Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Denní menu, Politika

Ve volbě mezi demokracií a národní identitou se nezmítá jen Izrael

Maďarský premiér Viktor Orbán na návštěvě u Benjamina Netanyahua • Autor: REUTERS
Maďarský premiér Viktor Orbán na návštěvě u Benjamina Netanyahua • Autor: REUTERS

Americký deník The New York Times ve své pravidelné rubrice The Interpreter varuje, že Izrael došel na křižovatku, kdy se musí rozhodnout mezi svou židovskou identitou a demokracií. Resp. že se vlastně již rozhodl, když minulý týden schválil jeden ze základních zákonů (Izrael nemá psanou ústavu), podle nějž je Izrael židovským národním státem. Arabština přestává být oficiálním jazykem a získává namísto toho speciální status.

V čerstvě schváleném zákoně přímo stojí, že „právo na národní sebeurčení (v Izraeli) je výlučným právem Židů“. Ze zákona vypadly nejkontroverznější články, třeba o tom, že je možné vytvářet segregované osady, nicméně arabští poslanci, kteří zastupují pětinu obyvatel Izraele, měli stejně dost: přímo v parlamentu roztrhali tištěné znění zákona a byli násilím vyvedeni.

Zmíněný komentář v The New York Times připomíná, že Izrael před touto cestou varoval David Ben-Gurion již v roce 1967, když země oslavovala vítězství v Šestidenní válce.  Izraelský premiér tehdy své krajany přesvědčoval, že mají vrátit dobytá území, protože nutnost jejich okupace zničí původní idealismus, s nímž byl Izrael založen. Smyslem existence nového státu nebyla jen ochrana Židů, ale také pluralita a demokracie. A nový zákon je podle NYT „krokem na cestě, kterou Ben-Gurion předvídal: od okupace k nikdy nekončícímu konfliktu, který způsobí korozi demokracie zevnitř“.

List připomíná, že američtí diplomaté již dlouho Izrael varují, že bez míru s Palestinci si bude muset nakonec vybrat mezi dvěma podobami - zda zůstane demokratickou zemí, nebo zda upřednostní židovskou identitu. „Průzkumy naznačují, že Izraelci již dnes souhlasí: stále rostoucí počet vidí, že země čelí rozhodnutí, zda být na prvním místě židovskou nebo na prvním místě demokratickou zemí. A pro mnohé na pravici  je volbou židovská identita,“ stojí v textu.

Ten také konstatuje, že situace Izraele je v mnohém výlučná, přesto cítí, že se podobné dilema mezi demokracií a identitou začíná šířit celým Západem. „Pocit blížícího se rozhodnutí o národní identitě výlučně izraelský není. (Na Západě) sílí odpor k myšlence, že by země měli dávat demokracii přednost před vším ostatním,“ varují NYT. Formuje se prý hnutí živené pocitem fyzické a demokratické nejistoty, jež dává přednost identitě.

Není to samozřejmě novinka: text mimo jiné připomíná, že Francouzi se v 60. letech málem pustili do občanské války kvůli tomu, zda se Alžířané mohou stát plnohodnotnou součástí bílé sekulární demokracie (a nedá se říct, že by to bylo dnes ve Francii vyřešeno, stačí se podívat na spora okolo francouzského fotbalového týmu). Jestliže se ale nějaký čas zdálo, že Evropa se těmto problémům vzdaluje (historik Tony Judt ve svém eseji v roce 2003 nazval snahu Izraele udržet si židovskou identitu anachronismem), dnes má Netanjahu a jeho vidění světa v Evropě nové spojence.

Islamistický terorismus a přistěhovalecká vlna vykonaly své - ať už se jedná o reálnou hrozbu, nebo fiktivní bubáky vypouštěné z láhve populisty. „Některé země jako třeba Maďarsko otevřeně přijaly starý koncept národní identity - s lídry zdůrazňujícími etnické kořeny státu, temně varujícími před cizinci a omezujícími základní práva,“ píší The New York Times.

Je tak pozoruhodné sledovat sbližování Orbána a Netanjahua - zvlášť když ten první stihne zároveň vést antisemitismem zapáchající kampaň proti Georgi Sorosovi. O mentální ose mezi Pražským hradem a Jeruzalémem také není možné pochybovat. Nový průzkum agentury Median o postojích k muslimské komunitě pak ukazuje, že česká populace má v hlavě minimálně zmatek: 40% respondentů se domnívá, že by muslimové (s českým občanstvím) neměli mít u nás volební právo a 44% tvrdí, že by neměli mít právo vyznávat svou víru. To zní jako valčík na rozloučenou s českou demokracií, byť se samozřejmě jedná o jeden průzkum a dá se předpokládat, že respondenti nelámali příliš hlavu a pálí odpovědi od pasu.

The New York Times nicméně konstatuje, že demokracie začíná pokulhávat leckde. A že jestliže „konvenční rozum říká, že je tomu tak kvůli špatné vládě a sebestřednosti politiků, možná se mýlí. Pokud jsou lidé nuceni volit mezi demokracií a identitou, nemusí vždy volit demokracii“.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].