čtvrtek 14. 12. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Dá se začít trochu oklikou. V evropských učebnicích dějepisu se tak úplně nezdůrazňuje, že na přelomu 18. a 19. století zažila Brity spravovaná Indie vinou politiky kolonizátorů tři vlny hladomoru, který podle odhadů zabil 15 miliónů lidí -  což odpovídá zhruba polovině obyvatelstva tehdejší Anglie. „Od dob morové rány ve 14. století nebo od hromadné smrti indiánské populace v Novém světě zaviněné epidemiemi pro ně neznámých chorob o dvě stě let později nezažilo lidstvo takovou katastrofu,“ komentuje indický hladomor historik Stephen Kotkin, mimo jiné autor třídílné monumentální biografie sovětského vůdce J. V. Stalina, a dodává: „Kdyby k takovému masovému vymírání – 30krát většímu, než je dodnes proslulý irský hladomor - došlo v Evropě, bylo by to vnímáno jako jedna ze zásadních událostí světové historie.“ Protože ale hlad skosil jenom Indy, skoro nikdo na Západě o něm nic netuší - stejně jako samozřejmě není příliš známo, že přímo během masivního hladomoru se vývoz obilovin z Indie do Británie zvedl ze 150 tisíc na půl milionu tun.  A hladovým Indkám chyceným při krádeži potravin pro jejich hladové děti udělovala britská koloniální správa coby zlodějkám výchovný trest - uřezání nosu.

Tak jako indické hory mrtvol zahubené představiteli západní civilizace, může dnes leckoho v Evropě překvapit objev historika z norského Centra globální a srovnávací historie Daga Herbjørnsruda. V nejnovějším vydání internetového „magazínu pro seriózní přemýšlení a kosmopolitní pohled na svět“ Aeon napsal, že ideje Osvícenství – tohoto proslulého pilíře evropské kultury, demokracie, vzdělanosti – se dřív než v hlavách velkých Evropanů zrodily v jeskyni odlehlé oblasti Etiopie. Tam je na útěku před hněvem tehdejších mocných promyslel a zformuloval etiopský filozof 17. století Zera Yacob (1599-1692).

Reklama
Reklama
Reklama

Zera Yacob
Zera Yacob

Jak ví i tuzemský maturant, naprosto převratné filozofické a životní hnutí v dějinách lidstva známé jako osvícenství začalo v roce 1637 vydáním Descartesovy Rozpravy o metodě, jak správně vést svůj rozum a hledat pravdu ve vědách.  Pak pokračovalo dílem Johna Locka, Isaaca Newtona, Voltaira a Kanta- a skončilo někdy v roce 1794 vládou teroru francouzských jakobínů.  Teď ale přichází Herbjørnsrud a přehlednou historku komplikuje: podle něj lze osvícenecké ideje najít mnohem dřív na místech a u myslitelů, které jsme zvyklí buď vůbec nevnímat, nebo přehlížet.

Yacob se narodil do chudé zemědělské rodiny poblíž tehdejší etiopské metropole Axum. Ve škole udivoval učitele bystrostí, takže ho poslali na další vzdělávání, v jehož rámci deset let studoval bibli v jejím katolickém, koptském a ortodoxním znění; jak připomíná Herbjørnsrud, Etiopie přijala křesťanství ve 4. století a je spolu s Arménií nejstarším křesťanskou zemí světa. Když pak etiopský císař Susenyos přešel ve 20. letech 17. století pod vlivem portugalských jezuitů z ortodoxní na katolickou víru, začalo to pro tamní nezávislé myslitele vypadat bledě. Yacob netající se názorem, že žádná víra nemá větší právo na existenci než jiná, byl obžalován z kacířství a musel uprchnout.

Úkryt našel v jeskyni na jihu Etiopie, kde v letech 1630-1632 (do císařovy smrti) žil a zformuloval svoji racionalistickou filozofii. Věřil ve vládu rozumu a v to, že všichni lidé – muži i ženy - jsou si rovni. Odmítl otroctví, stavěl se kriticky ke všem zavedeným náboženstvím a jejich nároku na vlastní výlučnou „pravdu“.  Místo víry jako měřítka pravdy Yacob doporučoval exaktní vědecké zkoumání a toleranci. Jeho myšlenky pak shrnul do spisu nazvaného Zkoumání jeden z jeho žáků v roce 1667. O 310 let později tuto knihu přeložil do angličtiny kanadský profesor a kněz Claude Summer - a z angličtiny později vznikl německý a loni norský překlad.

Ze srovnání Yacobových pohledů s jeho evropskými protějšky vychází etiopský filozof jako jednoznačně „modernější“ v tom smyslu, že jeho názory na řadu otázek – například na náboženskou toleranci, rovnoprávnost žen či rovnost všech lidí - zcela odpovídají dnešnímu pojetí. A Yacob podle svých postulátů opravdu žil. Kvůli tolerantnímu vztahu k jiným vírám strávil léta v podzemí. Po návratu z jeskyně do Axumu požádal o ruku chudou služku a nad argumenty okolí, že se to nehodí k váženému vzdělanému muži, mávl rukou s tím, že žena a muž jsou si v manželství zcela rovni, takže jeho žena už není služka, ale jeho ve všem rovnocenný partner. Evropský gigant Immanuel Kant ještě o sto let později tvrdil, že žena není schopna jistého vyššího vhledu a že muže na ženě nepřitahuje její bytost, nýbrž pouze sex.

