Chleba za půl miliardy dolarů

Centrální banka Zimbabwe vydala podle BBC bankovku v hodnotě půl miliardy zimbabwských dolarů. Její hodnota odpovídá zhruba dvěma americkým dolarům. Člověk si za novou bankovku může koupit například dva bochníky chleba. Banka se tak snaží vyjít vstříc nedostatku hotovosti v zemi s nejvyšší inflací na světě.

Předchozí nejvyšší bankovkou byla „čtvrtmiliardovka“ vydaná o deset dnů dříve. Zimbabwská meziroční inflace dosáhla 165 tisíc procent, a proto centrální banka vydala novou sadu bankovek již počtvrté v tomto roce. Ekonomové tvrdí, že ceny se nyní zdvojnásobují každý týden. Dříve to bylo každý měsíc.

„Nemá cenu pokračovat s měnou, ve kterou nemají lidé důvěru. Jedinou cestou je zavedení měny nové,“ uvedl pro Respekt.cz ekonom společnosti Partners Pavel Kohout. Jde přitom podle něj o jinou situaci než v Československu v padesátých letech. „Tehdy měli lidé ve staré měně úspory, ale za současné inflace v Zimbabwe jejich měna už prakticky nemá hodnotu,“ tvrdí.

Začalo to dobře

Zimbabwe bylo na začátku devadesátých let vzorem pro ostatní africké státy. Rostoucí zimbabwskou ekonomiku zastavily až pozemkové reformy z roku 2000 prezidenta Roberta Mugabeho. Ten vzal půdu bílým farmářům a dal ji válečným veteránům a svým příznivcům. To vedlo k poklesu produkce a následnému zdražení. „Mugabe pak udělal to nejjednodušší a zároveň nejhorší – začal tisknout peníze,“ připomenul Kohout.

Důsledkem byla zvyšující se inflace, která potraviny ve svém důsledku nijak nezlevnila. Prezident Mugabe tak začal kontrolovat ceny některých potravin, což vedlo k dalšímu snížení produkce. „Nedokážu odhadnout, jak dlouho se z toho Zibabwe bude dostávat, ale praxe z jiných zemí ukazuje, že po provedení potřebných změn se dostaví ekonomický růst celkem rychle,“ věří Kohout.

Podle databáze CIA Factbook klesá zimbabwská ekonomika tempem 6 procent ročně a produkt na obyvatele činí ročně 500 dolarů (pro srovnání v ČR je to 24.400 dolarů). Nezaměstnanost zde dosahuje 80 procent, dvě třetiny lidí žijí pod hranicí chudoby a veřejný dluh činí 200 procent HDP.

Sporné volby

Potřebné reformy by mohl nastartovat nový prezident. Představitel opozičního Hnutí za demokratickou změnu (MDC) Morgan Tsvangirai získal v prvním kole prezidentských voleb na konci března více hlasů než současný prezident Mugabe. Nezískal ale potřebných 50 procent, aby se stal novým prezidentem hned v prvním kole. To alespoň tvrdí oficiální výsledky. Druhé kolo prezidentské volby se má konat 27. června.

MDC vyzvalo sousední země k záchrannému regionálnímu summitu. Chce po nich, aby zaujali pevné stanovisko k současné situaci v zemi. Generální sekretář MDC Tendai Biti vyzval okolní státy, aby poslali do země mírové pozorovatele spolu s policií nebo armádou.

Zemi sužují násilnosti

„Chceme vyjádřit naše velké zklamání nad pohrdáním zimbabwským právem a vůli lidí,“ stěžoval si Biti na postup volební komise na konferenci v Jihoafrické republice (JAR). Ve svém projevu varoval Jihoafrickou rozvojovou komunitu (SADC) před násilnostmi, které se v jeho zemi dějí.

V průběhu březnových voleb přišlo o život 35 lidí a tisíce byly mučeny a nuceny opustit své domovy. Stovky domů byly spáleny. Organizace dohlížející nad průběhem voleb požadují po vládě oblečení, ubytování a jídlo pro své pozorovatele. Průběh březnových voleb sledovalo osm tisíc pozorovatelů, ale někteří z nich byli napadeni a jejich domovy byly vypáleny. Nové případy navíc přibývají každý den.

K situaci v Zimbabwe se pro Respekt.cz vyjádřilo i české ministerstvo zahraničních věcí. „Požádali jsme Radu pro lidská práva OSN o zvláštní zasedání k Zimbabwe. Za nepřípustné považujeme zastrašování opozice a jejích stoupenců ze strany vládnoucího režimu,“ sdělila Respektu.cz tisková mluvčí Zuzana Opletalová.

V roce 1980, když získalo Zimbabwe nezávislost, odpovídal jeden místní dolar tomu americkému. O necelých třicet let později má země rozvrácenou ekonomiku a pouze pětina dospívajících věří, že bude mít normální zaměstnání. Tři miliony lidí již opustily zemi a začaly nový život v JAR.