0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Agenda17. 1. 20084 minuty

Brožová proti státní správě

Předsedkyně Nejvyššího soudu se obává koordinovaného postupu ministerstva financí a ministerstva spravedlnosti.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt

Předsedkyně Nejvyššího soudu (NS) Iva Brožová si stěžuje na postup státní správy, nadřízených orgánů – ministerstva spravedlnosti (MSp) a ministerstva financí (MF), že jí neodpustilo pokutu ve výši 40 milionů korun. Ministerstvo financí totiž po kontrole hospodaření v roce 2004 zjistilo, že NS porušil rozpočtovou kázeň při provádění dílčích rekonstrukcí budovy Nejvyššího soudu v roce 2002 a 2003. MF nyní požaduje vrátit 20 milionů korun, které byly při rekonstrukci budovy proinvestovány a dále vyměřilo pokutu dalších 20 milionů korun.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Brožová požádala ministerstvo financí o odpuštění platby, to ji rozhodnutím ministra Miroslava Kalouska (KDU-ČSL) 8. listopadu 2007 odmítlo. Předsedkyně soudu je překvapena a tvrdí, že „organizačním složkám v rámci resortu ministerstva spravedlnosti v období od 21.7. do 27.11. 2007 ministerstvo financí promíjelo za různá, i závažnější, pochybení odvody ve výši 98,53 procenta a penále ve výši 98,98 procenta“.

Ombudsman, bývalý předseda NS a bývalý ministr spravedlnosti Otakar Motejl nechtěl pro Respekt.cz hodnotit, zda je běžné, že ministerstvo spravedlnosti soudům pokuty odpouští. Žádná čísla nemá v tomto ohledu k dispozici.

Mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob pro Respekt.cz zdůraznil, že ministerstvo rozhoduje o odpuštění pokuty případ od případu. „Na tom mi vadí, že k tomu přistupuje (Brožová) jako, že to je samozřejmost. Na to není (odpuštění pokuty) žádný automatický nárok. Každý případ je jiný. Kdo jiný by měl dodržovat zákon, než Nejvyšší soud,“ ptá se Jakob. Z argumentace Brožové dovozuje, jakoby rovnou počítala s tím, že dojde k pochybení v hospodaření její instituce.

Mluvčí Finančního ředitelství v Brně Jan Odvářka Respektu.cz potvrdil, že finanční úřad postupuje vůči soukromým subjektům i státním institucím stejně. K prominutí daňového nedoplatku zákon stanovuje striktně dané podmínky. Daňový nedoplatek může správce daně prominout, pokud by vymáhání nedoplatku vedlo k hospodářskému zániku dlužníka.

Brožová dále čelí kárné žalobě od ministerstva spravedlnosti kvůli špatnému hospodaření. Ministr Jiří Pospíšil (ODS) jí vyčítá, že MSp o rozhodnutí MF neinformovalo včas. Dokládá to dopisem tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Němce (US). (Kopii dopisu zveřejnilo MSp ZDE)

Mluvčí MSp Zuzana Kuncová na dotaz redakce Respekt.cz uvedla, že by včasné informování Brožové nevedlo k současnému vyostření situace. "V případě neprodlené informace mohlo ministerstvo realizovat kroky v oblasti rozpočtu a rozpočtové politiky ještě v roce 2007. Mohly se hledat úspory na NS a restriktivní rozpočtovou politikou získat prostředky na úkor ostatních justičních i vězeňských složek v části provozních prostředků. Při tvorbě rozpočtu pro rok 2008 (tj. do 15.9.2007) existoval prostor pro získání a saturaci potřebné výše prostředků, na jejichž základě by NS v Brně splnil své závazky, aniž by to bylo na úkor ostatních resortních složek státu."

NS však tvrdí, že o výměru bylo ministerstvo spravedlnosti informováno. „V žádném případě se ze strany Nejvyššího soudu nejednalo o zatajení. Ministerstvo spravedlnosti bylo informováno již v rámci následné kontroly o odstranění nedostatků, kterou provedlo ve dnech od 12. září do 21. září již roku 2005, kde dokonce konstatovalo, že opatření přijatá předsedkyní Nejvyššího soudu byla adekvátní.“ Soud zdůrazňuje administrativní pochybení v tom smyslu, že pouze neinformovalo včas o investici.

Brožová následně na Kalouska 10. ledna 2008 podala u pražského městského soudu správní žalobu, kvůli porušení zásady předvídatelnosti a rovnosti před zákonem, porušení principu proporcionality a kvůli porušení zákazu libovůle a zásady nezávislosti moci soudní v jejich materiálních aspektech.

Podle tiskového mluvčího NS Pavla Knötiga se „jednalo se o zcela nepředvídatelné rozhodnutí v rámci zřejmě koordinované akce proti předsedkyni Nejvyššího soudu“.

Problémy Ivy Brožové se datují od sporu se současným prezidentem Václavem Klausem. Klaus Brožovou v únoru 2006 odvolal na doporučení ministra Němce.

Němec tvrdil, že verdikty NS nesjednocují judikaturu nižších soudů. Klaus však v odvolání konkrétní důvody neuvedl. Brožová se odvolala k Ústavnímu soudu (ÚS), který jí vyhověl. Podle ÚS místopředsedové a předsedové soudů, které do funkcí jmenuje prezident, mohou být odvoláni pouze v rámci řízení před kárným soudem. Klaus následně varoval před „soudcovským korporativismem“.

Více o situaci na Nejvyšším soudu čtěte v Respektu 4/2008, který vyjde 21. ledna.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].