Krize dostihla poslední baštu globálního růstu

Růst cen potravin a ropy spolu s volatilitou na finančních trzích sníží letos růst asijských ekonomik na 7,6 procenta z loňských 9 procent. Uvedla to Asijská banka pro rozvoj (ADB). Podle banky navíc vzroste inflace v regionu na 6,3 procenta, což je více než dvojnásobek průměrné hodnoty z posledních deseti let.

Inflace poroste ve všech zemích regionu, protože zde tvoří náklady na jídlo a pohonné hmoty polovinu rodinných výdajů. „Rostoucí inflace je vážnou hrozbou pro stabilní silný růst. Vysoké importní ceny jídla a paliv mohou být spouští pro mzdově-cenovou inflační spirálu,“ uvedl ekonom ADB Jong-Wha Lee v půlroční zprávě banky.

Ekonomický růst v Číně, která je největší místní ekonomikou, by měl podle zprávy banky zpomalit na 9,9 procenta v roce letošním a na 9,7 procenta v roce příštím. Ještě loni přitom dosahoval růst téměř 12 procent. Zpomalení v Číně bude způsobeno pokračujícím posilováním čínské měny jüanu, utahováním měnové politiky a oslabující zahraniční poptávkou.

„Zpomalování asijských ekonomik může prohloubit globální ekonomický útlum. Vývoz Evropy do Asie tím bezesporu utrpí,“ okomentoval situaci pro Respekt.cz analytik UniCredit Patrik Rožmberský. Číně navíc v současnosti pomáhají olympijské hry, což zmírňuje zpomalení růstu. „Rostou investice do infrastruktury, příjmy z turistiky i spotřeba domácností. Přesný dopad se ale těžko odhaduje,“ tvrdí Rožmberský.

Británie v recesi?

Větší důsledky krize pocítí pravděpodobně i Evropa. Člen výboru britské centrální banky Bank of England (BoE) uvedl v rozhovoru pro list The Guardian, že Velká Británie je již pravděpodobně v recesi, a její důsledky pocítí více než Spojené státy. BoE se totiž zalekla rostoucí inflace a nepodpořila ekonomku razantním snížením sazeb, jako to udělal americký Fed. „Byl to tradiční projev americké měnové politiky. Když něco dělají, tak do toho jdou s vervou. Je to spíše morální faktor. Evropa není v tomto ohledu tak rázná,“ zdůvodnil tento postup pro Respekt.cz Petr Zahradník z EU Office České spořitelny.

Na ekonomické problémy upozornila také britská obchodní komora. Ta ve své nejnovější čtvrtletní zprávě uvádí, že úvěrová krize a rostoucí náklady poškodily nejdůležitější sektory tamní ekonomiky. Poškozeny jsou hlavně realitní odvětví – tedy trh s nemovitostmi a stavebnictví. Například počet nově postavených domů klesl v prvním pololetí o celou třetinu. Snížily se také půjčky domácnostem. V květnu dosáhl meziroční propad neuvěřitelných 64 procent.

Jak se krize do Evropy dostala, si můžete přečíst v článku Krize dorazila do Evropy (http://Respekt.iHNed.cz/c1–36369880-krize-dorazila-do-evropy).

Problémy v bankovním sektoru

Na větší ztráty se musí připravit i evropské banky. Podle studie společností Oliver Wyman a Intrum Justitia čekají evropské banky další odpisy až 120 miliard eur. Nejvíce mají být postiženy španělské, irské a právě britské banky. „Vypadá to, že krize bude delší, než jsme si mysleli. Původně se předpokládalo, že pokud se neobjeví další kostlivci ve skříni, tak se od poloviny letošního roku začne situace zlepšovat. Tobogán ale pokračuje,“ upozorňuje Zahradník. Zlepšení situace se tak nedočkáme dříve než na jaře příštího roku. Pokud se ale objeví další instituce v problémech, povede to k dalšímu poklesu důvěry. „Investoři se v tomto chovají stádně a budou se bát více investovat,“ tvrdí Zahradník.

Finanční sektor mohou zasáhnout i dlouhodobější důsledky, o kterých se zatím příliš nemluví. Upozorňuje na ně například George Soros ve své nové knize Úvěrová krize 2008: „V podstatě jde o to, že jsme vybudovali velmi mocný globální finanční systém, avšak založili jsme ho na falešných premisách. Totiž na představě, že trh má tendenci vytvářet rovnováhu.“ Spíše teoretické konstatování může mít ale praktické dopady v oblasti regulace. „Začínají se objevovat tendence více finanční trhy regulovat, zejména ve Spojených státech,“ tvrdí analytik Rožmberský.

Mohlo by tak dojít k regulaci sektorů, které jsou považovány za zdroje současné krize, tedy v oblasti financování realit a spotřeby celkově. „Bude to ale spíše na bázi pravidel obezřetnosti. Možná se přehodnotí tradiční anglosaský model financování spotřeby dluhem,“ předpovídá Zahradník. Pokud by v tomto zůstaly asijské země liberální, aby přilákaly další západní firmy, bylo by to podle Zahradníka jako z louže pod okap. „Nákazy by se pak mohly šířit dál, a za dalších pět nebo deset let by praskla další bublina, tentokrát v Asii,“ dodal.