Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Denní menu

Vědci objevili obyvatelnou planetu jen světelný kousek od Země

Jak by mohl vypadat povrch Proximy b • Autor: European Southern Observatory
Jak by mohl vypadat povrch Proximy b • Autor: European Southern Observatory

Na světě existuje planeta, která je zhruba velká jako země, a teplota na jejím povrchu bude nejspíš nějakých příjemných padesát stupňů Celsia, takže - těšme se, možná je tam život. To všechno lze říct o milionech podobných planet mimo naši galaxii, tedy exoplanet, ale Proxima b je jiná. Je na dosah. Dnešní rakety by k ní letěly kraťoučkých osmdesát tisíc let. To nic není. Ostatní paralelní světy jsou od nás tak daleko, že bychom k nim nedoletěli nikdy. Nebo skoro nikdy, i kdybychom letěli sebeúporněji.

Proximu b (stejně jako všechny exoplanety) astronomové nikdy neviděli, ale vypočetli ji ze světelných výkyvů Proximy Centauri - okolo které obíhá a která je pro nás po Slunci nejbližší hvězdou. Sama o sobě opravdu není ničím výjimečná, výjimečná je ona blízkost. Ta je 4,3 světelného roku. Pokud bychom byli schopni sestrojit raketu pohybující se rychlostí světla, což je, co je lidstvu známo, nejzazší fyzikální limit, cestovali bychom k ní právě oněch 1571 dní. To je srovnatelné s cestou na Mars s dnešní technikou. A o té se vážně uvažuje.

Jenže na světelnou raketu si ještě počkáme; a upřímně řečeno, na Proximu b se nejspíš nikdy nepodíváme. Budeme mít dost starostí dorazit na možnou devátou planetu - nebo desátou, pokud počítáme vyloučené Pluto - v odlehlých končinách naší sluneční soustavy. Sonda Voyager vypuštěná v roce 1977, náš nejodvážnější pionýr, by byla sotva v polovině cesty (kdyby mířila správným směrem).

Ovšem technické možnosti následujících generací jsou jen těžko odhadnutelné. Stejně jako jejich schopnost plánovat. Dost možná lidstvo jednou vyšle sondu směrem k Proximě b s tím, že výsledky se dozvíme třeba za dvacet tisíc let. A k tomu připočtěme několik let, které bude cestovat signál této sondy s obrázky neznámého světa. Navíc se Proxima b kvůli rozpínání vesmíru od nás stále vzdaluje. Ale uvažujeme-li v řádu tisíců let, je to vlastně zanedbatelné.

Na co se ovšem těšit můžeme vcelku oprávněně, je to, že v příštím desetiletí už můžeme mít tak dobré dalekohledy, že Proximu b uvidíme. Na vlastní oči, nikoliv jen jako pasující neznámou v matematických vzorcích.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].