Příští revoluci můžeme očekávat jako vzpouru proti globální nerovnosti, a tedy proti národním státům, které jsou za ni odpovědné, píše v deníku The Guardian lauerát Nobelovy ceny za ekonomiku Robert Shiller. Její roznětkou bude stále vyšší propojenost světa a komunikace napříč státy, setkávaní se lidí z různých kultur a kontinentů v globalizovaném byznysu. Ti všichni si budou stále více uvědomovat, jak nefér je prostý fakt, že někdo se narodí v chudém státě, zatímco jiný má nezaslouženou výhodu relativního bohatství jen díky tomu, že se narodil ve státě bohatém.
Shiller začíná text stručnou přehlídkou revolucí v minulosti a vychází z teorie, že hlavním hybatelem změn je změna myšlení. Taková byla jedna z prvních revolucí v roce 1688 v Británii, kdy poslanci parlamentu omezili práva krále, a zahájili tak světovou revoluci v pojetí spravedlnosti.
Prochází takhle dějinami například k revolučnímu roku 1848 v Evropě, který byl ve skutečnosti povstáním proti omezenému volebnímu právu, jež měli jen majitelé půdy a aristokraté. Od toho momentu až k volebnímu právu žen to trvalo sice přes půl století, ale byl to nezadržitelný vývoj, který pokračoval lidskými právy a bojem za rovnost ras a sexuálních menšin až dodnes. Zásadní ideou těchto revolucí je rostoucí touha po spravedlnosti.
Shiller tvrdí, že teď přichází další fáze, kdy zjevná nespravedlnost „narození se na špatném místě“ bude stále více bít do očí. A lidstvo, stále více propojené díky globalizaci, začne tlačit na národní státy, které si tuto nerovnost hlídají. Jak přesně to však bude vypadat, to už Shiller nepřibližuje.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
