středa 29. 3. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Americký prezident Donald Trump splnil další ze slibů, které dal před volbami svým voličům. Ustupuje od plánů, jimiž chtěl jeho předchůdce v úřadu Barack Obama omezit neekologické zdroje energie, zejména uhlí, a snížit do roku 2025 emise oxidu uhličitého zhruba o třetinu (ve srovnání s hodnotami z roku 2005).

Během slavnostní ceremonie nařídil Trump Agentuře pro ochranu životního prostředí (EPA), aby zahájila proces, který bude podle deníku The New York Times „složitý a dlouhý“ – a povede k tomu, že některé části zmiňovaného Obamova tzv. Clean Power Plan budou zrušeny, jiné zásadně přepsány.  Prezident tak učinil symbolicky obklopen šéfy uhelných společností i jejich zaměstnanci, kterým oznámil, že se „vracejí do práce“.

Reklama
Reklama

Podle záměrů Clean Power Plan měly být stovky uhelných elektráren uzavřeny, výstavba nových zastavena, a naopak posílena výstavba větrných a solárních elektráren. Ačkoliv NYT píší, že Trump učinil „z popírání změn klimatu národní politiku“, prezident se zatím nerozhodl, zda USA skutečně odstoupí od klimatické dohody z Paříže. Jádrem dohody nicméně byly závazky jednotlivých zemí omezit emise skleníkových plynů – a zrušení Obamova plánu jde proti nim.

Postoj Spojených států bude mít každopádně celoplanetární dopady. Někteří experti, které NYT citují, předpovídají, že jiné země mohou ústup USA z dohod „vyvážit“ - myslí si to třeba hlavní francouzská vyjednávačka pařížských dohod Laurence Tubiana, který říká, že „bezpočet jiných zemí je připraveno své závazky splnit“. Jiní však upozorňují, že postoj jednoho z největších znečišťovatelů světa bude mít dopady na další země. „Panují velké obavy, co za této situace udělají země jako Čína, Indie či Brazílie,“ říká Robert Stavins, profesor environmentální energetiky. Diplomaté velkých světových ekonomik nicméně slibují, že klimatické závazky dodrží.

Trumpův oznámený záměr se nicméně setkal se skeptickými reakcemi a americká média předpovídají, že slova o hornících vracejících se do práce nemají oporu v realitě. Právě proto, že poptávka po uhlí klesá a podle předpovědí ekonomů bude klesat dál. Slib, že se horníci vrátí do práce, podle Guardianu nerozporují jen Trumpovi kritici, ale také lidé z oboru – třeba majitel největší soukromé americké těžební společností Robert Murray.  Regulace v duchu Obamova plánu už navíc přijaly některé státy - Kalifornie, Connectlcut, Massachusetts, Minnesota, New Hampshire, Oregon, Rhode Island, Vermont nebo Washington.

„Trend ústupu od uhlí je v USA silný a pravděpodobně se nezastaví ani kvůli Trumpovi,“ komentují situaci ve společném prohlášení české ekologické organizace: Centrum pro dopravu a energetiku, Glopolis, Greenpeace ČR, Hnutí DUHA a Klimatická koalice. „Vede k tomu zastaralost uhelných elektráren, levný plyn a čím dál dostupnější obnovitelné zdroje energie, které vytlačují uhlí z pozice cenového šampiona. Uhelné elektrárny navíc čelí protestům místních lidí a žalobám na úhradu škod a zdravotních komplikací.“

Z dalších důležitých zpráv zpoza Atlantiku stojí za zmínku zákon, který v úterý schválila Sněmovna reprezentantů (a před ní také Senát) a nyní míří k podpisu na stůl prezidentovi. Umožňuje poskytovatelům internetového připojení prodávat informace o chování jejich zákazníků na internetu. Ruší se tak norma, kterou připravila Obamova vláda před koncem funkčního období a podle níž firmy pro tento krok (a také pro sbírání a jiné využívání těchto dat) potřebovaly souhlas zákazníků. Trump již předběžně oznámil, že zákon podpoří.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Středa den vstoupí do dějin jako den, kdy Velká Británie oficiálně zahájila proces odchodu z Evropské unie. Britská premiérka Theresa May v úterý večer podepsala šestistránkový dopis, pomocí něhož země aktivuje článek 50 Lisabonské smlouvy a zahájí tím (maximálně) dvouletý proces, na jehož konci země po 44 letech opustí evropské společenství. V dopise May ujišťuje, že britští občané nebyli vedeni snahou „poškodit EU či její členské státy“ ani v referendu neodmítli „hodnoty, které jako Evropané sdílíme“.  Ve středu odpoledne pak britský velvyslanec při EU Tim Barrow dopis předal šéfovi Evropské rady Donaldu Tuskovi.

Zatímco zastánci odchodu okamžik oslavovali coby „skvělý den a historický moment“ (ministr zahraničí a jeden z nejvýraznějších zastánců Brexitu Boris Johnson), odpůrce naopak mrzela „obrovská chyba, které nakonec budeme všichni litovat“, jak tweetovala labouristická poslankyně Jo Stevens. Šéf liberálních demokratů Tim Farron pak v komentáři v Guardianu píše, že „konečné slovo“ nad vyjednanými podmínkami by měli mít voliči.

Reklama
Reklama

BBC do skládačky reakcí dodala jistého Boba Weightona z hrabství Hampshire, který právě ve středu oslavil své stodeváté narozeniny. Tato shoda v datech ho zanechala „poněkud mrzutého“, protože jakkoliv „nebyl okouzlen“ všemi rozhodnutími EU, odchod považuje za chybu.

Největší pozornost se nyní bude upírat k týmu, který bude podmínky Brexitu vyjednávat. BBC přináší jejich portréty: na obou stranách jde o zkušené politiky a státní úředníky. Britští vyjednávači se u toho budou řídit sedmi principy, které premiérčin dopis stanovuje: některé velmi obecné (zásada vždy jednat konstruktivně), jiné naopak konkrétní (mít u jednání na paměti speciální vztah s Irskem a mírový proces v Severním Irsku).

Čtěte také: Začíná Brexit. A možná i konec Spojeného království

 

Reklama
Reklama