České silnice: stále drahé a se zpožděním

„Je dobře, že se tím chce zabývat. Tam je to skutečně zapotřebí,“ reagoval pro Respekt.cz ředitel Transparency International David Ondráčka na zprávu, že se NKÚ chystá opět zaměřit na české silnice. Právě v těchto dnech totiž Nejvyšší kontrolní úřad zahajuje svou kontrolní akci zaměřenou na financování oprav a údržby pozemních komunikací.

V rámci této akce bude pod drobnohledem ministerstvo dopravy, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Závěrečná zpráva bude hotova v květnu příštího roku. „Tyto instituce kontrolujeme v rámci různých akcí minimálně jednou ročně. K aktuální akci ale zatím nemůžeme zveřejňovat podrobnosti,“ uvedla pro Respekt.cz tisková mluvčí NKÚ Radka Burketová.

Intenzita kontrol odpovídá množství prostředků, které do dopravy plynou, ale i připomínkám, které NKÚ sledovaným institucím každoročně vytýká. V loňském roce například kontrolní úřad zveřejnil závěry kontroly finančních prostředků směřovaných na výstavbu některých pozemních komunikací a kontroloval také hospodaření ŘSD. Kontrolní úřad vytkl ředitelství chyby v rozpočtu, evidenci majetku nebo bezplatné používání služebních vozidel k soukromým účelům zaměstnanců.

85 procent případů

Nedostatky v evidenci majetku ŘSD přitom nebyly výjimečné. Kontrolní úřad našel pochybení u 85 procent případů, které kontroloval. Jeden příklad za všechny. Ředitelství prodalo v roce 2005 pozemek v Praze-Ruzyni za téměř tři miliony korun a přitom jej vůbec nemělo v účetnictví.

Veřejné zakázky zase rozdělovalo na několik dílčích, na které se vztahují mírnější legislativní pravidla. ŘSD se tehdy ve své tiskové zprávě odvolávalo na předchozí vedení a na „administrativní chyby“. Některé nedostatky ale přiznalo. „Přijali jsme řadu opatření. Návrhy těchto opatření předkládáme vždy ministerstvu dopravy, které je následně projedná na vládě,“ řekla k tomu Respektu.cz tisková mluvčí ŘSD Martina Vápeníková.

Ve své loňské kontrole výstavby pozemních komunikací si NKÚ zase stěžoval na nedostatečné společensko-ekonomické analýzy připravovaných projektů. To vedlo k podcenění nákladů, nedostatku hotovosti a zdržení staveb. Podle závěrečné zprávy se plánované náklady kontrolovaných staveb kvůli nedostatečné přípravě zvýšily o více než pětinu. Závěry kontrol tak zatím potvrzují všeobecnou představu, že české silnice se staví draze a se zpožděním. ŘSD se ale závěrů současné kontroly NKÚ neobává. „Jsme přesvědčeni, že tato kontrola neodhalí zásadní nedostatky v naší práci,“ tvrdí Vápeníková.

Malé pravomoci

Proč se tedy i přes opakované výtky NKÚ nic pořádného neděje? „NKÚ má obecně nízké pravomoci a jeho vliv na konkrétní změny je tak malý. V zahraničí přitom existují instituce, které mohou ukládat i sankce,“ tvrdí Ondráčka. „Situace u nás se mírně zlepšila v tom, že je vláda aspoň ochotná si prezidenta NKÚ vyslechnout a informovat ho o svém postupu.“ Samotný NKÚ pouze vytváří tlak přes média, aby jeho závěry nespadly pod stůl. Pokud má ale kontrolní úřad podezření ze spáchání trestného činu, podává trestní oznámení.

Opatření v oblasti řízení kontrolovaných institucí ale závisí na vládě a návrzích jednotlivých ministerstev. Vláda a ministerstva navíc nejsou na kontrolovaných osobách nezávislá. Naopak spadají pod ně, což může částečně snižovat razanci takových opatření. „Závěry NKÚ by neměly skončit pouze vztyčeným varovným prstem. Stát si jej platí a jeho závěry by tak měly být využity,“ upozorňuje Ondráčka.

Česko má podle Ondráčky dvojí problém. „Je tu problém jak s legislativou tak s „úřednickou kulturou“. Kam NKÚ přijde, tam vždy něco najde, protože ta pravidla jsou tak složitá, že nedopustit se nějaké administrativní chyby je prakticky nemožné.“ Daleko horší jsou ale podle něj systémové chyby, které vedou k plýtvání a zvyšování korupčních rizik.