čtvrtek 7. 9. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Přivlastňování či rovnou krádež práce není cizí žádné profesi, málokde to je však tak vidět jako v novinařině, kde je jednou ze základních hodnot autenticita a poctivost nejen informací samých, ale také způsob, jakým byly nasbírány.

Dvaatřicetiletý brazilský fotograf Eduardo Martins si rychle získal reputaci a pozornost. Jeho podařené fotky z míst zasažených válkami či přírodními katastrofami, které se objevily v prestižních světových médiích (Wall Street Journal či BBC) a jež přilákaly na jeho instagramový účet 125 tisíc followerů, totiž doplňoval příběh mladého muže, který přežil leukémii a nový smysl života našel právě v dokumentování důležitých událostí. A na atraktivnosti Martinsova příběhu přirozeně neubralo, že je výrazně pohledný, a navíc ve volném čase surfuje - takže nouze nebyla ani o jeho profily.

Reklama
Reklama

Teď však díky investigaci brazilské pobočky BBC vyšlo najevo, že tenhle cool surfer s vyšším posláním jednoduše neexistuje. Fotografie pocházejí od různých profesionálních fotografů, jimž je zcizil. A muž pózující v surfařském neoprenu na pláži či s foťákem kolem krku v Iráku nebo Sýrii je britský surfař jménem Max Hepworth-Povey, kterého do nebezpečných oblastí kdosi zasadil za pomocí photoshopu (na pláž nemusel, protože tam Hepworth-Povey reálně byl). „Když mi ty fotky kamarád ukázal, moje první reakce byla, že si ze mě někdo střílí,“ řekl Hepworth-Povey BBC.

Instagram Eduarda Martinse
Instagram Eduarda Martinse

Celý podvod vyšel najevo, když „Martinse“ kontaktovala blízkovýchodní spolupracovnice brazilské BBC Natasha Ribeiro a přišlo jí podezřelé, že se neorientuje v ani základních pojmech a že ho zatím v regionu nepotkala osobně, přestože ostatní brazilské novináře znala. Podezření potvrdily zkušenosti editorů novin, které fotky použily. S jejich autorem se nikdy neviděli osobně a při on-line komunikaci s ním nikdy nefungoval obraz - což mimochodem ukazuje, jak snadné jsou hry s identitou v době elektronické komunikace.

Kdo stojí za celým podvodem, ovšem stále nevíme. V poslední zprávě, kterou podvodník poslal fotografovi a majiteli galerie v Sao Paulu, s níž se domlouval na výstavě, píše, že se odpojuje z internetu a vyráží na cestu kolem světa v dodávce.

Podvodné montáže
Podvodné montáže • Autor: Instagram

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Falešné ruské účty nakoupily na Facebooku politické reklamy za 100 tisíc dolarů, oznamuje titulek na hlavní straně The New York Times.  Nejznámější sociální síť totiž v souvislosti s vyšetřováním ruského vlivu na loňské americké prezidentské volby odtajnila, že obdržela značnou částku za reklamy na společensky palčivá témata.

Facebook nicméně nezveřejnil přesnou podobu reklam ani to, kolik lidí je vidělo. Ví se však, že z celkem 3000 inkriminovaných reklam se přímo na politické kandidáty soustředilo minimum. Nejvíce bylo zaměřeno na témata jako práva homosexuálů, rasové rozdíly, držení zbraní a imigrace – tedy na silně polarizované a emoce vyvolávající problémy. Reklamy se vázaly na zhruba 470 falešných účtů a Facebook tvrdí, že je už všechny zrušil. Účty byly napojené na ruskou Agenturu internetového výzkumu, která je známá právě tím, že využívá neautentické profily ke zveřejňování příspěvků na sociálních sítích a k publikování komentářů v diskuzích.

Reklama
Reklama

Podezření z ruského vlivu na vítězství současného amerického prezidenta Trumpa vyšetřuje i Senát a Facebook ve středu s touto kauzou seznámil jeho představitele. Při té příležitosti jeho zástupci uvedli, že našli zhruba ještě 2200 dalších reklam, které vyvolávají podezření o možném napojení na Rusko, ale v tomto případě to není zcela jednoznačné. Tyto reklamy měly stát dohromady v přepočtu přes milion korun; byly zakoupeny americkými účty, které ale měly jako jazyk nastavenou ruštinu.

Američtí politici tak mají na Facebook logicky další otázky: například co plánuje firma udělat, aby k podobnému ovlivňování nedošlo znovu? Facebook v začátku popíral podezření, že se přes jeho platformu šířila propaganda a fake news, nicméně již přijal opatření, která šíření falešných informací znesnadňují. Tato pravidla se však nevztahují k placené reklamě, kterou navíc Facebook umí zaměřit na uživatele s největším zájmem o dané téma.

Celá věc už má nyní jasný protiprávní rozměr: v Americe mají zahraniční firmy, vlády i občané zakázáno „utrácet peníze“ s cílem ovlivňovat americké volby. Informace zveřejněné Facebookem tedy nejspíše vyvolají novou vlnu vyšetřování ruského vlivu na loňské prezidentské volby.

Již v lednu CIA a Národní bezpečnostní agentura došly k závěru, že ruské instituce na přímý rozkaz prezidenta Putina nabouraly účty členů Demokratické strany a nechaly uniknout tisíce emailů a dalších dokumentů s cílem zdiskreditovat jejich kandidátku Hillary Clinton. Instituce už tehdy upozornily i na příspěvky a reklamy placené podle všeho Ruskem, ale ke zveřejnění přesných dat Facebook nevyzvaly.  Zmiňovaly i to, že klíčovou roli v tom může hrát právě Agentura internetového výzkumu, která sídlí v Petrohradu a je úzce napojena přímo na Putina. New York Times o ní píší, že užívá „malou armádu dobře placených internetových trollů s cílem šířit ruskou vládní politiku“.

Přes objevy dalších důkazů – jako je zde popsaná kauza nebo schůzky a kontakty mezi Trumpovými a Putinovými lidmi – však stále neexistuje jednoznačný důkaz, že Trump vyhrál volby díky ruské manipulaci.

Reklama
Reklama