Lidovci varují: Bankovní poplatky škodí

Opakuje se to každý měsíc. Přijde vám poštou bankovní výpis z vašeho účtu (účtů), obálku otevřete a jen s napětím očekáváte, kolik si banka za vedení účtu a transakce strhla peněz na bankovních poplatcích. Většině lidí stoupne krevní tlak a tep.

To se pravděpodobně stalo i hejtmanovi pardubického kraje Romanu Línkovi a europoslankyni Zuzaně Roithové (oba KDU-ČSL), když svolali tiskovou konferenci, na které oznámili svoje odhodlání bojovat proti bankovním poplatkům v Česku, které jsou v poměru k HDP čtvrté nejvyšší ze zemí Unie.

Ale vážně, že jsou v České republice jedny z nejvyšších bankovních poplatků v Evropě se ví a píše o tom několik let. Patrik Nacher si dokonce na tom postavil svou novodobou kariéru, když na podzim roku 2005 založil portál bankovnipoplatky.com (ostatně na zmíněné tiskové konferenci byl přítomen).

Z analýzy, kterou si lidovci nechali vypracovat, vyplývá, že se banky nechovají ke svým klientům otevřeně a férově. „Studie potvrzuje, že v oblasti bankovních poplatků v ČR neexistuje transparentní a konkurenceschopné prostředí, které by klientovi umožnilo jasnou a přehlednou orientaci v jejich výši a poskytlo by mu tak potřebný základ pro srovnání mezi bankami. Naopak se potvrdilo, že výnosy z poplatků a provizí jsou pro banky velmi lukrativní, tvoří podstatnou část jejich příjmů a jejich podíl na zisku mnohdy převyšuje 50%. Při zohlednění faktu, že se z pohledu bank jedná o zcela bezrizikové operace je tato skutečnost zarážející. Spotřebitel v podobě klienta banky by jistě chápal, kdyby si banka účtovala vysoký poplatek např. za rizikový obchod, rizikovou investici apod., ale za elektronické bezhotovostní operace je to nehoráznost,“ uvádí studie, jejíž část má exkluzivně Respekt.cz k dispozici.

Dva víkendy

Současným problémem srovnávání poplatků u jednotlivých bank je takzvané „balíčkování“. Není tak možné přesně rozklíčovat, co je u které banky výhodnější, případně v jaké kombinaci s ostatními službami. I když politici hovoří o tom, že by se měla zvýšit informovanost občanů o bankovním sektoru, ani informovaný klient není schopen určit, jaká banka mu co nabízí zdarma.

To potvrdil i Nacher, který se snaží srovnání mezi jednotlivými bankami zveřejňovat na svém portálu. „Srovnáváním poplatků u jednotlivých bank jsem strávil plné dva víkendy,“ postěžoval si. Dalším problémem je i to, že banky nenabízejí historické přehledy svých poplatků, takže si klient nemůže udělat úsudek o politice banky. Mnohdy banka nějaký poplatek zruší, například poplatek za příchozí platbu, ale jiný zase zavede. Další těžkostí je i nejednotná terminologie jednotlivých bank.

Zlaté prase a dojné ovce

Jaká řešení křesťanští demokraté nabízejí? Obnovit debatu mezi regulátorem, tedy ministerstvem financí a bankami. Před volbami v roce 2006 totiž Bohuslav Sobotka (ČSSD) aktivně vyjednával s bankami o etickém kodexu, který měl zaručit drobným klientům větší transparentnost bankovního prostředí. Jeho náměstek Tomáš Prouza připravil i takzvaný kodex přechodu, který by umožnil, že majitel účtu jedním podpisem zplnomocní banku, aby převedla veškeré jeho trvalé příkazy a inkasa na nový účet u konkurence (více v článku Absurdní, ale pevné).

O tom však současné ministerstvo financí neuvažuje, i když jej paradoxně vede stranický kolega Línka Miroslav Kalousek. „Já nezpochybňuji to, že poplatky bank u nás jsou neúměrně vysoké. Obchodní politika v oblasti drobného bankovnictví není vůči klientům úplně férová. Ale věřím, že to může vyřešit jen konkurenční prostředí,“ řekl Kalousek středečnímu Právu.

Analýza vypracovaná pro KDU-ČSL však Kalouskova slova staví na hlavu: „Bude záležet na politické odvaze a odhodlání parlamentních stran jít do nelehkého boje s českými bankami, které si z bankovních poplatků udělaly “zlaté prase” a ze svých klientů “dojné ovce”.

Jakub Haas z tiskového oddělení MF nicméně připustil, že informovanost klientů by se měla zlepšit. „Informace by měly být poskytovány nejen v adekvátním množství a ve správnou dobu, ale měly by být také srozumitelné, transparentní a srovnatelné. V tomto ohledu panuje shoda se záměry Evropské komise," uvedl pro Respekt.cz.

To je však kámen úrazu. Některé banky, které nově vstupují na trh, sice nabízejí vedení účtu zdarma (mBank, Fio), ale pro velké banky zatím nepředstavují přílišnou konkurenci (více v článku Banky se mBank nebojí, poplatky přesto snižují).

Pro mnoho lidí je právě složitá administrativa při změně účtu rozhodujícím faktorem, že u zavedené velké kamenné banky zůstávají. Nacher však upozornil i na těžkosti podnikatelů a živnostníků, kteří si při změně banky ponechávají stávající účty kvůli dobíhající fakturaci i déle než půl roku.

Další cestou by bylo podpořit připravovaný legislativní návrh Evropské komise, kdy by měly být direktivně zrušeny poplatky při přesunu účtu z jedné banky do druhé. Uvažuje se však i o tom, že by číslo účtu bylo přenosné, podobně jak to nyní funguje s číslem mobilního telefonu.

Ostatně tvrdý postup EK proti mobilním operátorům v oblasti poplatků za roaming nebo přenos datových souborů by se mohl analogicky opakovat v případě bankovního sektoru, varovala místopředsedkyně Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele EP Roithová.