Yacob také napsal, že „všichni lidé jsou si rovni“ desítky let předtím, než stejnou myšlenku v Evropě napsal na papír John Locke. A anglický „otec liberalismu“ to navíc nemyslel tak doslova. Jako sekretář stál u zrodu Základní ústavy Karolíny (tehdy jedné z britských kolonií na americkém kontinentu), která dala bílým mužům „absolutní moc“ nad jejich africkými otroky. A sám Locke přes Královskou africkou společnost hodně investoval do anglického transatlantického obchodu s otroky. Kruh s úvodní „oklikou“ se tak do jisté míry uzavírá.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Mohl to být dojemný příběh se šťastným koncem, který ve složitém světě plném konfliktů a hrozeb tak chceme slyšet, a obzvlášť teď, před Vánoci. Ale nakonec je to spíš ukázka, jak fungují sociální sítě a média v digitální době.

Matka natočila mobilním telefonem video svého jedenáctiletého syna, který mluví o tom, jak ho spolužáci ve škole šikanují. „Říkají mi, že mám velký nos. Polévají mě mlékem. Smějí se mi, že nemám kamarády. Není to OK, šikanování není OK,“ říká Keaton a po tvářích mu tečou slzy.

Matka také zhruba minutové video zveřejnila na internetu a záběry plačícího chlapce se během chvíle staly virálním hitem – vidělo je 22 milionů lidí. Z chlapce z města Knoxville v Tennessee se stal přes noc hrdina. Na jeho stranu se postavily „áčkové“ celebrity jako Justin Bieber, Katy Perry, Snoop Dog, Jennnifer Lopez, LeBron James, Rihanna a desítky dalších. Na podporu šikanovaného Katona kdosi založil veřejný účet, na který lidé poslali 55 tisíc dolarů. Dojemný příběh převzala světová média, na webu Guardianu se stal dokonce vůbec nejčtenějším článkem.

https://www.youtube.com/watch?v=kz1xzBYppW8

 Keaton Jones si ale popularitu neužíval dlouho. Jeho matka Kimberly video zveřejnila v pátek a v pondělí příběh nabral nečekaný směr. Lidé na Facebooku našli dva roky staré fotografie, na kterých jeho matka Kimberly Jones pózuje s jižanskou vlajkou, která je v USA mnoha lidmi považována za symbol rasismu. A na její facebookové zdi také našli post, ve kterém Kimberly Jones kritizuje hráče amerického fotbalu Colina Kaepernicka za to, že na protest proti rasové nerovnosti v USA během zpěvu hymny poklekl na jedno koleno. V jiném postu zas Jonesová pomlouvala „kňourající Američany“, kteří v létě protestovali proti pochodům amerických rasistů ve městě Charlottesville ve Virginii. „Jestli nekrvácíte, jestli vám nečouhají kosti a můžete dýchat, tak přestaňte brečet!“ napsala Jones.

 A všechny tyto objevy o její údajně rasistické minulosti způsobily, že se internetová sympatie vůči chlapci a jeho rodině během chvíle přeměnila ve veřejný lynč. Keatonova matka dostala nálepku penězchtivé rasistky, stejní lidé, kteří předtím Keatona podporovali, začali říkat, že by možná měl být šikanován ještě víc. Rapperka Cardi B a další celebrity odstranily ze svých instagramových účtů příspěvky, v nichž vyjadřovaly Keatonovi podporu. Rihanna, která Keatona označila za hrdinu a „malého krále“, který je inspirací pro své okolí, smazala svůj post. Keatonova matka i její syn přestali vycházet z domu.

 „Lidé mi vyhrožují, že zabijí moje děti. Byli jsme nejskvělejší rodinou v zemi, teď jsme tou nejhorší,“ řekla Kimberly Jones CNN. A brání se, že fotografie s vlajkou konfederace byly myšleny jako vtip. Odmítá, že by byla rasistkou, stejně jako nařčení, že celé video natočila kvůli penězům. „Nechci, aby si Snoop myslel, že jsem rasistka. Chtěla jsem, aby k nám přijel s Marthou (Stewart), abychom si společně poseděli na terase.“

Našli se ale i tací, kteří nad Keatonem nezlomili hůl. Člen fotbalového týmu Tennessee Titans Delanie Walker pozval Keatona na utkání proti Jacksonville Jaguars, anonymní zakladatel dárcovského účtu sice přestal přijímat peníze, na webu ale pak napsal jednoznačný vzkaz: „TOHLE NENÍ O MATCE!! Kdo ji soudí, ačkoli ji nezná, tak se sám dopouští šikany.“

„Příběh vzedmutí sympatií nad šikanovaným Keatonem a následné rozčarování nad jeho matkou poskytuje dobrou ukázku toho, jak mainstreamová média pracují s příspěvky ze sociálních sítí,“ soudí komentátorka Guardianu Hannah Jane Parkinson. „Hřejivý sociální post je objeven novináři, dostane se mu široké publicity, vznikne popud vybrat peníze, šťouralové začnou zkoumat hlavní postavu, přichází odveta.“ Podle Parkinsonové je jedenáctiletý Keaton Jones nakonec terčem daleko větší šikany než na začátku: šikanuje ho celý svět.

Reklama
Reklama