Ještě závislejší na ruském plynu

Ruský monopolní producent plynu Gazprom podle zprávy BBC oznámil, že v letošním roce očekává rekordní příjmy z exportu do zahraničí. Tržby by měly překonat 65 miliard dolarů (více než jeden český státní rozpočet). Původně firma očekávala tržby o miliardu nižší, svou predikci ale upravila na základě očekávaného růstu cen plynu v závěru roku.

Třetí největší firma světa má navíc ambiciózní plány. Například svůj podíl na evropském trhu by chtěla zvýšit z dnešních 25 na 33 procent do roku 2015. „Gazprom bude moci zvyšovat svůj podíl zřejmě na úkor plynu z Norska, které začíná mít problémy s těžbou,“ řekl Respektu.cz analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. Během deseti až patnácti let by chtěl Gazprom expandovat také na americký a asijský trh, kde pravděpodobně vybuduje transkontinentální plynovod.

Politika a investice

Rostoucí vliv Gazpromu je trnem v oku většině evropských politiků. „Většinou se v diskusi o závislosti na ruském plynu mluví o politické nestabilitě, ale hlavní problém je ruský krátkozraký investiční pohled,“ upozornil Hatlapatka. Právě kvůli nedostatečným investicím a plánované expanzi hrozí Evropě reálné problémy s dodávkami plynu. Nízké investice do vrtů kritizovala už Mezinárodní agentura pro energii (IEA), podle které by měl Gazprom investovat minimálně 11 miliard dolarů ročně.

Problémy s dodávkami mohou Evropu postihnout už v relativně blízkém období. „Rusko si to ještě plně neuvědomuje, ale za pět až deset let skončí období investičního cyklu, a pokud masivně neinvestuje do těžby, bude mít problém,“ tvrdí Hatlapatka. Drtivá většina ruského plynu pochází z ložiska na sibiřském poloostrově Jamalu a zdejší ložiska už mají svůj vrchol těžby za sebou. Nová ložiska jsou navíc hůře dostupná a mají i nižší zásoby.

Nejednotná Unie

Snížení závislosti na ruském plynu by mělo být také jednou z priorit českého předsednictví v Evropské unii. „Situace v Gruzii učinila téma energetické bezpečnosti ještě aktuálnějším," řekl před nedávnem ministr pro evropské záležitosti Alexandr Vondra.

Evropa si ale pod snížením závislosti představuje hlavně vybudování plynovodu Nabucco, který má do Evropy přivést plyn například z Ázerbajdžánu nebo Iránu. „Politická situace není dobrá v žádné zemi, odkud bude proudit plyn. Jediné co to Evropě přinese, je diverzifikace zdrojů, ale politické riziko zůstane,“ chladí představy o razantním řešení Hatlapatka.

Současný rusko-gruzínský konflikt navíc může termín dokončení (původně plánovaný na rok 2013) oddálit. „Plynovod Nabucco má vést přes Gruzii, a bude se zřejmě muset najít cesta, jak toto území obejít,“ upozorňuje na další problém Hatlapatka.

Evropa také není jednotná v přístupu k Rusku. „Zkušenosti jsou spíše negativní. Pokaždé, když dostala nějaká evropská země nabídku z Ruska, tak ji přijala. Největšími rozbíječi společné evropské energetické politiky jsou Německo a Maďarsko,“ sdělil Respektu.cz ředitel Občanského institutu Roman Joch.

Plyn bude hrát důležitější roli

Závislost na ruském plynu zvýší také rostoucí poptávka. Evropské energetické firmy totiž plánují další výstavbu plynových elektráren kvůli energeticko-klimatickému balíčku schváleného Evropskou unií. Opatření zavádí nový systém obchodování s emisními povolenkami, který nahrává právě plynovým elektrárnám. Své projekty představil také ČEZ, který se chystá vystavět do roku 2014 plynové elektrárny v Počeradech a Úžinách nedaleko Ústí nad Labem.

„Společně s maďarským MOLem plánujeme výstavbu dvou plynových elektráren také na Slovensku a v Maďarsku,“ řekla pro Respekt.cz tisková mluvčí firmy Eva Nováková. Dodavatele plynu ČEZ ještě nevybral, ale vzhledem k tomu, že Gazprom dodává na český trh tři čtvrtiny dodávek, má zřejmě velkou šanci uspět.

Analytik Hatlapatka nepočítá s tím, že by Unie ze svých plánů couvla. „Tlak environmentálního lobby je příliš silný, aby Unie udělala krok zpátky. Situace by musela být hodně kritická,“ tvrdí. Jediným řešením, jak zvýšit energetickou soběstačnost Evropy, je podle něj větší rozvoj jaderné energetiky. S tím souhlasí i Joch. „Jediný stát, který v tomto zatím vidí rudě, je Rakousko. Takový odpor se ale neudrží. Evropským politikům je už jasné, že bez jádra to nepůjde.“

Postavení Česka je v tomhle ohledu podle Jocha slabé, přesto by svou úlohu mohlo sehrát. „V Unii by se mohl vytvořit většinový blok, který bude podporovat jadernou energii. Česko by pak vzhledem k pravděpodobné renesanci jaderné energetiky mohlo být v tomto uskupení lídrem.“

O samotném Gazpromu čtěte více v článku Gazprom jako zbraň.