Panama Papers: Jsme teprve na začátku

1. Jeden z největších úniků informací, jenž vešel ve známost jako Panama Papers, je zatím třeba brát s chladnou hlavou. Fakt, že se někdo objeví v „leaklých“ materiálech společnosti Mossack Fonseca, která bohatým, vlivným a mocným lidem po celém světě pomáhala po desetiletí ukrývat peníze v daňových rájích, se ještě nerovná tomu, že všichni z nich páchali zločin.
2. Řada případů je samozřejmě znepokojivých - jako detailně zmapovaný případ obohacování se rodiny ruského prezidenta Vladimira Putina. Díky dokumentům a práci investigativních novinářů jsme se dozvěděli, že v zahraničí ukrývá dvě miliardy dolarů, a přes které lidi a jakým způsobem peníze vyvádí. Ne každý případ je ale totožný.
3. Faktem je, že právě kauza Putinových miliard ukazuje, jak důležité je, když při pátrání pracuje více zkušených investigativních novinářů najednou, aniž k sobě cítí nepřekonatelnou rivalitu.
4. V Česku jsme zatím v odkrývání na začátku. Dílem proto, že do systému vidí jen České centrum pro investigativní žurnalistiku, což je zároveň vzhledem k jeho velikosti a možnostem limitující - jakkoliv je třeba ho pochválit za nasazení a schopnost si přístup jako první před časem zajistit. Jestliže odkrývání zůstane jen na něm a nevznikne tu tým více novinářů a právníků pracujících na věci, bude to škoda, protože se zastavíme na půli cesty.
5. Co přesně je v desítkách tisíc dokumentů, které se vážou k tuzemsku, není dosud jasné. Byla sice zveřejněna konkrétní jména, ale bez bližších podrobností; takže z věci nelze zatím nic moc vyvozovat.
6. Klíčové bude, jak světové společenství zareaguje na další fungování daňových rájů. Jestli by k něčemu kauza Panama Papers měla vést, pak k jejich maximálnímu omezování.

Panama Papers:  Obrovský balík jedenácti milionů dokumentů uniklých z panamské právní firmy Mossack Fonseca (a mapujících čtyřicet let činnosti této společnosti) odhaluje pochybné jednání více než sedmdesátky současných i bývalých hlav států, které využily offshorových společností a daňových rájů k vlastnímu obohacení – k praní peněz a vyhýbání se daním. Na seznamu prominentů figuruje ukrajinský prezident Petro Porošenko či islandský premiér Sigmundur Gunnlaugsson.

Velká pozornost je ve světových médiích věnovaná té části dokumentů, které ukazují, že si blízcí spolupracovníci ruského prezidenta Vladimíra Putina vydělali a na zahraniční účty uložili miliony dolarů (celkem má jít až o dvě miliardy) - a tyto peníze získali z obchodů, k nimž byla zjevně nutná prezidentova „asistence“.  Dokumenty poskytl zatím neznámý zdroj z nitra firmy německému listu Süddeutsche Zeitung, který se pak o tuto „nálož“ podělil s Mezinárodním konsorciem investigativních novinářů (ICIJ) - a skrze něj pak listiny analyzovaly bezmála čtyři stovky novinářů z více než stovky zemí.

Část dokumentů – čtvrt milionu - se týká také Čechů, jak informuje český zástupce v ICIJ, České centrum pro investigativní žurnalistiku, a figurují na nich lidé „stíhaní i odsouzení za finanční kriminalitu, lidé napojení na politické kmotry, obchodníci s diamanty nebo lidé spojovaní s největšími korupčními a privatizačními skandály posledních let“.