středa 22. 2. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

V úterý se na půdě Poslanecké sněmovny konala debata k novele zákona o ochraně přírody a krajiny. Očekávaný projev pronesl prezident Zeman, který po prostudování „ne desítek, ba ani stovek, nýbrž tisíců stránek“ týkajících se situace v Národním parku Šumava shledal vhodnější senátní úpravu, jež by měla být odolnější proti vzniku pouští či „hnědého Mordoru,” jak sám říká. Sněmovní „mordorovou” verzi naopak prosazuje ministr životního prostředí Brabec, který se s prezidentem v tomto případě „hodně neshodne“. Emoce jsou tedy patřičně vyhroceny, jaký je však reálný obsah obou variant?

Poslanecký návrh

V červnu 2015 vláda předložila novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Jako obvykle byly hlasy na obou stranách barikády velmi silné. Na sklonku roku 2016 návrh Poslaneckou sněmovnou prošel a postoupil do Senátu.

A co vlastně v poslaneckém návrhu stojí? Hlavní novinkou je podrobné vymezení (.docx, str. 19–34) a úprava (.docx, str. 2) všech českých národních parků, tj. Českého Švýcarska, Krkonoš, Podyjí a Šumavy. Novela dále nově stanovuje (.docx, str. 1) ochranu národních parků jako jedno z poslání těchto chráněných míst.

Další novinkou je vytvoření tzv. klidových území uvnitř národních parků (.docx, str. 5), kam bude omezený vstup osob. Až na výjimky zde bude zakázáno pohybovat se mimo vyhrazené cesty nebo trasy. Mění se i členění národních parků na čtyři zákonem stanovené zóny (.docx, str. 6). Projednávání změn těchto zón by bylo možné až 15 let po jejich vytvoření, či po jejich poslední úpravě (tzv. moratorium).

Reklama
Reklama

Senátní návrh

Po postoupení Poslaneckou sněmovnou v prosinci 2016 se k vládnímu návrhu vyjádřila i druhá komora Parlamentu. Výsledkem je 40 bodů měnících úpravu vzešlou z Poslanecké sněmovny, které se však dočkaly silné kritiky.

Nejvíce kritizovanou změnou se stala úprava § 15, jež namísto cíle ochrany národních parků podporuje udržitelný rozvoj obcí a krajů, na jejichž území se národní parky nacházejí (.docx, str. 2, bod 2).

Další problematická část upravuje možnost vytvoření klidových území jen ve dvou nejchráněnějších zónách (.docx, str. 3, bod 9). A co se v Senátu stalo s vychvalovaným zavedením patnáctiletého moratoria? Prostě se zrušilo (.docx, str. 4, bod 21).

Poslední kontroverzní oblastí je posílení rolí obcí a krajů, neboť by právo konzultovat zásadní otázky příslušného národního parku měli mít jen zástupci (.docx, str. 5, bod 31) právě těchto dvou samosprávných jednotek. Pokud by se výsledky obcím a krajům nelíbily, mohly by předložit svoje námitky (.docx, str. 5, bod 32), o kterých by pak rozhodovalo ministerstvo životního prostředí.

A co bude dál?

Jednání Poslanecké sněmovny ohledně pozměňovacích návrhů vrácených Senátem v úterý nepřineslo žádné rozhodnutí. K úlevě ministra Brabce již  sněmovní verzi přislíbily podporu poslanecké kluby ANO, KDU-ČSL, TOP 09 a Úsvitu. Zda se však splní prezidentova prognóza a dočkáme se přeměny hory Plechý na Horu osudu je otázkou budoucnosti.

Autory dnešního textu jsou Michael Koževnikov a Tereza Stříteská.

Komentář: Vyschl pramen Vltavy a nezachrání ho ani dotace

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Jak je to doopravdy s trestnou činností imigrantů v zemi, která jim otevřela náruč víc než kdokoli jiný? To zkoumá deník Washington Post. Debatu po svém otevřel americký prezident Donald Trump: minulý pátek v televizním pořadu řekl, že migrační vlna ve Švédsku způsobila prudký nárůst násilí a zločinu. Jak už to bývá, ve svém argumentování se opíral o pochybný informační zdroj.

Švédští experti na kriminalitu záhy Trumpova tvrzení rázně odmítli. Například Felipe Estrada, profesor kriminologie ze Stockholmské univerzity, americkému deníku řekl, že trestná činnost v zemi v posledních letech celkově klesá. A pokles se týká i případů zabití a napadení, tedy nejzávažnějších zločinů.

Reklama
Reklama

Jenže jakoby naschvál, hned dva dny po Trumpově vystoupení došlo na předměstí Stockholmu k výtržnostem, a to ve čtvrti obývané převážně migranty. Co se zhruba stalo: Ve čtvrti Rinkeby na severu města se švédská policie snažila zatknout muže podezřelého z obchodu s drogami. Po příjezdu se z dosud nezjištěných důvodů začali na místě srocovat mladí lidé. Shromážděný dav zapálil několik aut, zničil několik výloh obchodů a házel kameny na policisty. Její mluvčí řekl švédskému listu Dagens Nyheter, že policisté zatkli jednoho muže za vandalismus. S tím, že podobné věci se nestávají často a akci označil za politováníhodnou. V Rinkeby došlo k podobným výtržnostem v letech 2010 a 2013, píší noviny.

Švédský list Dagens Nyheter si poté dal tu práci a analyzoval kriminální statistiky z období října 2015 až ledna 2016, kdy do země přišlo nejvíce uprchlíků. Novináři zjistili, že uprchlíci jsou zodpovědní za pouhé jedno procento trestných činů. Zjistili ovšem také, že ani Švédové těmto statistikám příliš nevěří anebo o nich nevědí. 46 procent Švédů si naopak myslí, že uprchlíci ve Švédsku se dopouštějí většího počtu trestných činů než jiné skupiny. Vyplývá to z analýzy Pew Research Center.

The Washington Post uzavírá příspěvek názorem experta na mezikulturální dialog Henrika Selina, který připouští, že u migrantů existuje vyšší riziko nezaměstnanosti, vyloučení a problémů souvisejících s trestnou činností. Ale zároveň dodává, že Švédské otevření náruči migrantům z válečných zemí bylo celkově úspěchem.

Reklama
Reklama