Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika Diagnóza

Babiš věděl, že se chystá změna pravomoci parlamentu. Metnarovi zadal předložení návrhu

Premiér tvrdí, že nevěděl o kontroverzním materiálu připravovaném ministerstvem obrany

European Parliament election in Czech Republic
Andrej Babiš • Autor: Profimedia, TEMP EPA

Když ministr obrany za ANO přišel s nápadem, aby vláda a premiér v budoucnu získali pravomoc řídit v době krize zemi bez parlamentu, Andrej Babiš záhy po kritice médií prohlásil, že o této věci nevěděl, a řekl, že kabinet návrh projednávat nebude. Z dalšího zjištění Aktuálně.cz a Respektu však plyne, že Babiš v usnesení ze začátku března Metnarovi sám uložil, aby tento materiál vládě předložil. Redakce má dokument s podpisem premiéra k dispozici.

„Absolutně s tím nesouhlasím, zastavil jsem to a projednávat to SAMOZŘEJMĚ nebudeme. Nevím, proč teď ministerstvo obrany vytáhlo dokument, který jim zadala vláda už v roce 2015. Tohle se kolegům fakt nepovedlo,“ napsal premiér Babiš v úterý dopoledne na svůj twitterový účet. Těmito slovy odmítl návrh ministra Metnara, který vládě v pondělí uprostřed nouzového stavu předložil zprávu, z níž plyne, že je třeba vládě a premiérovi přisoudit pravomoc, aby mohli zemi v době krize řídit sami.

Reklama
Reklama

Předseda vlády svým prohlášením reagoval na zjištění týdeníku Respekt a webu Aktuálně.cz, že v případě neakceschopného parlamentu by krizové rozhodování přešlo na vládu. A kdyby byl nefunkční i kabinet, rozhodoval by jen premiér. Vyplývá to z dokumentů, které ministerstvo obrany nahrálo do vládního systému a které mají redakce k dispozici. Z veřejného vyjádření premiéra Babiše se zdá, že byl postaven před hotovou věc. Skutečnost je však jiná.

Kdo řídil schůzi

„Vážený pane předsedo vlády, v návaznosti na usnesení Bezpečnostní rady státu ze dne 2. března 2020 č. 5 předkládám na jednání vlády materiál "Zpráva o plnění neuzavřených úkolů vyplývajících z optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky“ a žádám Vás o jeho zařazení do části C programu schůzce vlády," napsal ministr obrany Metnar Babišovi 30. března.

Právě pod krkolomným názvem „zpráva o plnění neuzavřených úkolů…“ je popsána klíčová změna možného posílení vlády. Metnar se přitom odvolal na usnesení Bezpečnostní rady státu ze začátku března. Šlo o zasedání silových ministrů a zástupců bezpečnostní komunity, kde se věc probírala. Přítomen byl podle oficiálních dokumentů i premiér. Dokládá to záznam z jednání schůzce Bezpečnostní rady státu, v němž je uvedeno, že schůzi BRS „řídil předseda vlády a předseda BRS Ing. Andrej Babiš“.

Snímek obrazovky 2020-03-31 v 17.14.39

A výstup byl jasný: „Bezpečnostní rada státu ukládá ministru obrany předložit materiál na schůzi vlády,“ říká usnesení, která Babiš jako předseda rady podepsal. I tento dokument redakce mají k dispozici. Posílení pravomocí vlády se řešilo jako poslední bod. „BRS projednala materiál předložený ministrem obrany a přijala ho,“ stojí v usnesení. V jaké podobě rada řešila posílení pravomocí vlády, už ze zápisu nevyplývá.

Babiš tedy věděl, že ministerstvo obrany na citlivém tématu pracuje. Na otázku, proč premiér říká nyní opak, ministr Metnar přes svého mluvčího Jana Pejška konkrétně neodpověděl. Odepsal jen, že zpracování úvahové zprávy vyplývá z rozhodnutí vlády v roce 2015. „Původní termín zpracování byl říjen 2019, nestíhali jsme, proto byl prodloužen na konec března. Tento termín byl splněn a materiál odeslán, což je vzhledem k situaci nešťastná časová souslednost,“ reagoval přes mluvčího Metnar. Zároveň odmítl, že se na bezpečnostní radě téma v diskusi rozebíralo.

Sám premiér odmítl komentovat, zda se možné posílení pravomocí exekutivy na bezpečnostní radě projednávalo s jeho vědomím. Návrh, který měl jít na vládu, nebyl ještě v paragrafovaném znění, šlo o informativní předkládací zprávu.

