Blahobytný venkov

Ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) představil vizi, jak by v budoucnu měl vypadat venkov. Blahobytní spokojení farmáři v malebné krajině s mnoha krajinotvornými prvky, jejichž děti se nebudou stěhovat do měst. Alespoň tak by to mohlo vypadat podle představené reformy zemědělství, kterou osobně podpořil i jeho nadřízený Mirek Topolánek, který si kousek za Prahou na soukromé farmě vyzkoušel řídit traktor.

Podle oficiálních materiálů ministerstva se jedná o čtyři základní pilíře v rámci hesla „Venkov, nejlepší místo pro život i podnikání“. Zvýšení kvality života na venkově, zvýšení konkurenceschopnosti a snížení byrokracie, narovnání vlastnických vztahů a liberální zemědělská politika EU.

Ministerstvo se zároveň zavázalo k tomu, že nebude podléhat „nesystémovým požadavkům“ agrární lobby. Agrární analytik Petr Havel hodnotí Gandalovičovy snahy opatrně. „Pozdě, ale přece. K naplnění reformy je potřeba jisté politické statečnosti,“ zdůraznil pro Respekt.cz Havel. Hlavním problémem současného zemědělství je podle něj to, že uživatelská práva převažují před vlastnickými. „To, že nájemci jsou nad vlastníky, to znamená, že Česká republika nepatří do vyspělého světa,“ povzdechl si.

Zátěž z minulosti

Závažnou částí reformy je narovnání vlastnických vztahů mezi jednotlivými subjekty. Ministerstvo hodlá prosadit zákon, který má umožnit vrácení majetku za 12 miliard korun těm, kteří mají podíly v transformovaných zemědělských podnicích. Podle ministerstva se jedná o sto tisíc lidí. Havel tvrdí, že odhady ministerstva jsou podhodnocené, domnívá se, že se může jednat až o 400 tisíc lidí a částku přesahující 100 miliard korun. Podle ministerstva by se měly vypořádat veškeré majetkové nároky do roku 2011.

Problém vznikl v devadesátých letech, když se odstátněná zemědělská družstva (v roce 1992) transformovala na obchodní společnosti, které následně neuznaly nástupnictví k majetkovému narovnání. Původní družstevníci se tak ani po 18 letech majetkového narovnání nedočkali. Mnoho vlastníků již umřelo, spousta jich bylo otráveno polistopadovým vývojem a na majetkové vyrovnání rezignovali, tvrdí Havel.

„Není potřeba nového zákona. Stačilo by, kdyby policie, soudy a správci konkurzních podstat pracovali jak mají,“ zdůraznil.

Privatizace

Dalším záměrem ministerstva je privatizace podniků, které „neplní veřejnou funkci“. Mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček pro Respekt.cz vysvětlil, že se jedná o podniky, které spravuje ministerstvo. Nejznámější je budějovický pivovar Budvar. „Spekulovalo se i o lesích, to je zatím předčasné,“ řekl Vorlíček. Budvar se bude měnit ze státního podniku na akciovou společnost, ve které bude mít stát majoritní podíl, který v budoucnu prodá.

Rozvoj venkova

Předseda nevládního Spolku pro obnovu venkova Eduard Kavala ocenil, že ministr Gandalovič vůbec slovo „venkov“ začal ve svých záměrech používat. Podle něj je největším problémem současného venkova stav infrastruktury. Obce by měly získávat větší podíl z výběru daní. „Venkov musí mít vlastní ekonomickou základnu,“ řekl Kavala pro Respekt.cz. Kritizoval i využívání dotačních fondů z Bruselu. Peníze by se měly využívat hlavně na větší projekty, jako jsou čističky a kanalizace, než na menší projekty, které pak vypadají ve statistikách lépe. „Ministr Gandalovič by neměl lakovat současnost na růžovo,“ zdůraznil Kavala.

„Když nebude na venkově elementární spravedlnost, tak do toho mladí lidé nepůjdou,“ je přesvědčen Havel s poukazem na to, že mnohde na venkově stále tahají za nitky "bývalí jezeďáci."

Rodinné farmy

Rodinných farem je v ČR několik tisíc. Podílejí se však na celkové produkci potravin asi z jedné čtvrtiny. Podle Havla to je stále málo. „Polistopadový vývoj bránil rozvoji rodinných farem. Nebýt Bohumila Kubáta z ODA (ministr zemědělství ČR v letech 1990 až 92), tak by rodinné farmy ani nebyly.“

Společná zemědělská politika

Ministerstvo slibuje, že během našeho předsednictví Unii bude prosazovat liberalizaci zemědělské politiky. Problémem však je, že předsednictví ČR předchází předsednictví Francie, která zatím jakékoliv snahy o změnu zemědělské politiky blokovala. „Rostoucí globální poptávka a biopaliva od loňského roku zásadně mění situaci na trhu s potravinami,“ řekl Havel.

Podle něj současný systém kvót v Evropě je překonán, protože od loňského roku nadprodukce potravin neexistuje. „Reálné příjmy ze zemědělství v České republice rostly téměř nejvíce v rámci celé EU,“ odmítá ministerstvo kritiku zemědělské lobby, že po vstupu čeští zemědělci utrpěli.

Farmáři by se měli podle Havla orientovat spíše na zpracovatelský sektor a běžné zemědělské plodiny nechat pěstovat v rozvojovém světe, kde jsou stejně pro pěstování příhodnější klimatické podmínky. Měla by se omezit především bruselská byrokracie, míní. „Od roku 2013, kdy Světová obchodní organizace bude snižovat cla, bude evropské zemědělství nekonkurenceschopné, pokud se nezmění,“ dodal. Jako příklad uvedl třtinový cukr, který by se v Unii mohl prodávat za šest korun kilo, ale je na něj uvaleno clo ve výši 285 procent. „Mnoho zemědělců po roce 2013 skončí.“