Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Externí hlasy

Zrušme Hovory z Lán

Způsob, jímž v Českém rozhlase mluvil, je nepřijatelný nejen vzhledem k prostředí, ale především k jeho funkci

My jsme si nezvolili Zemana, Orbána ani Fica • Autor: Karel Cudlín
My jsme si nezvolili Zemana, Orbána ani Fica • Autor: Karel Cudlín

Děje se něco svým způsobem nečekaného. Jen během pondělního dopoledne přišla Radě pro rozhlasové a televizní vysílání víc než stovka stížností občanů, rozlícených prezidentovým sprosťačením v živém vysílání pořadu Hovory z Lán. Nebývalá lavina podnětů, svědčí o tom, že značné části veřejnosti (a zřejmě nepůjde jen o „zběsilou pražskou kavárnu“) záleží na tom, aby tentokrát nezůstala Zemanova vulgární exhibice bez následků. 

Jak by ale měl veřejnoprávní rozhlas reagovat? Vedení Českého rozhlasu sdělilo, že relace Hovory z Lán, jak ji posluchači znají, se bude i nadále vysílat. „V komunikaci s prezidentskou kanceláří se nicméně k poslednímu vysílání Hovorů z Lán vrátíme,“ říká mluvčí ČRo Jiří Hošna. Naděje, že by zrovna probírání nedělního skandálu v Lánech, pohnulo Miloše Zemana ke změně chování a přineslo jistotu, že se něco takového nebude opakovat, je ovšem mizivá.

Na Hradě přituhuje 

Český rozhlas má však jednu významnou zbraň. Etický kodex, který by měl coby médium veřejné služby dodržovat zvlášť úzkostlivě. V něm stojí: „Pokud je to proveditelné, nepřipustí Český rozhlas k účasti na živém vysílání osobu, u které je důvodné předpokládat, že by se mohla chovat urážlivě, vulgárně nebo je pod vlivem alkoholu či omamných prostředků.“

Otázka tedy zní, zda je u Miloše Zemana „důvodné předpokládat, že se bude chovat urážlivě, vulgárně….“ Vlastně bychom se mohli spokojit s konstatováním, že urážení protivníků, včetně nebývalých hrubostí, je u Zemana běžné a postupně nabývá na intenzitě, zhruba od doby bujarých spanilých jízd s Miroslavem Šloufem ve volebním autobuse Zemák. Tehdy vyrukoval s perlami typu, že se legitimace ČSSD budou vázat do kůže občanských demokratů.

Teď však na Hradě notně přituhuje. Prezident vztekle a s nejvyšší mírou hrubosti reagoval na oprávněnou kritiku, že jako demokratický státník zcela selhal při návštěvě Číny a na výhrady k některým vyznamenaným na Hradě. Což konečně potvrdil i mluvčí Hradu Jiří Ovčáček, když vysvětloval, že prezident jen expresivně reagoval na to, že jeho důstojné akty v Číně i na Hradě, byly zneváženy odpůrci, kteří v prezidentské volbě podporovali jeho protikandidáta.

Možná bychom se dočkali toho, že v případě dalšího vyhrocení situace, by se v boji o rozhlas postavila veřejnost na stranu média s rozhodností, jakou si pamatujeme z dob televizní krize.

Ještě syrověji to vyjádřil Zemanův blízký spojenec Jan Veleba, senátor a předseda Strany práv občanů, která ještě donedávna nesla přídomek zemanovci: „Domnívám se, že jde o důsledek mediální štvanice na pana prezidenta, která zde nemá obdoby. Ze strany pana prezidenta se jedná o jistý druh obrany.“

Ten jistý druh obrany ale dobře známe. Pokud Miloš Zeman cítí, že by mohl ztratit půdu pod nohama, vždy se brání žlučovitým protiútokem, nehoráznou lží, bezskrupulózním zostuzením protivníka. A nyní již - jak to předvedl v Hovorech z Lán - i erupcí sprostoty, která vyráží dech.

Kritika prezidentových odpůrců ovšem neutichne. Dost důvodů k ní jistě najdou například při jeho plánované cestě do Ruska. Kdykoliv příště se tak můžeme dočkat dalších nevábných představení. Namísto aby Zeman znemožnil - jak říká - „lumpenkavárnu,“ spíš ještě popudil proti sobě nemalou část veřejnosti, která nechápe, proč by měla být z prezidentských úst vystavována proudu tak nehorázných hrubostí.

Jak odpovíme třeťákovi?

Zřejmě s nejlapidárnějším vystižením neblahých důsledků Zemanova počínání nepřišel politik, ale jazykový vědec Jiří Kraus z Univerzity Karlovy, který v televizním rozhovoru s Danielou Drtinovou na Aktuálně.cz nastínil průzračný problém: Jak teď odpovědět třeťákovi, který na napomenutí, že užívá sprostá slova, odpoví: A proč bych je nemohl užívat, když tak mluví hlava státu? 

Existují tedy pádné důvody, aby Český rozhlas na základě svého etického kodexu pořad Hovory z Lán zrušil. Takovým zásadním a srozumitelným rozhodnutím by médium veřejné služby dalo najevo, že nehodlá přispívat k tomu, aby nejvyšší představitel státu zneužíval glorioly lánského zámku zosobňujícího masarykovské i havlovské tradice k úmyslně vyhroceným reakcím, při nichž se vyjadřuje způsobem, který je nepřijatelný nejen vzhledem k prostředí, ale především k jeho funkci.

Zároveň lze chápat, že vedení Českého rozhlasu se nežene do rozhodnutí, jež by bylo v našich poměrech dost netradičním a odvážným činem. Okamžitě by se totiž stalo terčem nepotlačitelné pomstychtivosti, která určuje kroky tohoto prezidenta. Ale možná bychom se také dočkali toho, že v případě dalšího vyhrocení situace, by se v boji o rozhlas postavila veřejnost na stranu média s rozhodností, jakou si pamatujeme z dob televizní krize.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].