Definice neodkladné situace

V předkládací zprávě k úpravě se píše, „že v neodkladných situacích, za nichž by se nemohl/nestihl sejít Parlament České republiky, by mohl být vyhlášen stav ohrožení státu: vládou na návrh předsedy vlády, přičemž Parlament České republiky by toto rozhodnutí při nejbližší příležitosti potvrdil nebo zrušil;  v případě okolností opravňujících k vyhlášení stavu ohrožení státu by v neodkladné situaci tento stav mohl vyhlásit také předseda vlády, přičemž vláda by jeho rozhodnutí musela do 48 hodin schválit a Parlament České republiky by jej potvrdil nebo zrušil s konečnou platností na nejbližší schůzi“.

Čtte také: Metnar navrhuje možné posílení vlády na úkor parlamentu v době krize

Co přesně je neodkladná situace, to se již v dokumentech nespecifikuje. Metnar se odvolává na to, že věc předkládá na základě usnesení vlády z prosince 2015. V té době zemi vedl Bohuslav Sobotka a Andrej Babiš byl ministrem financí. Bezpečnostní rada státu změnu projednávala deset dní před tím, než premiér se svými ministry vyhlásil nouzový stav. Připomínkové řízení, v němž by se k návrhu mohla vyjádřit ministerstva a další instituce, Metnar navrhoval nahradit projednáním opět na schůzi Bezpečnostní rady státu kvůli „povaze a citlivosti předkládaného materiálu“.

Předložení návrhu po jeho zveřejnění tvrdě začala kritizovat opozice. „I v případech, kdy se nemůže scházet Poslanecká sněmovna jako celek, stále existují varianty, kdy jejím jménem může vystupovat volený orgán Sněmovny. Podobně jako v případě evropské legislativy rozhoduje Výbor pro evropské záležitosti jménem celé Sněmovny, může jí v době krize zastoupit výbor s patřičnou odborností. Ostatně tuto variantu připouští i samotný materiál ministerstva obrany. Tu však bez dalšího odůvodnění v materiálu zavrhuje a vydává se pouze cestou posílení vlády,“ uvedl změnu místopředseda opozičních Pirátů Vojtěch Pikal, který na návrh upozornil. S tím ovšem nesouhlasí ústavní právníci, kteří na tvorbě zákona spolupracovali, třeba Jan Kudrna.

Snímek obrazovky 2020-03-31 v 15.35.37

Podle Pikala i dalších členů opozice ovšem poslanci prokázali už v minulých týdnech, že jsou schopni se scházet i v omezeném počtu a v provizorních podmínkách. Někteří zástupci opozice dokonce vyzvali Metnara k rezignaci. Představitelé TOP 09 a STAN přirovnali návrh k aktuálnímu dění v Maďarsku, které přijalo kontroverzní zákon, jenž podle kritiků vládě umožňuje bez přesného časového vymezení řídit zemi v době nouzového stavu pomocí dekretů a dává jí větší kontrolu nad novináři.

Proti se postavili i mnozí senátoři. „Neumím si představit, že by obdobný návrh prošel Senátem. Senát osekávání svobod a nedemokratickou dělbu moci určitě nepřipustí,“ uvedl předseda nepočetnější senátorské frakce STAN a TOP 09 Petr Holeček.

Nevhodný způsob

Ministerstvo obrany zdůrazňuje, že navrhovaná změna by vyžadovala přijetí novely ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, kterou by musela schválit třípětinová většina všech poslanců a třípětinová většina přítomných senátorů. Ani v jedné z komor parlamentu přitom současná vláda Andreje Babiše takovou podporou nedisponuje. Podle Metnara je třeba o návrhu ještě rozsáhle diskutovat.

Debata o tom, kdo by měl převzít moc, kdyby se Parlament nemohl z nějakého důvodu sejít, se v akademických kruzích vede zhruba od roku 2000. První vládní usnesení se tohoto tématu dotklo v roce 2005, jednalo se o reakci na povodně. Žádný ministr však tuto otázku konkrétně nezpracoval; zvedl ji až v roce 2018 ministr Metnar, který k tomu svolal odbornou komisi složenou z ústavních právníků.

Ti přišli se třemi možnostmi řešení: že by v případě ohrožení rozhodoval podobně jako za první republiky tzv. miniparlament, menší těleso, které by kopírovalo volené parlamentní zastoupení. Druhou variantou bylo, že by kroky ministrů posvěcoval prezident a následně, až by to bylo možné, i parlament. Třetí pak byla ta, kterou právní experti preferovali a pro niž se rozhodlo ministerstvo obrany.

Ministr Metnar ve středu ráno uvedl, že způsob, jakým byl materiál předložen, nebyl vhodný a že posílení vlády a premiéra na úkor parlamentu se teď - v době již vyhlášeného nouzového stavu - nebude řešit. „Přiznávám, že načasování vložení doporučujícího úvahového dokumentu do vládního systému bylo nešťastné, rozhodně nechci v dané situaci oslabovat moc Poslanecké sněmovny! Pokud by v budoucnu k něčemu mělo dojít, musí k tomu být široká politická shoda!“ napsal Metnar na svém twitterovém účtu.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte