sobota 8. 4. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Člověk nejprve musel projít postranní uličkou, kde po většinu dnů odpočívali holubi, poté se opřít do těžkých dveří, prosmýknout se železářstvím, a pak pěkně po schodech dolů do sklepa, jehož strop „dekorovaly“ vodovodní rozvody. Na podzim roku 1990 tomuto prostoru vládla hudební aparatura, kytary, bicí souprava a po stěnách byly rozvěšené plakáty basketbalových hráčů, režiséra Johna Waterse nebo kytaristy Stevie Ray Vaughana.

Právě v těchto kulisách zkoušela repertoár na svoji první desku kapela, která později vešla ve známosti jako Pearl Jam - a kterou v pátek 7. dubna během ceremoniálu uvedl do Rock and Roll Hall of Fame moderátor David Letterman.

Reklama
Reklama

Prvnímu roku existence této rockové pětice se v obsáhlém materiálu The story of Pearl Jam, from a Seattle basement to the Rock & Roll Hall of Fame napsaném pro Seattle Times věnuje Bill Reader. V časech strávených pod prodejnou železářství si ještě říkali Mookie Blaylock a zpěvák Eddie Vedder tu jeden čas i nocoval, protože neměl kam jít.

Nic nenasvědčovalo tomu, že právě tady se rodí jedno z nejprodávanějších rockových alb devadesátých let -  deska Ten, jež společně s Nevermind od Nirvany rozpoutala grungeové šílenství a ze Seattlu učinila hlavní město globální kytarové scény.

Ani tehdejší majitelé železářství Louie Raffloer a Mary Gioia si od nájemníků příliš neslibovali. Pětice dvacátníků ve flanelových košilích a roztrhaných džínách v ničem nepřipomínala dobové hvězdy, dokonce prý působili nudně. „Rozhodně to nebylo tak, že bychom si mysleli, že máme ve sklepě druhého Stevena Tylera,“ vzpomíná na ty časy Gioia.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Vrásčitý úředník přistižený v posteli s mladou půvabnou blondýnou. Komunistický kádr, jehož dům je při policejní razii nacpaný štosy bankovek. Regionální politik, který odmítá přijít na disciplinární řízení. To jsou jen tři hrdinové nového čínského seriálu Ve jménu lidu, který měl s úspěchem premiéru minulý týden. Čínská média ho přirovnávají k americkému seriálu Domek z karet. Podobně jako tvůrci série, v níž hlavní roli ztvárnil Kevin Spacey, i čínská produkce zjevně zasáhla citlivé místo a vytvořila dílo, které až příliš připomíná skutečnost.

Jsme ale v komunistické Číně, nikoli liberální Americe, všechno je tedy trochu jinak, než se na první pohled zdá: Ve jménu lidu si objednala komunistická strana Čínské lidové republiky vedená prezidentem Si Ťin-pchingem. Má podpořit a obhájit protikorupčního tažení, které vláda od nástupu prezidenta Si k moci vede zhruba poslední čtyři roky.

Seriál je přesto pozoruhodný, protože zobrazování tématu korupce ve spojení s komunistickou stranou bylo po dlouhá léta tabu a neprošlo přes cenzory. „Vláda tím ukazuje své sebevědomí - že dokáže citlivý korupční narativ udržet pod kontrolou takovým způsobem, ze kterého nakonec vyjde vláda jedné strany v očích diváků čistě,“ všímá si deník South China Morning Post. „Nikdy předtím nebylo možné ukázat státního ministra jako padoucha.“

Ústřední rada pro kontrolu disciplíny už předtím vyrobila dva dokumentární filmy o potírání korupce, ale mladší generace dávají přednost akčnějším, napínavějším formátům, jako jsou hrané seriály. Rada proto požádala Filmové a televizní centrum a Státní úřad pro tisk, rádio, film a televizi, aby obě instituce daly hlavy dohromady a vytvořily něco šťavnatějšího. Úkol napsat scénář dostal Čou Mej-sen, zkušený autor kriminálních románů.

Při psaní se nechal inspirovat reálnými postavami Siho protikorupčního tažení. V postavách seriálu divák rozezná blízkého spolupracovníka bývalého prezidenta Ling Ťi-chuaa, člena politbyra Čou Jung-kchanga nebo někdejšího šéfa uhelného oddělení na ministerstvu energetiky Wej Pcheng-jüana, který měl ve svém pekingském bytu pod matrací skutečně bedny nacpané bankovkami.

Během Siho vlády bylo odsouzeno za korupci asi 1,2 milionu státních úředníků včetně vysoce postavených kádrů. V proslovu, který pronesl v Seattlu v roce 2015, Si označil tažení za boj proti tygrům a mouchám. Nejedná se podle něj o stranické čistky, ale o vykonávání vůle lidu. „Není to boj o moc - nic, co by připomínalo Domek z karet,“ řekl tehdy Si. Nový seriál ho však nebezpečně připomíná. A některé temně cynické repliky už zlidověly. Například: „Lidé nepřipíjejí na jeho zdraví proto, že je to dobrý člověk, ale proto, že má moc.“

https://www.youtube.com/watch?v=iMa2ffOKbI4

Reklama
Reklama