pondělí 5. 9. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Video: Podle WWF už panda velká není akutně ohroženým druhem. Za deset let (od roku 204 do roku 2014) stoupla její populace o 17 procent a označení tak bylo sníženo z ohrožené na zranitelné. Do první kategorie naopak přibyla gorila východní: její počet se snížil za dvacet let o 70 procent.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

V odvěkém sporu, jestli je lepší žít ve městě, nebo na vesnici, měli venkované vždy jeden nezpochybnitelný argument ve prospěch životě v přírodě – dýchají čerstvý vzduch. O tuhle jistotu je ale možná brzy připraví holandští vědci.

Jmenovitě epidemioložka Lidwien Smit z univerzity v Utrechtu. Ta zkoumala vzduch v okolí míst s vysokou koncentrací kravínů, vepřínů a drůbežáren. Tématem se zabývala déle než rok ve studii placené nizozemskou vládou. A zjistila, že v těchto místech je vzduch stejný, někdy dokonce horší než v centrech měst, která jsou plná aut.

Reklama
Reklama

„Nejvíce úmrtí souvisejících se znečištěním vzduchu způsobuje zemědělství - a nikdo přesně neví proč,“ řekla Smit deníku Financial Times. Zejména na intenzivní hospodářství by se měla vztahovat nejpřísnější emisní pravidla, soudí vědkyně. Její studie je jednou z prvních, která zkoumá zdraví obyvatel žijících v blízkosti farem.

Jedním z hlavních viníků je amoniak neboli čpavek, jenž se uvolňuje ze zvířecí moči a trusu. Když se v atmosféře spojí s dalšími prvky, vznikne oblak složený z mikroskopických částic, které jsou tak malé, že je lze vdechnout a které pak mají vliv na plíce a srdce. Asi 94 procent emisí čpavku pochází právě ze zemědělství.

Doktorka Smit a její tým testovala asi 2500 dospělých obyvatel venkova v jihovýchodním Holandsku, kde lidé žijí relativně blízko velkých hospodářských farem. Na území žije asi milion lidí a šest milionů prasat. Testovaní lidé měli dýchat zhluboka, aby bylo možné změřit, jak jim fungují plíce.

Po zohlednění věku či toho, zda osoba kouří, vědci zjistili, že plíce lidí žijících v kilometrové blízkosti patnácti a více farem fungují o pět procent hůř než plíce lidí, kteří žijí od farem dál. To se může zdát jako zanedbatelný rozdíl, ale podle Smit je to důležitá anomálie. Celá studie má být prezentována tento týden na kongresu European Respiratory Society v Londýně.

Reklama
Reklama