sobota 17. 12. 2016

Víkendové menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Švédsko je natolik efektivní v recyklování odpadků, že je musí dovážet, aby udrželo své spalovny v chodu. To hlásá text od Hazel Sheffield pro server Independent. Na skládkách ve Švédsku dnes končí pouhé jedno procento odpadu z domácností. A to, že se zde natolik daří recyklaci, je dáno mnoha dnes už historickými faktory.

Byla to jedna z prvních zemí, která v roce 1991 uvalila vysoké daně na fosilní paliva, a dnes produkuje více než polovinu elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Zásadní rozdíl oproti jihu Evropy je pak ten, že energie ze spaloven odpadu proudí ve Švédsku do teplovodní sítě, zatímco jinde prostě vyletí komínem. Na národní síť jsou pak napojeny i soukromé spalovny, které profitují z dovozu odpadu z ciziny.

Reklama
Reklama
Reklama

Tato strategie má samozřejmě i své odpůrce, kteří tvrdí, že síť spaloven skutečné recyklaci brání. Papír může být recyklován až šestkrát, než se jeho vlákno rozpadne na prach. Pokud jej tedy ve Švédsku pálí dříve, nevyužívají potenciál recyklace. I proto se tu dnes věnuje pozornost kampani, která má za cíl přesvědčit obyvatele, aby věci v první řadě nevyhazovali a nacházeli způsoby, jak opravit a opětovně použít.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Freiburg ležící na jihu Německa měl pověst idylického místa, jehož obyvatelé se rádi chlubili, že u nich slunce svítí více než v jakémkoli jiném městě v zemi. Když v roce 2015 do Německa přišly zástupy lidí, kteří prchali před válkami a náboženským terorem, obyvatelé města na kraji zeleného Schwarzwaldu jim otevřeli náruč.

Jedním z mnoha dobrovolníků, kteří uprchlíkům ve volném čase pomáhali, byla studentka medicíny Maria L. V polovině října Marii kdosi znásilnil a zavraždil; její tělo policisté našli v řece Dreisam poblíž oblíbené cyklostezky. Devatenáctiletá Maria se vracela v noci sama na kole ze studentského večírku. Na začátku prosince policie oznámila, že vrahem je nejspíš mladý afghánský žadatel o azyl Husajn K. - jehož DNA se podle vyšetřovatelů shoduje se stopami nalezenými na místě činu. Atmosféra ve městě se změnila. Lidé v místě vraždy nedaleko řeky zapalují svíčky, v noci se mu naopak vyhýbají. Obraz dokonalého městečka se rozplynul. Vražda studentky opět rozvířila debatu, jestli jsou uprchlíci pro zemi hrozbou. Celé Německo s napětím sleduje pátrání po identitě Mariina vraha.

Reklama
Reklama
Reklama

Ve čtvrtek německá policie potvrdila, že Husajn K. byl už jednou zatčen v Řecku. V roce 2013 na řeckém ostrově Korfu fyzicky napadl a okradl mladou ženu, po útoku ji pak shodil z útesu do moře. Řecký soud ho poslal na deset let do vězení pro mladistvé za pokus o vraždu. V říjnu 2015 byl ale Husajn podmínečně propuštěn za dobré chování, od té doby se měl každý měsíc hlásit probačnímu úředníkovi. Po dvou měsících však mladý muž na setkání chodit přestal a slehla se po něm země.

Řecké úřady neupozornily Interpol ani Schengenský informační systém, postěžoval si ve čtvrtek německý ministr vnitra Thomas De Maziere. Kdyby to Řekové udělali, německý systém by muže včas odhalil. Řecké úřady se ale brání – vše bylo podle zákona. „Jeho chování bylo výborné. Chodil do školy a absolvoval 581 dní dobrovolných prací,“ řekl deníku Bild Eftyxis Fytrakis z řeckého ministerstva spravedlnosti.

Husajn dorazil do Německa spolu s vlnou uprchlíků a v listopadu 2015 požádal ve Freiburgu o azyl. Jelikož nebyl v schengenské databázi, německé úřady se při úvodní kontrole nedozvěděly, že byl v Řecku trestán. V únoru byla jeho žádost dokončena a na jaře roku 2016 mladík našel nový domov v německé rodině. Trávil ale většinu času mimo domov, řekl týdeníku Spiegel jeden z jeho facebookových přátel. Neměl prý násilnické sklony, ale často pil alkohol a kouřil marihuanu s dalšími mladíky v parku u místního nádraží.

Nad případem se stále vznáší řada otazníků. Německé úřady se například snaží zjistit, jak je mladík vlastně starý. Jeho věk určí, jestli bude souzen jako mladistvý, nebo jako dospělý. Husajn je pravděpodobně příslušníkem šíitské menšiny Hazárů, kterou pronásleduje radikální náboženské hnutí Tálibán. Není také jasné, co se v parku vlastně stalo, zda Maria Husajna znala. Policie také vyšetřuje další případ mladé běžkyně, která byla zavražděna a znásilněna v nedalekém Endingenu tři týdny po Marii. Zatím žádnou souvislost nenašla, ale nemůže ji vyloučit.

Freiburg se mezitím ze šoku snaží vzpamatovat. Některé rodiny, které se ujaly mladistvých Afghánců, začínají přehodnocovat svůj idealismus, píše Spiegel. Ostatní uprchlíci vraždu Marie odsuzují, zapalují svíčky a snaží se Němce přesvědčit, že vrahův původ nebyl motivem vraždy.

Reklama
Reklama