlouhodobé systematické práce policistů. Zároveň se postupně zavádí Národní strategie bezpečnosti silničního provozu. Mezi konkrétní kroky patří rekonstrukce méně bezpečných přechodů pro chodce, stavba ostrůvků na vjezdech do obcí a sada zklidňujících opatření či systém vzdělávání. Bezesporu přínosem bylo zavedení bodového systému,“ vyjmenovává Jindřich Frič z Centra dopravního výzkumu. 

Velký vliv hraje i modernizace tuzemského autoparku. Potenciál nových aut ochránit lidský život je odnes výrazně vyšší než třeba před deseti lety. Statisticky mají Češi sice jedna z nejstarších aut v Evropské unii, nové vozy jsou však daleko více využívané než ty staré. S vývojem techniky ovšem nestoupá kvalita českých řidičů-nováčků. Instruktoři autoškol z pravidla nepřipravují své svěřence lépe než v minulosti. „Kvalita prostě není taková. Upřímně v praxi je to mnohdy horší než dřív,“ připouští předseda Asociace autoškol Ondřej Horázný. 

Při nehodách řidičů do 25 let věku umírá dvaapůlkrát více lidí než při nehodách starších kolegů. Paradoxně tak k větší bezpečnosti českých silnic přispívá i stárnutí populace. „Starší šoféři jsou sociálně vyzrálejší. Lépe předvídají a jsou si vědomi dlouhodobějších následků dopravní nehody,“ říká Budský. 


Právě na dlouhodobé následky se BESIP zaměřuje v pokračování osvětové kampaně Nemyslíš-zaplatíš. „Už nehovoříme o bezprostředních následcích havárie: je to hrozné, ošklivé, takhle vypadá člověk po nehodě. Říkáme, že nehodou to nekončí, ale naopak pro řadu lidí to právě všechno začalo,“ popisuje novou strategii Budský. To, že se o tématu bezpečnosti silničního provozu začíná ve společnosti opravdu hovořit, považuje za velký úspěch svého úřadu. Přispěla k tomu i kampaň. Facebooková stránka Nemyslíš-zaplatíš patří s více než půl milionem fanoušků mezi naprosté rekordmany v České republice. „To znamená, že téma skutečně zaujalo. Nakolik bylo lidem příjemné, to už je druhá věc.“ 

Také on vyzdvihuje preventivní práci policie. K tomu, aby se Česká republika mohla rovnat se zbytkem unie, to ale nestačí. Nejvíce podle něj schází dobrý systém sankcí, který by řidiče přinutil změnit chování za volantem. To je také důvod, proč zavedení bodového systému před šesti lety přineslo pouze krátkodobější efekt. „Pokud jsme sledovali dopad bodového systému v ostatních evropských zemích, tak jej nemůžeme považovat za hlavní motivační krok vedoucí k bezpečnějším silnicím. Je to pomocný aparát,“ vysvětluje Budský. Bez dalších opatření zůstane potenciál bodového systému nevyužitý, míní. 

https://www.youtube.com/watch?v=otgH6sFECoM#at=65

Systém bodování přesto hodnotí kladně. Podle šéfa dopravní policie Tomáše Lercha pozitivně působí především na pachatele nejzávažnějších přestupků, kteří jsou po dosažení dvanácti bodů vyřazeni z provozu. „Získání i jen několika bodů motivuje řidiče k větší pozornosti a dodržování pravidel silničního provozu. Bodový systém však není spasitelný. Je nutné neustále zdůrazňovat vlastní bezpečnost všech účastníků silničního provozu,“ říká i Lerch. 

Klesající nehodovost přitom není českým unikátem. Jde o celosvětový trend a Česká republika i v této oblasti spíše zaostává. „Zaznamenáváme pokles v přímých ukazatelích bezpečnosti, jako je počet usmrcených či počet zraněných, nicméně k přiblížení se ostatním zemím Unie to stále nedostačuje,“ říká Frič z Centra dopravního výzkumu. V roce 2012 se dokonce pozice České republiky opět o jedno místo zhoršila. Zdejší silnice jsou společně s portugalskými devatenácté nejnebezpečnější v Unii. Podle Budského je nicméně objektivnější sledovat údaj o počtu mrtvých za jednu ujetou miliardu vozokilometrů. Zohledňuje totiž, jak moc se v daném státě jezdí. „Tady jsou české silnice třikrát až čtyřikrát nebezpečnější než britské, holandské a samozřejmě skandinávské. Navíc jsou po Rumunsku druhé nejnebezpečnější pro motocyklisty,“ varuje Budský.

Relativizuje také čísla, která udávají čeští policisté jako počty zemřelých při dopravních nehodách. Používají totiž jiné kritérium, než je zvykem v zahraničí. Místo, aby počítali oběti, které podlehnou následkům dopravních nehod do třiceti dnů po havárii, sledují čeští strážci zákona pouze zemřelé do 24 hodin. Po přepočítání podle mezinárodního kritéria by počet obětí dopravních nehod například za rok 2012, kdy policisté zaznamenali nejlepší výsledek za posledních 57 let, vzrostl z udávaných 681 na 742 mrtvých.

Reklama
Reklama
Reklama
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte