pondělí 29. 8. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

V dánských školách se odehrává něco výjimečného:děti cíleně cvičí empatii, tedy schopnost vcítit se do emocí a mysli druhých. Školáci ve věku od 6 do 16 let sedí hodinu týdně v místnosti a spolu s učitelem si povídají o svých osobních problémech a také o sporech v jejich kolektivu. Atmosféra je uvolněná. Děti třeba společně připraví koláč -  a jen tak si povídají, poslouchají jeden druhého a vymýšlí možná řešení trablů.

Tyhle „hodiny empatie“ v dánských školách probíhají už od konce 19. Století; povinné se staly zákonem z roku 1993 a prospívají i učitelům. „Učitel má šanci získat zpětnou vazbu, zda se mu opravdu daří vytvořit inkluzívní a harmonické prostředí, v němž se děti rády učí. Třídní kolektiv se takto dál rozvíjí a zlepšuje,“ říká Iben Sandahl, která o dánské výchově napsala knihu. 

Reklama
Reklama

Dánové pravidelně vítězí v mezinárodních průzkumech měřících nejšťastnější lidi na světě a možná k jejich soudržnosti, vzájemné vstřícnosti a následné spokojenosti přispívají i tyto hodiny empatie. Jeden rozsáhlý průzkum z USA přitom ukázal, že schopnost vcítit se do pocitů druhých je u dnešních mladých lidí výrazně nižší než před dvaceti třiceti lety - což může souviset i s nárůstem depresí mezi studenty.  Tyto souvislosti jsou zatím nepotvrzené, potvrzené však je, že empatie není jen vrozený cit, ale schopnost, která se dá cvičit, pěstovat, zlepšovat stejně jako umění matematiky nebo atletické výsledky. Dánové to vědí; inspirují se i české školy?

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Jde o mimořádně zranitelnou část uprchlíků – děti a dospívající. A právě pro svoji zranitelnost a zneužitelnost bývají terčem kriminálních gangů či obchodníků s bílým masem. Zatímco v lednu bylo v Německu pohřešováno zhruba pět tisíc dětí a teenagerů (přičemž bezmála 900 bylo mladších třinácti let), nyní je to podle německých úřadů už téměř devět tisíc.

Nevíme přesně, čím je prudký nárůst způsoben. Představitelé německé federální policie nevylučují možnost, že část těchto mladých běženců se prostě „ztratila v systému“: při pohybu zemí se buď neregistrovali u úřadů, nebo se registrovali pod různými jmény.

Reklama
Reklama

Z jiných evropských zemí máme nicméně zprávy, že část mladých mužů a žen přicházejících do Evropy za lepším životem padne za oběť kriminálníkům, kteří je zneužívají k prostituci či v obchodu s drogami. Kromě nízkého věku hraje v jejich neprospěch fakt, že se cestou zadlužili a cítí odpovědnost za rodiny, které nechali doma nebo v uprchlických táborech.

Reklama
Reklama