úterý 1. 8. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

„Je to diktatura!“ křičí žena na videu, které se v úterý nad ránem objevilo na internetu. Policie na něm násilím odvádí Antonia Ledezma, jednoho ze dvou venezuelských opozičních vůdců, kteří byli té noci zatčeni. Další krok prezidenta Nicoláse Madura proti režimním  oponentům následuje po kontroverzních nedělních volbách, ve kterých se vybírali delegáti do nového ústavodárného orgánu, jenž dává jeho vládnoucí straně prakticky neomezenou moc. Voliči totiž mohli vybírat jen ze seznamu kandidátů, kteří byli až podezřele blízcí současné hlavě státu - a k tomu, zda si přejí měnit ústavní pořádky, se nemohli vyjádřit vůbec.

Ještě před půl rokem byla opozice ve Venezuele na vzestupu, získala velký počet křesel v Národním shromáždění a brousila si zuby i na prezidentské volby v roce 2018. Tou dobou ale Vrchní soud postupně přebrali Madurovi lidé a soudci začali měnit a rušit zákony, které prezidentovi odporovaly nebo se mu nehodily.  V březnu pak Vrchní soud odebral Národnímu shromáždění legislativní pravomoc; toto rozhodnutí však vyvolalo obrovské rozhořčení ve Venezuele i ve světě a bylo brzy zrušeno.

Reklama
Reklama

Kdysi bohatá země se podle většiny komentátorů už dávno ocitla za hranicí ohrožení demokracie a potýká s extrémním nedostatkem potravin, léků i zboží denní spotřeby. Madurův zesnulý předchůdce na postu prezidenta i vůdce strany Hugo Chavez velkou část podniků znárodnil a ekonomiku země stavěl téměř výlučně na exportu ropy (podle BBC tvoří ropa až 95 % venezuelského exportu).

An injured demonstrator is helped during clashes with riot police while rallying against Venezuela…
Autor: REUTERS

To přineslo Madurovi hned po nástupu do úřadu problémy - celosvětový propad cen ropy venezuelskou ekonomiku těžce zasáhl. V květnu, po měsíci bouřlivých protestů, během kterých zemřelo přes 120 lidí, tak přišel prezident s plánem vytvořit nový státní orgán – ústavodárné shromáždění, jež má mít pravomoci přepsat ústavu nebo pozměnit podobu jiných státních orgánů.  Jeho odpůrci se obávají, že to poskytne prezidentovi prakticky neomezenou nadvládu. A nejen jeho odpůrci: takto kumulovanou moc podle deníku The New York Times neviděla latinská Amerika od tzv. juntas, které ovládaly mnoho latinskoamerických států v minulých desetiletích.

Aby nový orgán získal legitimitu, konaly se v neděli ve Venezuele zmíněné volby. Voliči ovšem mohli pouze vybrat členy nového ústavodárného shromáždění ze seznamu kandidátů náležejících ke Spojené socialistické straně. Přestože vláda zakázala protesty pod hrozbou silných trestů, byly volby opět provázené násilím, při kterých zemřelo minimálně 10 lidí.

Mezi členy nového orgánu je i prezidentova manželka a kritici výsledky voleb označují za spolehlivou likvidaci opozice.  Nikki Haley, velvyslankyně Spojených států při OSN, je pojmenovala jako podvodné. Spojené státy už ve středu před volbami zmrazily venezuelská aktiva a zakázaly obchodování s prezidentem a třinácti jeho nejbližšími lidmi. Jakožto největší odběratel venezuelské ropy (USA kupují až 50 %) zvažují také sankce zahrnující nákup této komodity. Jsou si však vědomy, že tento krok by zároveň zhoršil humanitární krizi v zemi a negativně ovlivnil ceny pohonných hmot v Americe.

Podle zahraničních pozorovatelů se může napětí ve Venezuele ještě zvýšit a protesty mohou eskalovat. The Washington Post již přinesl zprávu, že zmínění dva největší opoziční vůdci byli v noci z pondělí na úterý odvlečeni policejními jednotkami ze svých  domovů. Jen krátce předtím prezident Maduro potvrdil, že neustoupí od svých plánů přepsat ústavu a bude bojovat proti svým odpůrcům i proti mezinárodní konspiraci, kterou vede „císař Donald Trump“. Toho ve vysílání národní televize vyzývá, ať klidně uvalí další sankce, neboť se ho nebojí.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Léto bývá v politice na zásadní události skoupé, ale pro Bílý dům ani tohle pravidlo neplatí. Série personálních změn, k níž došlo v minulých dnech, k sobě opět poutá pozornost nejen v USA. Nejnovějším padlým členem Trumpovy administrativy se v úterý stal již bývalý šéf komunikace Anthony Scaramucci, který ve funkci vydržel pouhých deset dní.

