středa 9. 11. 2016

Americké volby

Sledujte s námi výsledky a povolební situaci souboje o křeslo amerického prezidenta.

Průzkumy se fatálně zmýlily, svět zažil po Brexitu další selhání. Navzdory očekáváním Hillary Clinton v prezidentských volbách podlehla Donaldu Trumpovi. Republikánský kandidát právě vystoupil před voliči: vyzval ke sjednocení národa a slíbil ekonomickou obnovu země.

Média se snaží chytit vyražený dech. Jedná se nejen o obrovský zvrat, ale také o důkaz omezené znalosti voličů a jejich skutečných přání a tužeb. Americkou volební noc provázela stejná nevěřícná proměna nálady, jakou zažila Británie v červnu během referenda o setrvání země v Evropské unii.

Reklama
Reklama

Na rozbory bude spousta času v následujících hodinách, až všichni doženou spánkový deficit, a začnou nové situaci skutečně věřit. Titulky zatím konstatují jenom základní informace: shodují se, že Trump je na prahu historického vítězství. Na celé situaci je fascinující, že Clinton dost možná získá většinu odevzdaných hlasů, nikoliv ale potřebný počet volitelů.

V debatách se samozřejmě objevují nejrůznější spekulace na téma, proč k nečekané porážce Clinton nakonec došlo. Trumpovo vítězství je v tuto chvíli nejčastěji vysvětlováno jako projev důvěry či alespoň naděje právě v jeho ekonomický program. Někteří komentátoři již Hillary Clinton vyčítají, že se příliš zaměřila na destrukci Trumpovy osobnosti v očích voličů.

Předběžné průzkumy (průzkumy se ovšem zdiskreditovaly ze všeho nejvíc) navíc ukazují některá překvapivá data. Pro Trumpa zřejmě hlasovalo více hispánských voličů než pro Mitta Romneyho - a zjevně ani ženy se od něj neodvrátily v míře, v jaké se očekávalo. Republikánský kandidát navíc dokázal nebývalou měrou aktivizovat bílé voliče, především bílé muže bez vysokoškolského vzdělání.

Jistě víme, že lidová vzpoura proti zaběhaným pořádkům je na Západě systémový jev, a nyní zažívá zcela zásadní průlom.

Čtěte také: Co můžeme čekat od prezidenta Trumpa

 

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

K  Michaelu Moorovi je možné mít spoustu profesních i světonázorových výhrad. V létě však americký dokumentarista sepsal článek, který přesně předpověděl úterní noc. „Přátelé, je mi líto, že vám zrovna já musím říct tu špatnou zprávu. Ale už vloni v létě jsem vám nalil čistého vína a předpověděl, že se Donald Trump stane prezidentským kandidátem republikánů. Nyní mám ještě více zdrcující zprávu: Trump v listopadu vyhraje,“ psal Moore v úvodu a jeho argumenty při současné snaze o pochopení volebního překvapení stojí za připomenutí.

Třeba postřeh o matematice amerického středního východu. Průmyslové státy Michigan, Ohio, Pensylvánie a Wisconsin tradičně volily demokraty. A demokraté za vlády Billa Clintona vyjednali severoamerickou dohodu o volném obchodu Nafta, při jejímž podpisu slibovali prospěch všem Američanům. Nakonec volný obchod právě tyhle oblasti tzv. rust beltu ekonomicky zničil, přesněji urychlil jejich úpadek, a do zahraničí přesunuté továrny nenahradil ničím novým. Novým odvětvím, smyslem, vizí, investicemi do infrastruktury. Letos v těchto čtyřech státech vyhrál Donald Trump, přesně jak Moore (volič Hillary) předpověděl. „Nemusíte sdílet Trumpův názor! Ani ho nemusíte mít zvlášť rádi! Ale on je vaším osobním molotovovým koktejlem, který vhodíte mezi tu bandu bastardů, která vám to všechno provedla. Pošlete jim zprávu a Trump je vaším poslem,“ popisoval Moore uvažování Trumpových voličů.

Reklama
Reklama

Moore nerozebírá fakta a logiku, protože o ty v téhle volbě nešlo. „Nepodceňujte, že miliony voličů, jakmile stojí ve volební místnosti, se cítí jako skrytí anarchisté. Je to jedno z posledních míst, kde nejsou odposlouchávací zařízení ani kamery, kde nejsou manželky ani děti, kde je nesledují šéfové ani policisté, nejsou tu žádná pravidla. Proto (a z naštvání na politický systém) prostě zvolí Trumpa. Ne proto, že se jim líbí jeho ego nebo bigotní názory, ale prostě proto, že to mohou udělat. Protože tím mohou dát facku systému,“ píše Moore a chuti voličů jednoduše postavit věci vzhůru nohama, rozhýbat nehybnou loďku bez myšlenek na to, co to způsobí.

Jeho další argumenty – zaměřené zvláště na slabiny Hillary, která nedokázala nabídnout žádnou vizi, která by k aktivitě strhla mladé voliče -  si už můžete přečíst v anglickém originále a v německém překladu, který otiskl týdeník Die Zeit.

Reklama