sobota 3. 3. 2018

Víkendové menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Američtí undergroundoví rappeři nacházejí nečekanou a nebývalou popularitu na největší ruské sociální síti VK. Být populární v Rusku je dnes ekvivalent toho, co kdysi bývalo „big in Japan,“ konstatuje Lawrence Neil ve velmi překvapivém a dobře zpracovaném textu pro server The Outline.

Ruský ekvivalent Facebooku, VR – rozšířený i na Ukrajině, v Bělorusku a Kazachstánu – je dnes globálně desátou nejnavštěvovanější webovou stránkou. Slouží obvyklým účelům jako jeho americký předobraz, je tahounem popularity hudebníků, ale dochází tu i k nečekaným propojením. Fanouškovské profily amerických undergroundových rapperů tu dosahují daleko větší obliby a followerů než ve Státech etablovaných hvězd.

Reklama
Reklama
Reklama

Night Lovell – jeden příklad za všechny. Kanadský rapper, který si pomalu buduje kariéru a v roli předskokana čeká na průlom do mainstreamu, už je v Rusku hvězdou. Jeho fanouškovský profil na VK má 33 tisíc followerů, o tři tisíce víc, než kolika se mohou pochlubit vítězové hitparády Billboard – Migos. Tato asymetrie je zde takřka pravidlem: na Grammy mnohokrát nominovaný rapper J. Cole zde má stejně fanoušků jako Xavier Wulf, který ani nemá smlouvu s nahrávací společností. Přitom by to mohl být indikátor budoucí popularity i na Západě.

Výmluvný byl v tomto ohledu případ Billa $abera, který jednoho dne zjistil, že jemu věnovaný ruský fanouškovský profil má více followerů než jeho oficiální Facebook, a tak si okamžitě založil na VK oficiální stránky a chystá se v Rusku koncertovat.

https://www.youtube.com/watch?v=Ig57ohNJZo8

Ruské publikum undergroundové rappery miluje a fanouškovské profily přinášejí videa a do azbuky přepsané rozhovory na denní bázi. Lawrence se pokouší najít důvody, proč tomu tak je. Jasnou souvislost to má s tím, že tamní publikum není ochotné za hudbu platit a stahuje a streamuje jen to, co je zdarma dostupné na internetu. Není také není naučené na tradiční old school hip hop, proto lépe přijímá experimenty – a zároveň tu rezonuje obsah.

„Nálada generace, která se odvrátila od politiky a ideologie, je hodně cynická a skeptická,“ říká britský dokumentarista Adam Curtis a dodává, že východisko nacházejí v kultuře, která inklinuje k absurditě a temným odstínům.

Jeho slova potvrzuje Natalia Brindiukova, pětadvacetiletá překladatelka z Volgogradu, která provozuje profily na VK hned dvěma rapperům. „Každý, kdo je jen trochu při smyslech, odtud chce vypadnout,“ popisuje Brindiukova náladu svých vrstevníků, kteří pro sebe nevidí ani kariérní perspektivu, ani možnosti sociální mobility. „Posluchače přitahuje negativita těchto umělců, protože pořád přemýšlíte o tom, jak si najdete práci, jak seženete peníze, kým vůbec v životě budete a jak z toho vybruslíte. A pak přijdete domů, pustíte si Night Lovella nebo Lil Peepa – vnímáte ten hluboký zvuk, který vám na jedné straně dovoluje zapomenout na skutečný život, ale společně s tím o svých problémech i přemýšlíte.“

https://www.youtube.com/watch?v=WYnJgdw0tjA

 

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

V holandském Eindhovenu a Utrechtu už smart technologie monitorují dopravu, hluk i kriminalitu. Vše je ale v rukou soukromých společností: zákony na ochranu soukromí se ukazují bezzubé a situace zdaleka nevypadá tak nevinně, jak by chtěla působit. Do živoucích laboratoří, do ulic, kde se testují technologie předznamenávající podobu budoucích „smart cities“, zavádí čtenáře deníku The Guardian novinářka a socioložka Saskia Naafs.

Stratumseind v Eindhovenu je jednou z nejrušnějších ulic v Holandsku, kde noční život o sobotní noci jen tepe. Hudba zní z klubů i hospod, opilecké hulákání se odráží od zdí a s průběhem noci se chodníky plní prázdnými lahvemi od alkoholu, plechovkami od energy drinků a nedopalky. Proto ani není překvapivé, že tu často dojde na rvačku. Aby město změnilo divokou image této promenády, učinilo z ní tu asi „nejchytřejší“ ulici v zemi.

Reklama
Reklama
Reklama

Sloupy veřejného osvětlení byly osázeny zařízením pro sledování wi-fi, kamerami a 64 mikrofony, které detekují hluk i agresivní chování a jsou schopné na něj přímo upozornit policii. Proběhly tu neúspěšné pokusy změnit úroveň osvětlení, která měla mít vliv na atmosféru, ovšem to selhalo. Na jaře je pak v plánu začít zde rozptylovat vůni pomerančů, která by měla mít na noční hosty zklidňující účinky. Cíl? Udělat ze Stratumseind bezpečnější místo.

Má to ale velký háček, procházející nemají tušení o umístění zmíněných technologií; nevědí, že jsou sledování, a nadto jsou samozřejmě všechna data nashromážděná v ulici archivována. Podle holandského práva by o tom měli být občané informování, ovšem tohle není ten případ. "Shromažďujeme data o davu, ne o jednotlivcích,“ říká k tomu Peter van de Crommert z Holandského institutu pro technologii a bezpečnost. A dodává: „Často slyšíme komentář – Velký bratr tě sleduje. My ale raději říkáme, že Velký bratr ti pomáhá. Chceme bezpečnější noční život, ne vojáka na každém rohu.“

Problém nastává ve chvíli, kdy jsou technologie v rámci města a veřejného provozovány soukromými firmami, což je případ Utrechtu, kde jsou technologie napojené na parkovací systém, pouliční osvětlení i odpadkové koše. Sleduje se také pohyb mladých lidí v ulicích, místa, kde zevlují – a technologie také vyhodnocují jejich věk, zda se mezi sebou znají a jestli dělají výtržnost.

Když se na Saskia Naafs obrátila na radnici s 22 otázkami stran tohoto konceptu smart city, dostalo se jí odpovědí pouze na pět. Město zbylé informace neví, poněvadž si je společnosti chrání s tvrzením, že jde o firemní tajemství, jehož prozrazení by je mohlo oslabit před konkurencí.

Při podobné trendu však může snadno dojít k tomu, že se města stanou příliš závislá na soukromých společnostech, které budou mít masivní zásobu údajů o občanech a začnou je využít po svém, bez možnosti veřejné kontroly. „Vyvrcholením smart města je město privatizované,“ varuje Evgeny Morozov, myslitel zabývající se vlivem technologií na politiku a společnost. „Takové město, kde budete muset platit za služby, které dříve bývaly zdarma.“

Reklama
Reklama