středa 22. 2. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Jak je to doopravdy s trestnou činností imigrantů v zemi, která jim otevřela náruč víc než kdokoli jiný? To zkoumá deník Washington Post. Debatu po svém otevřel americký prezident Donald Trump: minulý pátek v televizním pořadu řekl, že migrační vlna ve Švédsku způsobila prudký nárůst násilí a zločinu. Jak už to bývá, ve svém argumentování se opíral o pochybný informační zdroj.

Švédští experti na kriminalitu záhy Trumpova tvrzení rázně odmítli. Například Felipe Estrada, profesor kriminologie ze Stockholmské univerzity, americkému deníku řekl, že trestná činnost v zemi v posledních letech celkově klesá. A pokles se týká i případů zabití a napadení, tedy nejzávažnějších zločinů.

Reklama
Reklama

Jenže jakoby naschvál, hned dva dny po Trumpově vystoupení došlo na předměstí Stockholmu k výtržnostem, a to ve čtvrti obývané převážně migranty. Co se zhruba stalo: Ve čtvrti Rinkeby na severu města se švédská policie snažila zatknout muže podezřelého z obchodu s drogami. Po příjezdu se z dosud nezjištěných důvodů začali na místě srocovat mladí lidé. Shromážděný dav zapálil několik aut, zničil několik výloh obchodů a házel kameny na policisty. Její mluvčí řekl švédskému listu Dagens Nyheter, že policisté zatkli jednoho muže za vandalismus. S tím, že podobné věci se nestávají často a akci označil za politováníhodnou. V Rinkeby došlo k podobným výtržnostem v letech 2010 a 2013, píší noviny.

Švédský list Dagens Nyheter si poté dal tu práci a analyzoval kriminální statistiky z období října 2015 až ledna 2016, kdy do země přišlo nejvíce uprchlíků. Novináři zjistili, že uprchlíci jsou zodpovědní za pouhé jedno procento trestných činů. Zjistili ovšem také, že ani Švédové těmto statistikám příliš nevěří anebo o nich nevědí. 46 procent Švédů si naopak myslí, že uprchlíci ve Švédsku se dopouštějí většího počtu trestných činů než jiné skupiny. Vyplývá to z analýzy Pew Research Center.

The Washington Post uzavírá příspěvek názorem experta na mezikulturální dialog Henrika Selina, který připouští, že u migrantů existuje vyšší riziko nezaměstnanosti, vyloučení a problémů souvisejících s trestnou činností. Ale zároveň dodává, že Švédské otevření náruči migrantům z válečných zemí bylo celkově úspěchem.

Inzerce
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Yaleova univerzita, jedna z nejvýznamnějších vysokých škol světa, se po letech sporů, policejně rozháněných demonstrací a vyhazovů odřízla od části svého dědictví. Jak oznámilo vedení školy, Yale se rozhodla změnit jméno své koleje pojmenované po bývalém studentovi a později viceprezidentovi Spojených států amerických Johnu Calhounovi.

"Máme velkou nechuť měnit jména na budovách v našem kampusu,“ komentoval rozhodnutí šéf Yaleovy univerzity Peter Salovey. „Vždycky jsem se bál, abychom nepropadli chuti přepisovat historii. Takže tahle změna by měla zůstat velkou výjimkou.“

Reklama
Reklama

Ještě před dvěma lety ovšem tentýž Salovey v oficiálním komuniké stvrdil, že navzdory hlasitým požadavkům studentstva Calhounovo jméno na koleji zůstane, protože jeho nositel je velikán, který zanechal mimořádný otisk v dějinách USA. Ukázalo se ale nakonec, že ten otisk je až příliš mimořádný a nejde ho s čistým svědomím velebit.

Calhoun, hlasatel nadřazenosti bílé rasy, otrokář a zarytý propagátor otroctví coby „velkého dobra“ skončil k stáru jako halasný kritik Deklarace nezávislosti a především její teze, že všichni lidé jsou stvoření jako sobě rovni. „Jeho duchovní odkaz je v rozporu s hodnotami vyznávanými naší školou, a část veřejnosti jej ostře odmítala už v jeho časech,“ prohlásil teď v oznámení o změně Salovey.

Tábor odpůrců znechucených velebením Calhounova jména v Yale může slavit. Ale žádné velké jásání se od nich neozývá. „Pouhá změna jména je docela málo,“ cituje server bigstory.org Chrise Rabba. Tento vysokoškolský pedagog a absolvent Yale z 90. let se do proticalhounovského boje namočil už za studentských časů, když vedl nakonec úspěšnou kampaň za odstranění okenní vitráže zobrazující černého muže v řetězech, jak klečí před přísně si ho měřícím Calhounem.

„Zatím mě to nijak neohromilo,“ komentuje přejmenování Raab, mimo jiné lokální politik a zakladatel spolku černošských absolventů Yale. "Je třeba začít s opravdovým vyrovnáním a to nikoli jen co se dědictví samotného Johna Calhouna týče, ale se všemi těmi vazbami na otroctví a systematický rasismus, který poznamenal i dějiny této školy.“

Ubytovací kolej dostala Calhounovo jméno hned při svém založení počátkem 30. let. Univerzitní představitelé při jejím současném přejmenování zároveň upozornili, že jiné symboly a pozůstatky Calhounova sepjetí s Yale – například jeho jméno vylité na pamětní desce absolventů a socha na univerzitní věži - škola nesundá.

Místo Johna Calhouna ponese teď univerzitní kolej jméno Grace Hopper – absolventky z 30. let a známé matematičky, která se ihned v počátcích 2. světové války přihlásila do armády. Její tým vynalezl převratný, dlouho s úspěchem používaný programovací jazyk a svoji aktivní armádní kariéru nakonec Grace Hopper ukončila v osmdesáti letech jako admirál námořnictva. Zemřela o pět let později v roce 1992 a loni posmrtně dostala od Baracka Obamy nejvyšší civilní vyznamenání USA  – Prezidentskou medaili svobody.