Už Scaramucciho jmenování do funkce šéfa komunikace Bílého domu bylo pro většinu pozorovatelů zcela nepochopitelné, neboť bývalý manažer hedgeového fondu neměl žádné zkušenosti s prací v médiích či komunikaci. Navíc v minulosti podporoval Hillary Clinton, nemá hlubší kontakty s republikánskou stranou ani to není antiglobalista jako někteří lidé z úzkého Trumpova kruhu. Proč se prezident rozhodl jmenovat právě jeho, je tedy značně nejasné, nicméně Scaramucci se do nové práce vrhl s plnou vervou. Hned na první tiskové konferenci několikrát všechny přítomné ujistil, „jak moc miluje prezidenta“ - a zároveň vyhrožoval, že „nebude váhat vyhodit všechny zaměstnance Bílého domu“ ve snaze zastavit úniky informací.

Reklama
Reklama

V reakci na Scaramucciho jmenování rezignoval oficiální mluvčí Bílého domu Sean Spicer, který o chystané změně nebyl informován a Scaramucciho nepovažoval za schopného výkonu funkce. Sám Scaramucci však Spicera přežil o pouhých deset dní. Osudným se mu pravděpodobně staly vulgární výroky v rozhovoru pro New Yorker – slova padla na adresu bývalého Trumpova personálního šéfa Reince Preibuse a také poradce Steva Bannona. Trump jeho obscénní výroky nekomentoval, sám má ostatně na svém kontě podobné.

Odvolání Scaramucciho však představuje pouze jednu epizodu v personálním seriálu. Zdá se, že se Scaramuccim nebyl spokojen další nový muž v Bílém domě – generál John Kelly. Vysloužilý čtyřhvězdičkový generál a bývalý mariňák vedl ministerstvo vnitřní bezpečnosti a Trump jej jednou nazval „hvězdou mé administrativy“. Nicméně několik dní po Scaramucciho jmenování Trump oznámil, že Kelly na pozici šéfa kanceláře Bílého domu nahradí Reince Preibuse. A tato změna svými důsledky dalece přesahuje Scaramucciho epizodické působení.

Šéf kanceláře Bílého domu (chief of staff) hlídá prezidentův program a rozvrh. Rozhoduje, kdo, proč a s čím může prezidenta rušit v oválné pracovně. A v jeho pravomoci je i dohled nad jednotnou komunikační strategií Bílého domu. Bývá po prezidentovi nejmocnější postavou Bílého domu. Preibus byl ovšem dlouhodobě vnímán jako slabá figura, kterou obcházeli jiní vlivní obyvatelé Bílého domu, zejména pak zmíněný poradce Bannon či poradce-zeť Jared Kushner. Preibus nezvládal kočírovat mocenské frakce, navíc nebyl schopen vyřešit dlouhodobý problém úniku informací.

Jmenováním člověka s autoritou, jíž se těší generál Kelly, tak Trump evidentně doufá, že se mu konečně podaří nastolit disciplínu a pořádek. Podle nejnovějších zpráv už Kelly nastavil nová pravidla komunikace v rámci Bílého domu, omezil přístup k prezidentovi a všem dal jasně najevo, že mu prezident udělil pravomoc provést veškeré změny, které považuje za nutné.

„Základním problémem je Donald Trump. Během dosavadních šesti měsíců ukázal, že nemá představu, jak vládnout. A je Kellyho zodpovědností, aby mu to ukázal,“ cituje Aktuálně.cz publicistu Chrise Whipplea, autora historické knihy o úřadu šéfa kanceláře Bílého domu.

 S nejvyšší pravděpodobností to byl právě nátlak Kellyho, který vedl ke Scaramucciho propuštění. Jak dlouho generál vydrží ve funkci a zda se mu vskutku podaří omezit úniky informací, které proudí z Bílého domu, ukážou následující měsíce. „Říct Anthonymu Scaramuccimu, že je mimo a že musí odejít, je pro šéfa kanceláře snadné. Ale když půjde o prezidentovu dceru, tak snad můžete říct Udělala jste to špatně, ale nemůžete říct Jste propuštěna,“ cituje zmiňovaný web Ariho Fleischera, tiskového mluvčího prezidenta Bushe.

Reklama
Reklama