Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

ČSSD preferuje doktrínu lidské bezpečnosti

Politici sociální demokracie zdůrazňují, že by se vojenské konflikty měly řešit především s ohledem na zájmy civilistů.

  • Autor: ČTK
• Autor: ČTK

Během současné debaty o dalším osudu vojenských zahraničních misí zaznívají stesky opozice, že není jasné poslání a účel našich vojáků například v Afghánistánu, ale i jinde ve světě. O konkrétních názorech ČSSD na zahraniční mise se toho ale ví málo. Jakou tedy bude sociální demokracie prosazovat bezpečnostní politiku, pokud se dostane do Strakovy akademie?

Na tuto otázku mohla částečně odpovědět pražská konference Evropská cesta bezpečnosti 2009, kterou pořádalo Středisko bezpečnostní politiky Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV UK pod záštitou místopředsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka, který je rovněž stínovým ministrem zahraničí pro ČSSD.

Na konferenci byla nejčastěji skloňována doktrína lidské bezpečnosti (Human security doctrine). Tento koncept začal být v Evropské unii diskutován po teroristických útocích v USA 11. září 2001 a následné válce v Iráku. Doktrína byla předložena vysokému představiteli EU pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javieru Solanovi v Barceloně 2004. (Více ZDE) Zastánci tohoto přístupu zdůrazňují, že ve válkách, které vznikly po roce 1990, umírají z devadesáti procent civilisté. Proto by se ozbrojené konflikty měly řešit na základě multilateralismu, přiměřeného použití síly, důrazu na dialog a komunikaci.

Debata o bezpečnostní politice není teoretickou debatou, nyní vedeme náročnou debatu ve sněmovně o vyslání zahraničních jednotek a jejich smyslu,“ prohlásil na čtvrteční konferenci Zaorálek. „Nesmírně důležité je hledisko lidské bezpečnosti, což se ukazuje i na malém proužku území v Gaze.

Generál Klaus Reinhardt, který byl velitelem NATO v Evropě a později velel jednotkám KFOR na Balkáně, zdůraznil, že k řešení současných problémů globalizovaného světa nestačí pouze armáda a její nejmodernější výzbroj. Dodal, že i v NATO se vede důraz na vzdělávání důstojníků v tom smyslu, aby brali v potaz problémy civilistů.

Naše bezpečnost nekončí na hranicích

Z diskursu většiny účastníků konference se částečně vymykala slova velvyslance České republiky při NATO Štefana Füleho. Hovořil o nedělitelnosti evropské, resp. národní bezpečnosti. „Evropská bezpečnost nezačíná a nekončí na hranicích Evropy. Nemůže být omezena na území Evropy, ale musí se zabývat bezpečností i jinde ve světě,“ zdůraznil Füle.

Do ostrého kontrastu se tak jeho slova dostávají s tvrzením šéfa sociálních demokratů Jiřího Paroubka, podle něhož jsou čeští vojáci nejvíce ohroženi právě tím, že zůstávají v Afghánistánu. Paroubkova slova tak spíše připomínají rétoriku představitelů britského předválečného appeasementu.

Co řeknu nizozemskému velvyslanci?

Füle si neopomenul postěžovat, že ČR je jedinou zemí Aliance, která ještě neschválila pobyt svých jednotek v zahraničí. „Co mám říci nizozemskému velvyslanci, když se mne ptá, zda i po únoru budou naši vojáci chránit ty nizozemské,“ kladl si otázku velvyslanec u NATO. Dodal, že Severoatlantická alinace již rok a půl ví, že situaci v Afghánistánu není možné řešit pouze vojenskými prostředky a je potřeba do politického jednání vtáhnout i Pákistán.

Dále je dle něj třeba zabránit hrozbě šíření raketových systémů, které považuje za větší hrozbu, než šíření jaderných zbraní. „ČR vydá až 200 milionů korun na protiraketovou obranu bojiště, která chrání jen vojáky. Proč by země neměla rovněž také udělat něco pro své obyvatele,“ směřoval otázku především představitelům sociální demokracie Füle.

Nejsme pacifisté

Zaorálek zdůraznil, že vojenské řešení v Iráku a Afghánistánu nevede ke zlepšení situace v daných zemích, ale naopak k jejímu zhoršení. „Koncept lidské bezpečnosti přináší bohatší škálu prostředků, jak konfliktní centra zvládnout.

Místopředseda zahraničního výboru Evropského parlamentu Libor Rouček (ČSSD) vyzdvihl evropské hodnoty a koncept lidských práv, jež je vlastní České republice, protože na jejím území vznikla Charta 77. „Snažíme se problémy řešit nevojensky. To ovšem neznamená, že jsme pacifisté,“ dodal. K umístění protiraketové obrany v Polsku a Česku dodal: „Pokud na nás někdo namíří rakety, neměli bychom přejímat jeho rétoriku a vybudovat nejmodernější zbraňový systém.“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].